|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
|
Změny koncentrace prolinu a výtoku elektrolytu u vybraných druhů tribu Panicoideae v závislosti na vodním deficitu
Nováková, Hana ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tématem práce je vliv vodního deficitu na koncentraci prolinu a výtoku elektrolytu u zástupců tribu Panicoideae. V současnosti nabývá na významu vliv sucha na zemědělskou produkci i v podmínkách České republiky. Výjimečně suchý rok 2014/2015 a s ním spojený vodní deficit v půdě, se projevil především na sklizni širokořádkých plodin, včetně kukuřice. Zástupci tribu Panicoideae - čirok a bér se řadí mezi nejsuchovzdornější plodiny světa. Čirok a bér jsou řazeny podobně jako kukuřice do II. skupiny obilnin, ale oproti kukuřici vykazují nižší transpirační koeficient, jsou méně náročné na podmínky pěstování a jsou také méně sužovány chorobami a škůdci. Mohou konkurovat kukuřici také širokými možnostmi využití. Je proto vhodné zjistit, jak budou tyto plodiny reagovat na vodní deficit během jejich ontogenetického vývoje. Pro potřeby tohoto pokusu byly zvoleny genotypy pocházející z podmínek mírného klimatu, které mají kratší vegetační dobu, což je významným faktorem pro načasování sklizně těchto pozdě setých plodin v našich klimatických podmínkách.
Cílem diplomové práce bylo stanovení a vyhodnocení vlivu vodního deficitu na obsah prolinu a výtok elektrolytů u vybraných genotypů čiroku a béru a na základě výsledků zvolit genotypy s vyšší odolností vůči vodnímu deficitu. Na základě cílů práce byly stanoveny následující hypotézy: zjištění, zda existují rozdíly v koncentraci prolinu a výtoku elektrolytů mezi vybranými genotypy v závislosti na působení vodního deficitu a zda existují rozdíly v daných fyziologických charakteristikách v reakci na vodní deficit mezi čiroky a bérem. Pro naplnění cílů a vyhodnocení hypotéz byl založen skleníkový pokus s vybranými genotypy čiroku a béru na Katedře botaniky a fyziologie rostlin ČZU v Praze Suchdole.
Do pokusu byly zařazeny čtyři genotypy druhu Sorghum bicolor (L.) Moench. (čirok obecný): 1216, 30485, Barnard Red a Ruzrok a jedna odrůda druhu Setaria italica (L.) Beauv. (bér vlašský) Ruberit. Pokus byl designován celkem na čtyři varianty (jednu kontrolní a tři pod vlivem různě časově rozloženého vodního deficitu). Rostliny v kontrolní variantě byly zavlažovány po celou dobu pokusu. Varianta KS byla zavlažována prvních 14 dní, poté byla 10 dní bez zálivky a poslední 4 dny byla opět zavlažována. Rostliny ve variantě SK byly pod vlivem prvních 10 dní experimentu, poté byly 18 dní zavlažovány a rostliny ve variantě SS byly bez zálivky prvních 10 dní, během 4 následujících dní byla zálivka obnovena, poté se opakovalo stejné schéma: 10 dní bez zálivky a 4 dny s obnovenou zálivkou. Fyziologické charakteristiky byly sledovány na rostlinách ve vývojových fázích BBCH 14-16. Koncentrace prolinu byla určována prostřednictvím měření absorbance vzorků vzniklých reakcí s ninhydridem. Následně byly naměřené hodnoty porovnány s kalibrační křivkou. K měření absorbance vzorků při 520 nm byl využit spektrofotometr Hellios gama (Thermo). Výtok elektrolytu byl měřen na terčících z pletiva listů za pomoci elektrického konduktometru GRYF 158 (Gryf HB, s.r.o.).
