Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vývoj spotřeby vybraných druhů zvěřiny v ČR v letech 1989 - 2010
GRANČAY, Josef
Tato práce je zaměřena na zhodnocení vývoje spotřeby zvěřiny v letech 1989 2010 v České republice. Porovnává nejen spotřebu, ale i složení a obsah živin s dalšími druhy nejvíce konzumovaného masa. Zvěřina nefiguruje v žebříčku spotřeby na nejvyšších pozicích. Práce shrnuje podmínky zpracování zvěřinového masa, jeho ošetření a zrání. Pojednává i o podmínkách prodeje zvěřiny, kdy zvláště zdůrazňuje potřebu a povinnost laboratorního vyšetření a zdravotní nezávadnosti masa. V práci je uveden i počet jednotlivých druhů zvěřiny a jeho vývoj za posledních 22 let. Přičemž je dán prostor ke srovnání. Spotřeba zvěřinového masa se mírně zvyšuje, prostor pro růst ale i nadále zůstává.
Obsah polyaminů ve vybraných produktech
Popelková, Zuzana
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o účincích a tvorbě polyaminů v organismu. Praktická část se zabývá obsahem polyaminů (putrescinu, spermidinu, sperminu) v srnčím, jelením a kančím hřbetu. Polyaminy se stanovovaly pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Sledoval se vliv způsobu uchování a druhu zvěřiny, jak na celkové množství polyaminů, tak na obsah jednotlivých polyaminů. Celkové množství polyaminů se během skladování snižovalo jak v srnčím, jelením tak v kančím hřbetu. V největších koncentracích se v srnčím a jelením hřbetu naměřil spermidin, ať už v chlazeném nebo mraženém mase. V kančím hřbetu bylo zjištěno nejvíce sperminu. Druh zvěřiny neměl vliv na obsah polyaminů v mase. Polyaminy se vyskytovaly zhruba ve stejném množství jak v srnčím, jelením i kančím hřbetu.
Obsah PUFA n-6 a n-3 ve vybraných živočišných tkáních
Koláčková, Martina
Teoretický přehled shrnuje charakteristiku polynenasycených mastných kyselin a problematiku jejich metabolismu, fyziologických účinků a výskytu v potravinách. Také se zabývá postupy a možnostmi stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Experimentální část práce popisuje stanovení profilu mastných kyselin v daňčím, srnčím a jelením mase metodou plynové chromatografie na chromatografu Fison 8000 Series s plamenově-ionizačním detektorem. Pomocí statistického zpracování jsou sledovány průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých mastných kyselin, skupin mastných kyselin a poměru n-6/n-3 polynenasycených mastných kyselin mezi jednotlivými druhy zvěřiny.
Jakostní parametry masa divokých prasat
Vicenec, Ondřej
Tématem této bakalářské práce jsou Jakostní parametry masa divokých prasat (Sus scrofa). Cílem práce bylo vytvoření rešerše zaměřené na jakostní parametry masa divokých prasat, na metody jejich hodnocení a na závěry vědeckých studií zabývajících se specifickými ukazateli masa divokých prasat. V této práci je uvedena definice masa a zvěřiny podle legislativy, charakterizováno prase divoké a jeho nejčastější nemoci, objasněn lov zvěře a umístění zásahu, vysvětleno správné nakládání s ulovenou zvěří a postmortální biochemické procesy probíhající v mase, vylíčeny vady masa a jakost masa, popsána zvěřina, její chemické složení a mikrobiologie. V závěru práce jsou interpretovány rozdíly v chemickém složení různých druhů zvěřiny a porovnáno maso divokých prasat s masem vepřovým.
Význam sledování postmortálních změn masa zvěřiny
Santajová, Markéta ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit významnost parametrů postmortálních změn u zvěřiny, ze kterých by se následně mohlo vycházet pro její posouzení v praxi. Teoretická část popisuje podnik na zpracování zvěřiny, odkud rovněž pochází i vzorky pro experiment. Dále se zabývá složením, vlastnostmi masa a faktory, které maso zvěřiny ovlivňují. Významná kapitola popisuje postmortální procesy a formy kažení masa. Experimentální část této práce měřila postmortální ukazatele, a to pH a amoniak. Pro pokus bylo měření provedeno na dvou skupinách vzorků pocházejících z kýty prasete divokého. S ohledem na výsledky tyto ukazatele byly využitelné pro sledování změn post mortem a následného procesu zrání masa. Hodnoty pH mezi jednotlivými měřeními dle očekávání vzrostly, ale na základě výsledků nelze vytvořit jejich závislost na čase. Amoniak rovněž vzrostl v průběhu měření a fotometrickou metodou jsme získaly konkrétní představu o jeho obsahu v mase. Výsledky byly porovnávány s hodnocením obsahu amoniaku pro jateční zvířata. Pro analýzu obsahu amoniaku ve vzorcích svaloviny byla použita také titrační mikrometoda dle Conwaye. Pro posouzení postmortálních ukazatelů je třeba provést hlubší analýzu. Dalšími zajímavými parametry pro stanovení významnosti postmortálních změn mohou být i enzymatické látky.
