|
|
Přijetí rybích predátorů studenty vybraných středních škol
Sůva, David ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce popisuje vztah studentů profesně orientovaných středních škol k několika druhům rybích predátorů. Konkrétně k vydře říční, norku americkému, kormoránu velkému a orlu mořskému. První část práce se zabývá historií i současností vnímání těchto druhů na našem území, popisem druhů a jejich početností i ochranou. Druhou část práce tvoří rozbor rámcových vzdělávacích plánů vybraných středních škol. Třetí částí je část praktická, kde se práce zaměřuje na rozbor vybraných učebnic, které studenti těchto škol využívají ke studiu a také výzkumem přijetí vybraných rybích predátorů. Přijímání zkoumaných druhů bylo zkoumáno na vzorku 191 studentů lesnických a rybářských škol, z nichž bylo 98 studentů škol lesnických a 93 studentů škol rybářských. Nejhorší vztah byl zjištěn u kormorána velkého, nejlepší přijetí vychází k orlu mořskému. Klíčová slova: predace, vydra říční, norek americký, kormorán velký, orel mořský
|
|
| |
|
|
Dopady nepůvodního druhu norka amerického (Neovison vison) na původní faunu
Moucha, Pavel ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Norek americký patří mezi lasicovité (Mustelidae) šelmy pocházející ze Severní Ameriky. Jedná se o potravního oportunistu žijícího semiakvatickým způsobem života. Také se velice dobře přizpůsobuje novým prostředím. Byl introdukován člověkem jako kožešinové zvíře do mnoha oblastí Evropy, Asie, Jižní Ameriky a dalších oblastí. Druhotně však často unikal nebo byl vypouštěn do volné přírody, kde dokázal velice zdatně prosperovat a dál se množit. Do České republiky se dostal jako kožešinové zvíře ve 20. - 30. letech minulého století, ve volné přírodě byl pak pozorován od 60. let.
Tato studie se zabývá dopady norka amerického na naši faunu, především z pohledu potravního spektra. Výzkum probíhal v oblasti středního toku řeky Berounky na Křivoklátsku od prosince 2014 do prosince 2015. Snahou byl odchyt co největšího počtu norků do živochytných pastí v průběhu letního i zimního období. Dalším cílem bylo ověření, zda norek ohrožuje místní populace plazů.
Odchyt proběhl během 552 pasťonocí. Celkem bylo odchyceno 20 jedinců norka amerického. To znamená, že byl průměrně odchycen 1 norek na 28 pasťonocí. Z těchto 20 jedinců bylo 5 samic a 15 samců. Z toho se odchytlo 8 jedinců v zimním období a 12 jedinců v letním období. Na základě rozborů bylo 7 jedinců (35 %) z analýzy vyloučeno z důvodu prázdného žaludku. Největší složku potravy norka tvořili savci 76,16 % především řád: Rodentia např. hraboš polní (Microtus arvalis), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Další složky potravy tvořili na stejné úrovni s podílem 7,69 % plazi - užovka obojková (Natrix natrix), ptáci (řád: Passeriformes) a ryby (třída: Actinopterygii). Poslední složkou potravy vyskytující se ve vzorcích byl hmyz, a to s podílem 0,77 % (řády: Coleoptera, Lepidoptera). V rozborech nebyla zjištěna přítomnost žádného zástupce třídy obojživelníků (Amphibia). Potravní spektrum se v zimním a letním období nelišilo. Na ohrožení populací plazů ukazuje nález užovky v žaludku norka. Důležitým výstupem této práce je také upozornění na problematiku legislativy týkající se norka v ČR a možné ovlivnění vydrou říční (Lutra lutra).
|
|
|
Zdravotní problematika v chovech kožešinových zvířat v ČR
Trávníčková, Ivona
Hlavním předmětem této bakalářské práce nazvané Zdravotní problematika v chovech kožešinových zvířat v České republice je zmapování významných onemocnění vyskytujících se v chovech masožravých i býložravých kožešinových zvířat u nás chovaných faremním způsobem. Úvodní část práce se věnuje zhodnocení současného stavu kožešinových zvířat chovaných u nás ve faremním prostředí. Hlavní kapitola vě-novaná nemocem těchto zvířat je rozdělena do jednotlivých částí a to podle druhu pů-vodce a způsobu nákazy a jednotlivým popisem těchto onemocnění. V další části jsou popsána specifika zdravotní problematiky kožešinových zvířat s ohledem na druh přijí-mané potravy, konkrétně na masožravá a býložravá a jejich stručný popis. Závěr práce se věnuje popisu a zhodnocení současné zdravotní situace v konkrétním farmovém chovu lišek, norků a činčil.
|
|
|
Prevalence a diverzita kryptosporidií infikujících kožešinová zvířata
KELLNEROVÁ, Klára
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt a prevalenci kryptosporidií přirozeně infikujících kožešinová zvířata, konkrétně u norka amerického, lišky stříbrné a činčily vlnaté. Celkem bylo vyšetřeno 370 vzorků trusu pocházejících od 340 norků amerických, 18 lišek stříbrných a 12 činčil vlnatých. Zatímco mikroskopické vyšetření všech vzorků trusu neprokázalo přítomnost oocyst kryptosporidií, pomocí molekulárních metod amplifikujících malou ribozomální podjednotku rRNA a 60kDa glykoprotein kryptosporidií byly detekovány 3 pozitivní norci. Následné fylogenetické analýzy prokázaly přítomnost C. ubiquitum XIIa1 subtypu, který byl u masožravců popsán vůbec poprvé. Nebyla zjištěna korelace mezi kryptosporidiovými infekcemi a průjmovým onemocněním.
|
|
|
Invazivní druhy kožešinových zvířat v přírodě ČR
KOPŘIVA, Jan
Předmětem bakalářské práce bylo vypracování literární rešerše se zaměřením na stav invazivních druhů kožešinových zvířat v České republice. Dále byla věnována pozornost možným škodám včetně nákaz, která mohou tato zvířata způsobovat a šířit. Je pojednáváno o ondatře pižmové, nutrii říční, mývalu severním, psíku mývalovitém a norku americkém, neboť se jedná o druhy kožešinových zvířat, které se volně vyskytují na území České republiky a nejsou zde původním živočišným druhem.
|
|
|
Srovnání efektivity monitoringu norka amerického /Mustela vison/ a tchoře tmavého /Mustela putorius/ pomocí raftů a sklopců.
BARTÁKOVÁ, Daniela
Cílem mé diplomové práce bylo zhodnocení dvou metod monitoringu norka amerického a tchoře tmavého - pomocí živochytných sklopců a pomocí plovoucích raftů. Zatímco první metoda je u nás běžně používaná, v případě druhé metody se jedná u nás o pilotní projekt testování vhodnosti metody, která je už úspěšně používána ve Velké Británii. Sledování probíhalo v letech 2008 (srpen-listopad) a 2009 (duben-listopad) v lokalitě PP Černíč a okolí poblíž Dačic, kde byly vybrány 4 stanoviště. Všechny stopy lasicovitých šelem, zachycené na raftech patřily norku americkému, což odpovídá také údajům z odchytů, během kterých byli do pastí chyceni pouze norci američtí. Počet pozitivních raftů byl vyšší v roce 2008 než v roce 2009 z důvodu eradikace norků v listopadu 2008. Mezi stanovišti byly rozdíly v množství zaznamenaných i chycených norků. V porovnání pastí a raftů byla úspěšnější metoda pomocí raftů.
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
host ::
RSS.