Ze získaných výsledků vyplývá, že se koncentrace prolinu zvyšovala v reakci na stres, jelikož nejvyšší koncentrace prolinu byla zjištěna u rostlin rostoucích v nejvíce stresované variantě SS (670,13 mikrogramů), v porovnání s ostatními variantami stresu. Rostliny ve variantě KS (643,85 mikrogramů) vykazovaly vyšší akumulaci prolinu než ve variantě SK (636,69 mikrogramů). Nejvyšší koncentrace prolinu byla naměřena mezi genotypy u odrůdy čiroku Ruzrok (642,94 mikrogramů). Nejnižší obsah prolinu byl zjištěn u odrůdy čiroku 1216 (623,78 mikrogramů), tato hodnota byla zároveň jediná průkazně odlišná od obsahů prolinu ostatních genotypů. Což alespoň z části potvrzuje navrženou hypotézu, že existují rozdíly v obsahu prolinu mezi genotypy.
Nejvyšší výtok elektrolytů, respektive poškození buněk vykazovaly opět rostliny z varianty SS
(39,56 %). Rostliny z varianty SK vykazovaly vyšší míru poškození buněk (32,95 %) než rostliny ve variantě KS (29,88 %). Nejnižší poškození buněk vykazovaly rostliny pěstované v kontrolních podmínkách, což opět značí, že se poškození buněk zvyšuje v reakci na vodní deficit. Z genotypů v daném pokusu vykazovala nejvyšší míru poškození buněk odrůda čiroku 1216 (29,26 %) a nejnižší poškození buněk bylo zjištěno u odrůdy čiroku Ruzrok (27,03 %). Průkazně odlišná míra poškození buněk vyšla pouze u odrůdy béru Ruberit (28,6 %), což potvrzuje naši hypotézu, že existují rozdíly ve výtoku elektrolytu mezi čiroky a bérem.
Hypotézy nebyly tímto pokusem zcela potvrzeny. Přesto lze na základě získaných výsledků konstatovat, že nejméně odolným genotypem v pokusu byla odrůda čiroku 1216 a nejlépe adaptovanou na vodní deficit byla odrůda Ruzrok. Zároveň se potvrdilo, že vyšší akumulace prolinu může rostlinu chránit před negativními vlivy vodního deficitu na buněčné membrány, což se posléze projevuje sníženým výtokem elektrolytů.
|
|
Psychologická prevence nehod
PAPAJOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá psychologickou prevencí pracovních úrazů. První kapitola se zabývá pracovními úrazy, konkrétněji postupem při pracovním úraze - jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, ale také zaměstnance. Další podkapitolou je odpovědnost za škodu při pracovních úrazech, dále odškodnění pracovních úrazů jako je náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada za bolest a ztížené společenské uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrada za věcnou škodu. Druhá kapitola je zaměřena na bezpečnost práce. Nejprve se zabývá bezpečností a ochranou práce obecně, dále školením BOZP, souvisejícími základními dokumenty, OHSAS 18001 Certifikace systému managementu BOZP ? přínosy certifikace a ?Bezpečný podnik?. Poslední podkapitolou jsou orgány inspekce práce ? dodržování povinností daných právními předpisy, činnosti orgánů inspekce práce, náplň jejich činnosti a oprávnění inspektora práce. Třetí kapitolou je prevence pracovních úrazů. První podkapitolou jsou povinnosti zaměstnavatelů, další je psychická zátěž a její projevy,psychologie práce, dále bezpečnostní požadavky na stroje a zařízení, příklady příčin vzniku pracovních úrazů a konkrétněji zásady bezpečnosti práce v potravinářském průmyslu. To by bylo k teoretické části vše. V praktické části mé diplomové práce jsem zpracovávala nejprve kvantitativní výzkum. Požádala jsem celkem 9 výroben masných výrobků, jednalo se o malé i velké firmy z různých krajů České republiky, o vyplnění dotazníku, který jsem si sama sestavila tak, abych došla k závěru, splnila cíle práce a odpověděla na otázky, které jsem si na začátku práce stanovila. Dále jsem ve firmě, ve které jsem zjistila nejmenší úrazovost, provedla kvalitativní výzkum formou rozhovoru, abych získala podrobnější informace o jejich přístupu k dané problematice.
|
|
Zavádění štíhlé výroby a uplatnění Kaizen managementu v malém a středním podniku.