Organoleptické vlastnosti zvěřiny a výrobků z ní
Henrychová, Marie ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Práce se zabývá organoleptickými vlastnostmi zvěřiny a masa hospodářských zvířat. Pozornost je věnována i masným výrobkům vyrobených ze zvěřiny. Posuzovala se platnost hypotézy, která zní: Organoleptické vlastnosti zvěřiny se statisticky významně liší od masa hospodářských zvířat. Bylo provedeno porovnání výsledků odborných prací, které se touto problematikou zabývaly. Organoleptické vlastnosti masa jsou podmíněny i fyzikálními vlastnostmi a chemickým složením, proto se práce zabývá i některými důležitými charakteristikami z této oblasti. Výsledky práce ukazují, že existují statisticky významné rozdíly v organoleptických vlastnostech zvěřiny a masa hospodářských zvířat a výše uvedená hypotéza je platná. Z chemicko-fyzikálních hodnot srovnávaných druhů mas je signifikantní zejména rozdíl v obsahu tuku a profilu mastných kyselin. U všech druhů sledované zvěřiny byl zjištěn nižší obsah tuku a příznivější skladba mastných kyselin, hlavně vyšší obsah kyselin polyenových. Významné rozdíly byly i v obsahu dusíkatých látek, aminokyselin a hemových barviv. Ve většině případů byl u zvěřiny uváděn vyšší obsah vody. Celkový obsah bílkovin se výrazně nelišil, ale byly zjištěny výrazné rozdíly v jejich složení. Při senzorickém hodnocení byly potvrzeny statisticky významné rozdíly u intenzity a příjemnosti chuti, vůně, křehkosti a šťavnatosti masa. Výrazné rozdíly byly i u barvy. Specifické vlastnosti zvěřiny se přenáší i do zvěřinových výrobků. Zde jsou rozdíly tlumeny ostatními komponentami, jako jsou jiné druhy mas a přídavné látky.
Vliv skladovacích podmínek na kvalitativní ukazatele masa lovné zvěře
MAURER, Jan
Tato práce se zabývá problematikou zdravotní nezávadnosti zvěřiny a především jejím vhodným skladováním. Snahou je najít vztahy mezi chlazením a mražením zvěřiny s cílem přinést hlubší náhled do problematiky práce s masem pocházejícím z volně žijících živočichů, aby bylo dosaženo vynikající kvality a nezměněných chuťových vlastností bažantího masa. Základem celé práce je laboratorní analýza čtyřiceti vzorků masa, které byly získány od lokální organizace zabývající se hospodařením se zvěří. V rámci této analýzy jsou sledovány čtyři základní parametry: obsah vody, tuku, proteinů a množství kolagenu, které mají hlavní vypovídající hodnotu pro zvláštní chuťové vlastnosti zvěřiny. Bylo zjištěno, že existují statisticky průkazné závislosti mezi bílkovinami a kolagenem, bílkovinami a vodou, tukem a vodou. Nebylo možné zamítnout nulovou hypotézu o rozdílech mezi chlazenými a mraženými vzorky pro vodu, tuk, bílkoviny a kolagen. Závěry měření byly porovnány s dostupnou světovou i odbornou českou literaturou.
Jakost masa lovné zvěře a zvěře z farmových chovů
Indráčková, Martina
Téma bakalářské práce je Jakost masa lovné zvěře a zvěře z farmových chovů. Cílem bylo zaměřit se na jakostní parametry u masa, respektive zvěřiny a na závěry vědeckých studií, které se zabývají specifickými jakostními ukazateli masa farmové a lovné zvěře. Je zde uvedeno rozdělení zvěře, popsána charakteristika vybraných druhů zvěře, péče o zvěř a vývoj lovu, až po samotné získávání zvěřiny. Dále jsou zde uvedeny veterinární a hygienické požadavky na maso a uvádění zvěře do oběhu. Značná část je věnována biologickým, chemickým a fyzikálním rizikům z konzumace masa. V závěru práce jsou uvedeny hlavní rozdíly mezi lovnou a farmovou zvěří a popsány vybrané druhy farmových zvířat.
Obsah jódu v mase
TICHÝ, Lukáš
Předmětem mé diplomové práce bylo zhodnotit obsah jódu v mase potravinových zvířat. Práce přináší aktuální informace o obsahu jódu v mase v České republice. Odběr vzorků byl prováděn v průběhu let 2004 až 2007. Celkem bylo odebráno 63 vzorků, u kterých byl obsah jódu stanoven modifikovanou metodou Sandell - Kollthofa. Průměrný obsah jódu mase byl: králíci 19,2; prasata z domácích chovů 16,17; prasata z komerčních chovů 16,96; divoká prasata 57,72 a srnčí zvěř 38,31 g I  kg-1 mokré hmoty. Byly prokázány regionální a sezónní rozdíly.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   začátekpředchozí12 - 21  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.