| |
|
Znalosti o teorii první pomoci u studentů JU
MALANÍKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí, na část teoretickou a výzkumnou. V části první se čtenář seznámí s teoretickými znalostmi poskytování první pomoci. Považovala jsem za zcela nezbytné uvést zde definici první pomoci, základní členění teorie první pomoci na laickou a technickou první pomoc. V práci jsou zároveň stručně popsány nejnovější postupy kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka. Kapitola druhá je malým připomenutím vzniku a dějin Červeného kříže. Tato kapitola obsahuje informace o počátcích vzniku Červeného kříže, jak tomu bylo se založením Červeného kříže v České republice, údaje o Mezinárodním hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a základní informace o možnostech laického školení první pomoci. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnovaná zásadám základního ošetření u některých život ohrožujících stavů, jako jsou: šok, bezvědomí, zlomeniny, krvácení a dále, jak přivolat ZZS. Abych zjistila, jaká je dostupnost a zároveň srozumitelnost informací o první pomoci, snažila jsem se čerpat z různých informačních zdrojů. Podle získaných informací jsem se rozhodla pro zpracování teoretické části práce v daném rozsahu. Část druhá se týká vlastního výzkumu, pro který byl stanoven jeden hlavní cíl: zjistit znalosti o teorii první pomoci. Výzkum byl proveden na vybraných fakultách JČU, dotazníky vyplnilo 159 studentů z EF, PF, ZSF a ZF. Dotazované těchto fakult jsem si vybrala se záměrem zjistit informovanost právě u těchto studentů o teorii první pomoci, neboť tito respondenti zastupují určitou věkovou skupinu, ale i různá odvětví lidské činnosti. Vzorek jsem dále upravila prostým náhodným výběrem, se stejným zastoupením studentů jednotlivých fakult, na 100 respondentů. Pro výzkum této práce byla zvolena kvantitativní metoda. Sběr potřebných dat proběhl pomocí anonymních dotazníků. Strukturovaný dotazník (viz Příloha č. 1) obsahoval celkem 22 otázek zaměřujících se na teoretickou první pomoc studentů JČU. Data jsem zpracovávala za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Vyhodnocení údajů proběhlo pomocí statistických metod náhodným výběrem, kontingenčními tabulkami a výsledky byly uspořádány přehledně do grafů. Ke zpracování výsledků byl použit pro-gram Microsoft Office Excel 2010.
|
|
Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
|
|
Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.
|
|
Parallel single-cell analysis of active caspase-3/7 in apoptotic and non-apoptotic cells
Ledvina, Vojtěch ; Klepárník, Karel
Caspases are proteases that play key role in the process of apoptosis, the programmed\ncell death. Among them, caspase-3 and -7 are main executioner caspases that cleave\nmany vital proteins during apoptosis and after their widespread activation, the process\ncannot be reversed. To analyze caspase-3/7 activation within single cells, a miniaturized\ndevice for parallel analysis of eight samples was developed. The assay is based on the\nmodified luciferin-firefly luciferase bioluminescence (BL) system. Individual\nsuspended cells were collected and transferred into detection microvials using a\nmicromanipulator. The bioluminescence was detected using a photon counting head\nwith cooled photcathode. The LOD suitable for detection of active caspase-3/7 in both\napoptotic and non-apoptotic cells was reached.
|
|
Úloha sestry ve zlepšování kvality života dětí po prodělané meningitidě
ŠPAČKOVÁ, Jana
Problematika kvality života se stala v posledních letech předmětem zájmu mnoha vědních oborů i široké veřejnosti. Ve zdravotnictví se kvalita života označuje jako HRQoL - Health Related Quality of Life - volně přeloženo kvalita života související se zdravím. Termín diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je používán především pro oblast profesionálně poskytované zdravotní péče a je důležitým indikátorem závažnosti onemocnění a výsledku poskytované péče. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí po prodělané meningitidě, identifikovat hlavní oblasti, v nichž je snížená kvalita života těchto dětí a navrhnout ošetřovatelské intervence ke zlepšování. Sběr dat se uskutečnil v období listopad 2009 ? červen 2010 na Klinice dětských infekčních nemocí, FN Brno. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou studia písemných dokumentů a následně byl proveden nestandardizovaný hloubkový rozhovor s respondenty. Před začátkem kvalitativního šetření bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První: Jakou péči od sestry očekávají děti, jaké intervence? Druhá: Jakou péči od sestry očekávají rodiče, jaké intervence? Třetí: Jak subjektivně hodnotí kvalitu života po prodělané meningitidě děti v porovnání se stavem před onemocněním? Čtvrtá: Jak hodnotí kvalitu života svého dítěte po prodělané meningitidě v porovnání se stavem před onemocněním jejich rodiče? Pátá: Ve kterých oblastech je nejvíce snížena kvalita života dětí? Šestá: Jakými ošetřovatelskými intervencemi může sestra přispět ke zlepšení kvality života dětí? Všechny otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného dotazníku ?DOTAZNÍK ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.? Tento dotazník se využívá v rámci projektu ?QOLOP? - Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients. Před začátkem kvantitativního výzkumného šetření byla stanovena hypotéza H 1: Kvalita života dětí po prodělané meningitidě je nižší než u zdravých dětí. Tato hypotéza, nebyla potvrzena. Z uvedeného je patrné, že cíl diplomové práce byl splněn. Práci bude možné využít v praxi. Vytvořený Algoritmus úvodní péče o dítě s meningitidou a Následná péče o dítě s meningitidou by měl sestrám pomoci v orientaci a identifikaci základních potřeb dítěte s tímto onemocněním. Dále práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů ošetřovatelství.
