|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Kouřim: Analýza vybraných procesů a geografických podmíněností
TOMÍČEK, Filip
Bakalářská práce je zaměřena na téma každodenní prostorové mobility obyvatelstva na území POÚ Kouřim. Průzkum byl prováděn metodou dotazníkového šetření ve vybraných domácnostech v obcích POÚ Kouřim. Teoretická část nás seznámí se základními pojmy mobilita a geografie času. Seznámíme se s problematikou transformace dopravy v České republice po roce 1989, stručnou charakteristikou území a s metodologickými východisky práce. Výsledky průzkumu byly použity na porovnání dopravního chování mužů a žen v POÚ Kouřim. Dalším zkoumaným tématem bylo využití dopravních prostředků v POÚ Kouřim. Obě tato témata byla porovnána s dostupnými výzkumy. V závěru práce jsou shrnuty výsledky zkoumaných témat.
|
| |
|
Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice
CHLISTOVSKÝ, Miroslav
Diplomová práce na téma "Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice" je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je obecný celek, který v podkapitolách odkazuje na příslušnou legislativu k povodňové problematice, vysvětluje povodeň jako pojem a vše s ní spojené, zejména seznamuje čtenáře s povodňovou charakteristikou území ČR, s charakteristikou povodí řeky Lužnice a popisuje vybrané obce při jejím toku, které jsou podrobeny výzkumu. Objasňuje rozdíl mezi přirozenou a zvláštní povodní, popisuje historické a novodobé povodně a jejich škody a zabývá se ochranou před těmito živly, charakterizuje činnost příslušných povodňových orgánů. V rámci ochrany obyvatelstva definuje souhrn opatření, která napomáhají k zabezpečení ochrany života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech, kterými jsou varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a jiná opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku. Cílem práce je vyhodnotit efektivitu protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. Abychom mohli cíle dosáhnout, bylo nutné provést několik na sebe navazujících kroků. Na základě posouzených výsledků mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku, zda vybudovaná protipovodňová opatření jsou efektivní ve vztahu k ochráněným hodnotám života, zdraví, majetku a životního prostředí. Pro naplnění cílů práce a ověření výzkumné otázky bylo nutné se seznámit s příslušnou legislativou k danému tématu, dále pak s realizovanými povodňovými opatřeními, povodňovými plány obcí vč. provedení analýzy jejich věcných a organizačních částí. Následně provést kvalitativní zpracování dotazníkového šetření, jehož respondenty byli statutární představitelé obcí, kteří mají na starost protipovodňovou ochranu, příp. jimi pověřené jiné osoby (př. pracovníci krizového řízení, referenti odboru životního prostředí, stavebního úřadu apod.). Zjištěné skutečnosti posloužily k popisu, vyhodnocení, komparaci a analýzy protipovodňových opatření ve vztahu k počtu ochráněných obyvatel v rámci povodí řeky Lužnice, čímž byly získány konkrétní výsledky, které jsou diskutovány v komentáři této práce. Předložená diplomová práce ve své výzkumné části posuzuje efektivitu protipovodňových opatření v rámci ochrany obyvatel v Jihočeských obcích Bechyně, Tábor, Planá nad Lužnicí, Soběslav, Dráchov, Veselí nad Lužnicí, při toku řeky Lužnice, která se dotýká intravilánu při říčních kilometrech od 10,6 do 77,3 ř. km. Inspirací pro zpracování této diplomové práce byly důsledky katastrofální povodně v roce 2002 a povodní v roce 2006 a 2013, které tyto oblasti zasáhly a způsobily ohromné škody i ztráty na životech. Dále pak osobní zájem autora, jakožto obyvatele města Veselí nad Lužnicí a pracovníka krizového řízení téhož města. Výzkumná otázka a metodický postup výzkumu byl navržen tak, aby mohly být naplněny cíle diplomové práce, tedy vyhodnocení efektivity protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. V práci byl zhodnocen stávající stav protipovodňové ochrany, byl proveden popis, komparace a její analýza, byla navržena některá další možná opatření, která by dle mého názoru vedla ke zlepšení povodňové ochrany a omezila povodňové škody v řešeném území. Byla posouzena efektivita stávajících realizovaných protipovodňových opatření z hlediska ekonomické stránky. Pro dosažení relevantních výsledků bylo potřeba se seznámit s hydrologií řeky Lužnice, koncepcí protipovodňové ochrany Jihočeského kraje, povodňovými plány obcí, zejména bylo nutné věci konzultovat s představiteli obcí a příslušnými pracovníky krizového řízení, pracovníky životního prostředí a jinými odborníky. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že stávající protipovodňová ochrana u všech obcí je zhotovena pro ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí do průtoku toku Q 100...