KUBÍČEK, Roman
Tato disertační práce se zabývá uplatněním štíhlé výroby a Kaizen managementu v procesech řízení výroby a logistiky a vybranými nástroji a metodami štíhlé výroby a Kaizen managementu. Výzkum byl proveden na vybraných výrobních odděleních společnosti. Výzkum úrovně používání moderních metod byl proveden pomocí dotazní-kového šetření ve vybraných výrobních podnicích. Můžeme konstatovat, že zavádění štíhlé výroby a uplatňování principů Kaizen ma-nagementu představuje významnou konkurenční výhodu. Cílem nástrojů podpory zavá-dění principů štíhlé výroby a Kaizen managementu je odstraňování plýtvání, zvyšování reakce na plnění zákaznických požadavků a to současně při uplatňování procesních principů řízení. Neopomenutelnou podmínkou je stanovení a dodržování zásad podni-kové kultury s přechodem od pojmu firma na pojem moje (naše) firma. Tyto principy jsou použitelné jak v systémech hromadné výroby, tak i malosériové výroby a některé metody a nástroje jsou použitelné a uplatnitelné i v oblasti služeb či státní správy. Mů-žeme konstatovat, že v každé činnosti můžeme nalézt rezervy, které z hlediska štíhlé výroby představují plýtvání, a které můžeme vhodnými nástroji omezit či dokonce od-stranit. Předmětem výzkumu jsou nikdy nekončící změny nastaveného výrobního procesu ve zkoumaném výrobním podniku při zavádění štíhlé výroby a následném uplatnění Kaizen managementu. Změny, které proběhly, se netýkaly pouze nastavení nových materiá-lových toků, layoutů pracovišť, nivelizace a optimalizace práce, ale také změny myšlení lidí, kteří se na těchto změnách podílejí nebo se jich tyto změny dotýkají. Pro vyhodno-cení úspěšnosti a použitelnosti nově zavedených metod byly stanoveny měřitelné ukaza-telé a metodika jejich vyhodnocení. Výsledky, které jsou prezentovány, mají význam jak pro společnost, ve které byl výzkum prováděn, tak pro další společnosti, kde výstupy a doporučení s obecnou platností mohou pomoci jejich dalšímu rozvoji a jsou nápomocny pro další rozvoj vědeckého poznání.
|
|
Differences in CO2 Extraction of Vegetable Oils, Essential Oils, and Minor Components from Plants
Sovová, Helena
Significant progress in understanding the phenomena that control supercritical fluid extraction from plants was made in the last years and is reflected in the literature. Combination of chemical engineering approach and botanical knowledge has appeared to be fruitful for the choice of extraction model and even for the prediction of extraction kinetics. This contribution refers to the papers utilizing knowledge of plant microstructure and location of extracted substances together with extraction equilibrium and attempts to specify the differences among extraction kinetics of vegetable oils, essential oils, and other substances. The most abundant substances like vegetable oils in seeds can be regarded in first approximation as non-interacting with plant matrix, in contrast to the minor components whose equilibrium concentration in CO2 is affected by their adsorption on matrix and often also by co-extracted substances.
Plný tet: SKMBT_C22012102414100 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Using indicators of ecological stability in stochastic programming
Houda, Michal
When building bigger construction the EU law impose the so-called EIA process - evaluation of possible influences of the construction on the environment and population health, grouped into several categories. Outputs of the EIA process are recommendations to the investors compensating the negative impacts of the constructions by additional arrangements. In our contribution we develop an innovative approach to model the expenses devoted to obey the EIA rules by stochastic programming tools: especially, we represent uncertainty in parameters by their probabilistic distributions, and subjective utility function representing the ecological demands is modelled via so-called indicators of ecological stability. The model takes into account budget limitations, several legislative obligations, and other ecological aspects; the goal is to help choose the optimal compensating constructions and arrangements. The resulting stochastic programming model is seen as parallel to V@R problem.
