|
|
Zvuková instalace " Brány jako průsečík intermediálních východisek "
Rataj, Jakub ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o prolnutí tří světů (zvuková instalace, soundscape, physical computing) a jejich vlivu na vznik vlastního uměleckého díla ? zvukové instalace Brány. Nejprve se zabývám tématem zvukové instalace z hlediska zařazení do historického kontextu, způsobu práce s časem, zvukem a prostorem, dále z hlediska technického řešení a vizuálního zpracování. Na závěr první části popisuji koncept vlastní zvukové instalace Brány. V druhé části se zabývám pojmem soundscape jako inspiračním zdrojem pro výběr a práci se zvukovým materiálem instalace. Poslední část pojednává o physical computing jako o nástroji použitém k realizaci zvukové instalace Brány a v obecnější rovině jako o nástroji rozšiřujícím možnosti intermediální syntézy.
|
|
|
Současný stav problematiky hlasitosti zvukového signálu
Kravařík, Jindřich ; URBAN, Ondřej (vedoucí práce) ; DVOŘÁK, Aleš (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobě se zhoršující situací v oblasti hlasitosti a dynamického rozsahu zvukových signálů, a to jak signálů distribuovaných na klasických nosičích, tak těch šířených pomocí vysílání, ať už rozhlasového, televizního nebo internetového. Diskutuje příčiny a důsledky současného stavu. Problematika je totiž naprosto obecná a dotýkající se skutečně každého posluchače a diváka. Velmi nevyrovnaná hlasitost vysílání a odstrašující stav některých nahrávek vydávaných u hlavních vydavatelství jsou terčem stížností již delší dobu. Až v současnosti se objevují metody jak situaci zlepšit, těm je také věnována podstatná část práce a s jejich pomocí jsou ukázány vzorové nevhodné případy.
|
|
|
Grammy Awards a oceněná jazzová alba
Bártová, Kristýna ; RŮŽIČKA, Karel (vedoucí práce) ; MATZNER, Antonín (oponent)
Práce se zaměřuje obecně na kategorizaci hudby a oceňování kvality dnešní populární hudby skrze ceny Grammy. Podrobněji se zabývá kategorizací jazzové hudby a oceňováním jazzové hudby. Text obsahuje podrobný rozbor vybraných oceněných instrumentálních jazzových alb, obecnou historii a vývoj žánru jazz a jeho vliv na populární hudbu od prvního udílení cen Grammy, od roku 1958. V poslední kapitole se práce dotýká rozdílu mezi americkým a evropským jazzem. Práce též obsahuje podrobný seznam oceněných jazzových instrumentálních alb.
|
|
|
Karlheinz Stockhausen a Beatles
Hejl, Matouš ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
The text proposes to describe the relationship between Karlheinz Stockhausen and the work of The Beatles in the late sixties regarding especially their album Sgt. Pepper s Lonely Hearts Club Band. It compares how they worked within the same technnical system and it shows changes that occured in music with the conception of studio as a musical instrument. On a more general level, one theme of the text is the difference between so called serious, or avantgarde music and popular music. Through comparing the way Stockhausen and The Beatles approached a few selected aspects of music making, it presentes them next to each other rather than against each other. Another general theme is the relationship between technical inovation and music creation.
|
|
|
Vliv reprodukce sluchátek a reproduktorů na mix klasické hudby
Hadraba, Jakub ; ZIKMUND, Tomáš (vedoucí práce) ; SYROVÝ, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá srovnáním poslechu na reproduktory a sluchátka a vlivem jejich rozdílných reprodukčních vlastností na vyvážení mixu nahrávky klasické hudby.
Těžištěm práce je poslechový test, v němž skupina zvukových mistrů smíchala vybrané hudební nahrávky na sluchátka a reproduktory. U zaznamenaných mixů je analyzováno, zda mezi mixy pořízenými na sluchátka a reproduktory dochází k systematické změně v nastavení. V rámci vyhodnocení byl zjištěn systematický rozdíl v preferenci dozvukové složky mezi oběma typy poslechu. Grafické zpracování výsledků podrobně dokumentuje individua-litu přístupů jednotlivých zvukových mistrů, stabilita individuálních modelů je ověřena opa-kovanými testy u vybraných respondentů.
Vybrané páry sluchátkových a reproduktorových mixů byly v následném testu hodnoceny poslechovou skupinou. Hodnocení probíhalo na reproduktory i na sluchátka. U odpovědí res-pondentů je zkoumáno, zda při poslechu na sluchátka byly účastníky častěji preferovány mixy smíchané na sluchátka a při poslechu na reproduktory častěji mixy smíchané na reproduktory. V rámci analýzy hodnocení nebyly zjištěny výraznější preference dle typu poslechu a neprokázalo se tedy, že by mixy byly optimální vždy pro typ poslechu, na němž byly smíchány, a na základě subjektivního hodnocení je šlo od sebe rozlišit.
Disertační práce dále přináší vyhodnocení vlastního internetového průzkumu, který statisticky dokumentuje současnou praxi využívání reproduktorů a sluchátek při míchání hudby. Zvláštní pozornost je v analýze věnována respondentům, kteří uvedli, že se profesně zabývají mícháním klasické hudby. Samostatná teoretická část práce je věnována umělecko-technickému přístupu zvukových mistrů k tvorbě zvukového obrazu klasické hudby, popisu užívaných technických prostředků a stylizačních postupů.
|
host ::
RSS.