|
| |
| |
|
Osvobození Plzně 1945 ve fotografii
Křenová, Tereza ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; JANOŠČÍK, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje historickému tématu osvobození Plzně americkou armádou v květnu v roce 1945 ve fotografii. Cílem této práce je vyhledání a shromáždění dobových materiálů a jejich zařazení do historicko-politického kontextu. Komunistický režim zavinil pokřivení historických událostí a měl přímý vliv na množství dochovaných fotografií a dokumentů i na osudy samotných fotografů. Důležitou součástí této bakalářské práce je pak následné zpracování archivních materiálů - především fotografií, zachycujících příjezd Američanů a jejich pobyt na území Československa na konci druhé světové války. Profesionální i amatérští fotografové v roli svědků při osvobozování Plzně vytvořili cenné dokumentární fotografie. Tyto fotografie se staly, navzdory snahám komunistického režimu ovlivnit a vymazat historii, nezvratným důkazem toho, že americká armáda skutečně osvobodila západní Čechy.
|
|
Infekční rizika při práci sester na lůžkových odděleních
KUČÍRKOVÁ, Alena
Teoretická východiska Práce sester je jedno z nejhumánnějších povolání. Všeobecné sestry se starají o zdraví lidí, které je po celá staletí považováno za nejvyšší hodnotu lidského života. Jejich cílem je pečovat o člověka, zmírnit příznaky nemoci a usnadnit žití po zbytek života, pokud už ho nelze vyléčit do úplného zdraví. Při tomto si mnoho z nich neuvědomuje, že musí brát v potaz také své zdraví a chránit sebe a okolí před mikroorganismy, které je ohrožují. V bakalářské práci se zabýváme infekčními nemocemi, tzv. profesionálními infekcemi, které nejvíce ohrožují všeobecné sestry. Všechny profesionální infekce jsou v práci vyjmenovány a popsány. Bakalářská práce je v další části doplněna o hygienické požadavky na provoz zdravotnického zařízení a v poslední části se zabýváme hygienicko-epidemiologickými opatřeními ve zdravotnictví. Cíle práce Cíl 1 Zjistit, zda sestry dodržují preventivní opatření před infekčními riziky. Cíl 2 Zjistit, zda sestry znají infekční rizika na lůžkových odděleních. Cíl 3 Zjistit, zda sestry znají způsob, jak se bránit jejich šíření. Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Jakým způsobem se sestry chrání před infekčními riziky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké informace mají sestry o infekčních rizicích ve zdravotnictví? Výzkumná otázka č. 3: Jakým způsobem sestry brání šíření infekce na oddělení? Metodika Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využili metody zúčastněného skrytého pozorování a polostrukturované rozhovory. Výzkumné šetření bylo prováděno celkem u 6 respondentů, a to na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, chirurgické a interní jednotce intenzivní péče a na jednotce interní intermediální péče Nemocnice České Budějovice a.s Při výzkumu byla použita metoda skrytého zúčastněného pozorování. Pozorovali jsme určité skutečnosti, které byly v průběhu pozorování zaznamenávány do pozorovacího archu (Příloha 4) a poté přepsány a vyhodnoceny. Ke sběru dat byl dále použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se stejnými respondenty, které jsme pozorovali, a byl zaznamenán písemnou formou a poté přepsán (Příloha 6). Výsledky Z výsledků pozorování ve výzkumném šetření vyplynulo, že sestry nedodržují bariérovou ošetřovatelskou techniku v takové míře, v jaké by měly. Plně dodržují kritéria daná pro celkovou úpravu, nošení předepsaného oděvu a odběr biologického materiálu dle hygienických zásad. Naopak výsledky prokázaly nedostatky v oblasti používání ochranných pomůcek, desinfekce a mytí rukou a konzumace stravy. V další části výzkumného šetření jsme se soustředili na rozhovory s pozorovanými respondenty. Rozhovor byl především zaměřen na věci, které se nedaly vypozorovat. Výsledky ukázaly také nedostatečné teoretické znalosti sester v oblasti profesionálních infekcí a postupu ošetření při poranění infikovaným předmětem. Závěr Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry mají většinou nedostatečné znalosti ohledně profesionálních infekcí a hygienicko-epidemiologických opatření. Z výsledků je také zřejmé, že bohužel teorie je často jiná než praxe. Teoretické znalosti načerpané během studií se v praxi často v plné míře neuplatňují.
|
host ::