|
|
Etika auditorů v praxi
SVOJŠOVÁ, Pavlína
Ve své diplomové práci jsem zhodnotila a posoudila činnosti auditorů ve vazbě na etiku chování v podmínkách legislativy ČR. Zaměřila jsem se na publikované případy pochybení auditorů a následné sankční postihy. Etické chování auditora je základem jeho profesionality. V souvislosti s účetními skandály, falšováním účetních a auditorských zpráv začala veřejnost živě diskutovat mj. o odpovědnosti auditorů za odhalování podvodů vedoucích ke zkreslení účetních závěrek účetních jednotek a do popředí pozornosti auditorů se začaly dostávat zásady etického chování, později zakotvené v právních a profesních normách včetně etického kodexu Mezinárodní federace účetních (IFAC). Očekávání mnoha uživatelů účetních závěrek od zprávy auditora jsou až příliš vysoká a většinou jdou až nad rámec toho, co auditor může reálně ověřit a potvrdit. Je však třeba přiznat, že ne všichni auditoři jsou si své odpovědnosti ve vztahu ke zkreslení účetní závěrky v důsledku podvodu či pochybení dostatečně vědomi a přizpůsobují ji adekvátně své auditorské postupy. Jistě stojí za zmínku nejviditelnější dopad účetních skandálů na účetní a auditorskou profesi, a to pád firmy Arthur Andersen, jedné z tehdejší ?Velké pětky? auditorských společností. Účetní profese reagovala rozvinutím a zpřísněním etických norem s důrazem na jednání profesních účetních ve veřejném zájmu, nikoli pouze v zájmu jednotlivých klientů nebo zaměstnavatelů. Role auditora ve společnosti je nenahraditelná. Kvalita prováděných auditů se však v konečném důsledku odvíjí od disciplíny auditora, jeho vzdělávání, kontroly ze strany Komory a Rady pro veřejný dohled nad auditem, ale i tlaku uživatelů účetních závěrek a představitelů společnosti na kvalitu a odůvodněnost výstupů. Etika v práci auditora a její dodržování jsou v životě auditora tím, co určuje jeho dobrou pověst.
|
|
Produkční účinnost upravených krmiv při odchovu tržního kapra na sádkách Rybářství Třeboň.
MELKA, Václav
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti tepelně a mechanicky upravené pšenice v porovnání s neupravenou pšenicí v chovu tržního kapra na sádkách v Třeboni. Krmný pokus probíhal 120 dní v 8 pokusných sádkách. Jako aplikované krmivo byla vybrána pšenice bez úpravy, pšenice tepelně upravená teplotou 100 °C po dobu 90 sekund a pšenice tepelně upravená a současně mačkaná. Kontrolní obsádka stejné hustoty byla bez přikrmování pouze na přirozené potravě. Pokus probíhal ve dvou opakováních. Obsádky byly přikrmovány 3x týdně v ranních hodinách a na stejném místě v sádce. Každý měsíc proběhlo přelovení obsádek a stanovení sledovaných parametrů. Na konci pokusu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele. Výsledky produkčních ukazatelů prokázaly pozitivní vliv tepelných a mechanických úprav na produkční účinnost. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných pšenicí tepelně upravenou při 100 °C v kombinaci s mechanickou úpravou mačkáním (FCR - relativní krmný koeficient 2,17 - 0,17; FCE - přírůstek hmotnosti ryb z 1 kg krmiva 0,47 - 0,04; SGR - specifická rychlost růstu 0,63 - 0,06 %.d-1), poté následovala pšenice tepelně upravená při 100 °C (FCR - 2,32 - 0,16; FCE - 0,44 - 0,04; SGR - 0,60 - 0,06 %.d-1) a nejnižší produkční účinnost byla u pšenice bez úprav (FCR - 2,38 - 0,10; FCE - 0,43 - 0,02; SGR - 0,58 - 0,07%.d-1). Tepelné a mechanické úpravy pšenice se jeví jako velmi perspektivní způsoby úprav krmiv pro odchov tržního kapra.
