| |
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
Možnosti fyzioterapeutických postupů u dětí s dětskou mozkovou obrnou
OHNISKOVÁ, Adéla
Velkou roli v terapii DMO hraje proces rehabilitace, která je v tomto případě celoživotní. Úkolem této práce je vytvoření souhrnu teoretických poznatků o DMO a fyzioterapii dětí s DMO. Prvním cílem práce bylo vytvořit přehled možností fyzioterapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Druhým cílem práce bylo zpracovat kasuistiky dvou dětí s diagnózou DMO. Byla navrhnuta kombinace terapií (Vojtova reflexní lokomoce, Proprioceptivní neuromuskulární facilitace, Bazální programy a podprogramy) vhodná pro daného klienta s přihlédnutím k jeho aktuálnímu stavu, jeho potřebám a možnostem. Z výsledků práce vyplývá, že kombinace metod v terapii je prospěšná pro pozitivní ovlivnění motorického projevu dítěte, zlepšení hybnosti v jednotlivých kloubech a kladně ovlivňuje psychický stav pacienta. Práce může být využita jako informační materiál v klinické praxi fyzioterapeutů, kteří se zabývají problematikou DMO a pro rodiče dětí s diagnózou dětská mozková obrna.
|
|
Multiplatformní aplikace
TUHÁČEK, Ondřej
Tato práce se zabývá multiplatformním programováním. Po obecném teoretickém úvodu do problematiky multiplatformního programování se blíže věnuje projektu Mono. Uvádí přehled vývojových prostředí a dalších nástrojů, se kterými lze při vývoji pracovat a pojednává o některých jejich omezeních. Práce dále porovnává dostupné nástroje pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní a nakonec uvádí sadu doporučení pro programátory multiplatformních aplikací.
|
|
hp-metody konečných prvků adaptivní v prostoru i v čase: Přehled metodologie
Šolín, P. ; Segeth, Karel ; Doležel, I.
Zavádíme novou třídu samoadaptivních metod konečných prvků vyšších řádů (hp-FEM), které neobsahují analytické odhady chyby a pracují tak stejně dobře pro všechny úlohy pro parciální diferenciální rovnice od jednoduchých lineárních eliptických rovnic po složité časově závislé nelineární fyzikální sdružené úlohy. Uvedená metodologie byla užita pro řešení různých typů úloh. V tomto příspěvku uvádíme pro ilustraci nelineární úlohu spalování.
|
|
Monitorování relativní pozice žen na českém trhu práce
Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel
V tomto přehledu poskytujeme diskusi ohledně různých dimenzí relativní pozice žen na trzích práce a technik, které jsou používány v empirické ekonomické literatuře k porozumění zdrojů pozorovaných rozdílů mezi pohlavími. Zároveň poskytujeme stručné shrnutí dostupných dat a analýz v České republice a prezentujeme novou dekompozici mzdového rozdílu dle pohlaví pro český podnikatelský sektor v roce 2004.
|
|
Biologie a regulace Heřmánku pravého
PEŠEK, Martin
Bakalářské práce se zabývá biologií heřmánku pravého, jeho užitečností, rozšířením, škodlivostí a hlavně regulací jeho výskytu. Cílem práce je přispět ke zdokonalení poznání o tomto druhu. V práci je uveden ucelený přehled o rozmnožování, významu, škodlivosti, vztahu ke kulturním plodinám a regulaci plevelů se zaměřením na biologii a regulaci heřmánku pravého. Jsou navržena vhodná opatření pro regulaci a využití této rostliny v praxi.