|
|
Praktický příklad ocenění vodohospodářské úpravy vodního toku na lesních pozemcích jako protiklad možné škody na majetku vzniklé následkem povodní
Bureš, Petr
Předmětem a cílem publikovaného příspěvku s názvem „Praktický příklad ocenění vodohospodářské úpravy vodního toku na lesních pozemcích jako protiklad možné škody na majetku vzniklé následkem povodní“ je navržení a ocenění přírodě blízkého protipovodňového opatření na vodním toku v extravilánu s následným cílem porovnání vyčíslených investičních nákladů stavby s potencionální škodou na nemovitém majetku, která by vznikla následkem povodňového průtoku (povodňové vlny) v intravilánu obce. Zde prosím uveďte abstrakt článku v českém nebo slovenském jazyce. Článek pojednává o možnosti využití extravilánu, lesních pozemků s údolní nivou k zvýšení retenční schopnosti krajiny, posílení vodohospodářské funkce lesa, zvýšení zásoby podzemní vody a její využitelnosti pro lesní ekosystémy a tím následně přispět k posílení aktivní protipovodňové ochrany intravilánu obcí situovaných v zájmovém povodí vodního toku. Aktivní přístup řešení publikované problematiky v povodí může vést k výraznému snížení nebo omezeni na minimum škod na nemovitém majetku při povodňových průtocích v obcích.
|
| |
|
Obchvat obcí Želechovice nad Dřevnicí a Lípa
Škrabal, Jiří ; Nečas, Rudolf (oponent) ; Kosňovský, Michal (vedoucí práce)
Práce je věnována vypracování studie severního obchvatu obcí Želechovice nad Dřevnicí a Lípa. Důvodem vypracování studie je dosavadní nadměrná intenzita provozu a s tím související intenzita hluku. Cílem práce je úbytek provozu v obcích a rychlejší a plynulejší průjezd dopravy směřující dále po I/49. V první fázi bylo navrženo 7 směrových variant a z nich vybrána jedna, která je dále zpracována ve dvou variantách.
|
| |
|
Faktory významné pro rozvoj mikroregionu Vysokomýtsko
Hrabcová, Denisa ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Stanislava, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na významné faktory, které ovlivňují rozvoj mikroregionu Vysokomýtsko. Konkrétní příklady jsou uvedeny na 7 vybraných obcích spadajících do kategorie střední obce. Hlavním cílem práce je zjištění důležitých faktorů, které mikroregion ovlivňují. První část bakalářské práce se zaměřuje na klíčové pojmy práce. Hlavním a nejdůležitějším pojmem je mikroregion. Mikroregionem je označováno dobrovolné sdružení obcí a měst. Obce se do mikroregionu sdružují za účelem snazšího dosažení veřejných statků pro své obyvatele. Hlavním úkolem mikroregionů je definování
a řešení problémů, které ovlivňují obec. Dalším pojmem je suburbanizace, která v budoucnu velmi ovlivní samotný rozvoj mikroregionů a dále pojem venkov, kterým se rozumí spojení obydlených sídel s krajinou.
Druhá část práce je věnována stručné charakteristice mikroregionu Vysokomýtsko, především charakteristice území, obyvatelstva, školství, trhu práce, dopravy, hospodářství, životnímu prostředí, cestovnímu ruchu a jednotlivým obcím. V další části je rozebírána kategorie středních obcí, do které spadá 7 obcí z 28 obcí mikroregionu Vysokomýtsko. Jedná se o obce, jejichž počet obyvatel se pohybuje v rozmezí 300-500 obyvatel. Do kategorie středních obcí patří obce: Dobříkov, Běstovice, Slatina, Koldín, Džbánov, Svatý Jiří a Nové Hrady. Tyto obce jsou podrobněji charakterizovány a jsou na nich uvedeny faktory, které ovlivňují jejich rozvoj a dále i rozvoj celého mikroregionu. Mezi hlavní faktory ovlivňující rozvoj obcí, patří: charakteristika území, historie, obyvatelstvo, vybavenost obce, doprava, blízkost měst a pracovní příležitosti v obci. Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují jednotlivé obce mikroregionu, jsou pracovní příležitosti v obci a jejím blízkém okolí, strategické umístění obce a občanská vybavenost. Důležitým krokem pro zlepšení fungování mikroregionu je nezbytné změnit celkové chápání mikroregionu a jeho organizaci. Závěrem této bakalářské práce je srovnání jednotlivých obcí a následné vyhodnocení faktorů, které ovlivňují rozvoj obcí a tak i rozvoj celého mikroregionu.
|
| |
| |
host ::