|
|
Vliv výše výsevku na tvorbu výnosu a kvalitu pšenice špaldy v ekologickém zemědělství
Myšková, Radka ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Rozsah ploch obhospodařovaných v ekologickém zemědělství rok od roku stoupá, stejně jako poptávka spotřebitelů po biopotravinách. Ekologické zemědělství je systém hospodaření bez používání chemických vstupů, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat. Důležitou součástí ekologického zemědělství jsou i rozmanité osevní postupy založené na střídání pestrého sortimentu různých druhů plodin. Do tohoto systému se výborně hodí pšenice špalda, která je méně náročná na podmínky vnějšího prostředí, než pšenice setá.
Cílem bakalářské práce bylo získat poznatky o vlivu výše výsevku na tvorbu výnosu a výsledný výnos pšenice špaldy v ekologickém zemědělství. Dále pak posoudit případné odlišnosti v hodnotách vybraných jakostních ukazatelů zrna v závislosti na výši daného výsevku. Na závěr na základě získaných výsledků vybrat výsevek, který se v daných podmínkách osvědčil nejlépe.
Z výsledků našich pokusů s vybranými genotypy jarní a ozimé pšenice špaldy a kontrolními odrůdami pšenice seté, vedených při různých výsevcích (100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých obilek na m2) v ekologickém způsobu pěstování ve Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi je zřejmé, že u jarních genotypů špaldy nastal vrchol odnožování téměř o měsíc později ve srovnání s kontrolní odrůdou jarní pšenice seté, u ozimých genotypů špaldy asi o dva týdny později, než u kontrolní odrůdy ozimé pšenice seté.
Jak u pšenice špaldy, tak u kontrolních odrůd pšenice seté rostliny z porostů vysetých z nízkých výsevků (1,0 a 2,0 MKS/ha) podle předpokladu více odnožovaly a současně dosahovaly vyšší průměrné hmotnosti sušiny nadzemní biomasy i biomasy kořenů na rostlinu, než rostliny z vysokých výsevků (4,0 a zejména 5,0 MKS/ha).
Hodnocené genotypy špaldy se ve srovnání s kontrolními odrůdami pšenice seté vyznačovaly celkově intenzivnějším odnožováním, vyšší hmotností sušiny nadzemní biomasy a zejména vyšší hmotností sušiny kořenů na rostlinu.
Dosažené výnosy byly negativně ovlivněny nepříznivým průběhem povětrnostních podmínek, zejména značným suchem po většinu vegetace roku 2015 - jarní formy pšenice však byly tímto suchem postiženy daleko více, než pšenice ozimé.
Na základě výnosových výsledků lze konstatovat, že v našem pokusu dosáhly jarní genotypy špaldy nejvyšších výnosů při výsevku 4,0 MKS/ha, u ozimých špald se osvědčil výsevek 3,0 MKS/ha (odrůda Rubiota však dosáhla vysokého výnosu již při výsevku 2,0 MKS/ha). Pro upřesnění údajů je zapotřebí získat víceleté výsledky.
Z hodnocených genotypů jarních forem pšenice Špalda bílá jarní mírně ve výnosech předčila kontrolní odrůdu pšenice seté Granny a zejména druhý genotyp špaldy T. spelta KEW. V případě ozimých forem pšenice ozimá špalda Alkor výnosově překonala druhou odrůdu ozimé špaldy Rubiota, ale i kontrolní odrůdu pšenice seté Penalta.