|
|
Posouzení rizik jaderné elektrárny Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Historie mírového využívání jaderné energie je, přes veškerý důraz na bezpečnost provozu energetických zařízení, provázena řadou nehod, z nichž se některé nesmazatelně zapsaly do myslí široké veřejnosti a vedly tak ke změnám chápání pojmu jaderné bezpečnosti a přístupů k jejímu zajištění. Protože následky případných nehod na jaderných elektrárnách mají vždy závažné celospolečenské dopady, je žádoucí dokázat pojmenovat možná rizika, kvantifikovat pravděpodobnost jejich vzniku a tak získat možnost těmto rizikům efektivně a účinně předcházet. Hypotéza, kterou má tato práce potvrdit nebo vyvrátit, je, že metoda KARS je prakticky použitelná pro vyhodnocování bezpečnosti provozu jaderné elektrárny. Cílem práce je zhodnotit události a rizika spojená s provozem konkrétního jaderného zařízení metodou KARS a kriticky zhodnotit získané výsledky a použitou metodu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní faktografii potřebnou pro správné pochopení zvoleného postupu přípravy a zpracování dat pro metodu KARS a následnou interpretaci získaných výsledků. V této části práce je podán stručný přehled základních pojmů týkajících se jaderné bezpečnosti, kultury bezpečnosti a havarijní připravenosti, a to včetně jejich definic. Pro vyhodnocení získaných výsledků je vhodné se seznámit se základními pojmy z oblasti vyhodnocování bezpečnosti JE, PSA a zátěžových testů. Samozřejmě je nutné popsat i samotnou metodu KARS a s ohledem na získané výsledky definovat pojem kvalita lidského výkonu. Vlastní zpracování analýzy rizik metodou KARS bylo provedeno v následujících krocích: 1. Sběr dat pro provedení analýzy rizik. 2. Zpracování získaných dat metodou KARS. 3. Interpretace získaných výsledků. 4. Porovnání získaných výsledků s dostupnými daty. Jednotlivá rizika pro sestavení tabulky souvztažnosti rizik byla stanovena na základě analýzy činnosti jednotlivých členů havarijního štábu a technického podpůrného střediska a na základě řídící dokumentace pro jednotlivé funkce. V zásahových instrukcích jsou tato rizika buď přímo pojmenována, nebo jsou v nich stanoveny činnosti pro jejich zvládnutí. Následně byla tato rizika dále upřesněna dle provozní dokumentace používané pro řešení abnormálních a havarijních stavů a řešení těžkých havárií. Stanovení souvztažnosti jednotlivých rizik je poměrně subjektivní a vyžaduje značnou míru odborného vhledu do analyzované problematiky. Vlastní zpracování analýzy rizik bylo provedeno podle postupu stanoveného Ing. Štefanem Pacindou, Ph.D. V rámci interpretace získaných výsledků jsou stručně popsána jednotlivá rizika uvažovaná v této analýze. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu aktivity patří selhání lidského faktoru, zemětřesení, havárie letadla, teroristická hrozba, chyby v provozní a řídící dokumentaci a požár. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu pasivity patří selhání lidského faktoru, závažné poškození zdraví, ekologická havárie, výpadky komponent a zařízení, radiační havárie, porušení celistvosti jaderných materiálů a poruchy systému kontroly a řízení. Na základě porovnání rizik uvažovaných v provedené analýze s riziky postulovanými v zátěžových testech lze usuzovat, že systém havarijní odezvy ETE byl připravován tak, aby byl schopen tato rizika zvládnout. Z výsledků provedené analýzy vyplynulo, že podstatným prvkem pro bezpečné provozování JE je kvalifikovaný, dobře vybraný a systematicky připravovaný personál. S ohledem na zkušenosti získané během vypracování této práce, jsem dospěl k závěru, že metoda KARS může mít jen velmi omezené uplatnění pro posuzování bezpečnosti jaderného zařízení.
|
|
Možnosti a meze využití školní webové stránky žáky a učiteli na základní škole.
NÁDVORNÍK, Václav
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou webových stránek základních škol a možnostmi jejich využívání žáky a učiteli. Webové stránky se v posledních letech staly zcela běžným komunikačním kanálem a vzdělávací platformou. Stanovení mezí a možností jejich využití v rámci vzdělávání na základní škole je cílem této práce. Práce je rozdělena do 3 základních kapitol a celkem má 4 přílohy. Úvodní kapitola seznamuje s cíli a pojetím práce. V části věnované současnému stavu problematiky je popsán vývoj využívání internetu dětmi a to jak v České republice, tak i v dalších zemích. V kapitole jsou zpracována a diskutována statistická data z šetření Českého statistického úřadu a z projektu Národního ústavu ve vzdělávání Škola21, kde se o způsobu využívání školní webové stránky vyjadřovali v rámci sebehodnocení vedoucí pracovníci škol. Je zde uvedeno rozdělení cílových skupin uživatelů školní webové stránky, v krátkém přehledu ukázka vývoje školní webové stránky za posledních 10 let a popis částí, které v některých případech obsahuje. Zvláštní část je věnována hodnotícím nástrojům školní webové stránky a dalších zdrojů, ze kterých lze stanovit kritéria kvalitní školní webové stránky a tím i její možnosti a meze. V druhé kapitole (která je hlavní částí práce), výzkumu, jak žáci a učitelé používají školní webovou stránku a internet obecně, jsou uvedeny základní výzkumné otázky, na které byly hledány odpovědi. Hlavní výzkumnou otázkou, která je posléze rozdělena na dílčí otázky, je ?Jak žáci a pedagogičtí pracovníci využívají internet a školní webovou stránku?" Základním nástrojem pro získávání odpovědí byly dotazníky, které byly upraveny na základě předvýzkumu a získávaly odpovědi od žáků i učitelů na otázky, které se týkaly využívání školní webové stránky. Odpovědi z dotazníků jsou podrobně statisticky zpracovány a výsledky porovnávány pomocí třídění prvního i druhého stupně. Jsou zde porovnávány způsoby práce žáků a učitelů a hledány souvislosti, které mohou určit možnosti školní webové stránky. Dále se odpovědi porovnávaly podle místa školy respondentů, četnosti návštěv školní webové stránky, přístupu k internetu a dalších kritérií. Výsledky tohoto šetření byly poté diskutovány v rámci rozhovorů se skupinami žáků a učitelů, které byly zaměřeny na zjišťování příčin odpovědí respondentů. Práce shrnuje výsledky výzkumu a dává je do souvislosti s dříve publikovanými pracemi. Na těchto základech je poté ve třetí kapitole definován a zdůvodněn doporučený obsah školní webové stránky a tím nastaveny základní meze a možnosti jejího využití. Na základě zjištěných informací z přehledu současného studia problematiky a na základě vyhodnocení dotazníkového šetření byl v práci navržen hodnotící nástroj školní webové stránky, který ve své podstatě může dát odpověď na otázku, jak jsou využívány možnosti školní webové stránky. Postup tvorby a výpočtové algoritmy hodnotícího nástroje jsou popsány ve výzkumné části. Rovněž jsou zde uvedeny výsledky jeho odzkoušení na dvou základních školách v České republice.
|
|
Práva pojištěnce a práva pacienta dle právní úpravy
VLČKOVÁ, Simona
Přestože je v České republice odborná zdravotní péče na vysoké mezinárodní úrovni a lze říci, že je dostupná pro většinu obyvatelstva, rezervy můžeme spatřovat v přístupu poskytovatelů zdravotních služeb k pacientům s ohledem na jejich pacientská práva. Do roku 2011 upravoval v zásadě komplexně oblast poskytování zdravotní péče a práva pacientů zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Postupem času se ukázalo, že velká část zákona dostatečně neupravovala potřeby konkrétního pacienta. Snaha zákonodárců uvést práva pacienta co nejvíce do souladu s principy Ústavy, Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně dala vzniknout zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který zákon o péči a zdraví lidu nahradil. Nové zakotvení práv pacientů poskytuje pacientovi záruku, že v případě jejich nerespektování se může dovolávat jejich naplnění, neboť teprve zákonem definovaná práva je možné účinně vymáhat. Předpokladem k tomu, aby mohl pacient svá práva uplatňovat a vymáhat, je jejich znalost. Cílem mé diplomové práce je stručně shrnout vývoj práv pacientů a jejich pramenů v mezinárodním kontextu a v České republice, blíže popsat některá práva pojištěnce a pacienta, představit oblast ochrany práv pacienta a ověřit znalost vybraných práv mezi pacienty v Jihočeském kraji. Na základě vlastního výzkumu, který probíhal v ambulantních a lůžkových zařízeních v Jihočeském kraji formou dotazníkového šetření, jsem chtěla zjistit, do jaké míry jsou pacienti o svých právech informováni a zda se o ně aktivně zajímají. Zvolila jsem dvě hypotézy. První hypotéza měla ověřit tvrzení, že pacienti ve věkové hranici nad 50 let mají více znalostí o právech pacienta než pacienti ve věkové hranici do 50 let. Z výsledků statistického zkoumání dat vyplývá, že pacienti ve věkové kategorii nad 50 mají skutečně více znalostí než pacienti z druhé věkové kategorie, tudíž hypotéza byla potvrzena. Zda jsou pacienti pasivní při získávání informací o právech pacienta, než aby aktivně vyhledávali zdroje těchto informací, měla potvrdit hypotéza č. 2. Průzkum prokázal, že pacienti jsou aktivní a mají zájem informace o právech pacienta zjišťovat, hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Mým cílem nebylo detailně popsat všechna práva, ale přehledně zpracovat základní pacientská práva a práva pojištěnce, která mohou posloužit k větší informovanosti pacientů, k využití pracovníků ve zdravotnictví nebo pro výuku studentů ZSF JČU.
|
host ::