Z hodnocení kvalitativních parametrů vyplynulo, že genotypy špaldy překonaly kontrolní odrůdy pšenice seté především v obsahu N-látek a mokrého lepku v sušině zrna. Velmi dobré výsledky dosáhly oba jarní genotypy špaldy i v Zelenyho testu - oba by splnily min. požadavek na hodnotu Zelenyho test pšenice potravinářské - pekárenské (min. 30 ml). Uvedený limit překonala i ozimá odrůda špaldy Rubiota. Číslo poklesu dosahovalo u hodnocených odrůd pšenice ozimé formy vysokých hodnot, u jarních pšenic bylo negativně ovlivněno porůstáním v důsledku deštivého počasí těsně před sklizní. Výše výsevku se na hodnotách kvalitativních ukazatelů neprojevila.
|
|
Vliv počtu rostlin na výnos ozimé pšenice v rámci technologií přesného setí
Paclt, Ladislav ; Brant, Václav (vedoucí práce) ; Zábranský, Petr (oponent)
Pšenice setá ozimá (Triticum aestivum L.) je nejpěstovanější obilninou v České republice. Osevní plochy se pohybují na úrovni cca 795 000 ha. Kvalitně provedené setí je dobrým základem pro utváření struktury porostu během vývoje, která se následně promítá do výnosu a kvality produkce. Struktura porostu je utvářena především počtem rostlin na jednotku plochy, tedy výší výsevku. V tradiční zemědělské praxi se výše výsevku určuje především podle termínu setí a zemědělské výrobní oblasti přepočtem MKZ pomocí HTZ na váhu v kg. Osivo je tedy vyséváno pouze s přesností na kg, nikoliv na jednotlivá semena. Běžně používané secí stroje navíc nejsou schopny takto přesně osivo vysévat.
Cílem této bakalářské práce bylo na základě přesných polních pokusů posoudit vliv rozdílných výsevků při přesném setí na výnos pšenice. Je známo, že rostliny pšenice disponují mimořádnou kompenzační schopností, která spočívá především v odnožování rostlin. Při přesném rozmístění semen na jednotce plochy, které maximálně eliminuje kompetici mezi rostlinami, by tedy i při sníženém výsevku neměl prokazatelně klesnout výnos. Navíc byl posuzován vliv aplikace hnojiva při setí do zóny kořenů rostlin.
Přesné polní pokusy probíhaly v hospodářském roce 2014/2015 na lokalitě Budihostice (střední Čechy), GPS koordináty 50°17'48.664"N, 14°14'36.130"E. Pro založení porostů, které proběhlo 3. 10. 2014, bylo využito testovacího modulového secího stroje firmy Farmet se záběrem 1,5 m a s použitím systému přesného setí. K zonální aplikaci do hloubky 85 a 180 mm při setí bylo použito hnojivo NPK (15/15/15) v jednotné dávce 80 kg/ha. Výsevek se na pokusných plochách pohyboval v rozmezí 200 až 350 zrn na m2. Kontrolní varianta představující konvenčně založený porost byla založena s počtem 450 zrn na m2. Celkem bylo založeno šest variant bez přihnojení s hloubkou kypření 85 a 180 mm, šest variant s přihnojením NPK (15/15/15) s uložením hnojiva do hloubky kypření 85 a 180 mm a varianta kontrolní. Sklizeň proběhla 30. 7. 2015.
Rozdíly v počtu jedinců se primárně projevily na počtu klasů na jedné rostlině. Tento faktor byl nejvýznamnějším výnosotvorným prvkem. Nižší výnos ve srovnání s kontrolou, která dosáhla výnosu 9,509 t/ha, byl stanoven na plochách s počtem rostlin pod 200 kusů na m2. Na plochách s počtem rostlin přesahujícím 200 kusů na m2 byl mimo jedné varianty stanoven vyšší výnos. U variant s počtem rostlin vyšším než 230 kusů na m2 byl na plochách s hnojením stanoven vyšší výnos než na plochách bez hnojení. Tyto rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Vliv zonálního hnojení se tedy jednoznačně neprokázal.
Provedené experimenty prokázaly, že snížení počtu rostlin na jednotku plochy může na základě kompenzační schopnosti porostu zajistit obdobné výnosy jako konvenční varianta.
|
host ::
