Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  začátekpředchozí19 - 28  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza a transformace kódů
Křoustek, Jakub ; Masařík, Karel (oponent) ; Meduna, Alexandr (vedoucí práce)
Práce popisuje metody a postupy používané k analýze a transformaci kódů. Obsahuje základní informace o vědním oboru reverzní inženýrství a jeho užití ve výpočetní technice i mimo ni. Hlavním cílem je vytvoření prostředku ke zpětnému překladu z binární formy do jazyka symbolických instrukcí. Tato činnost je silně závislá na konkrétní instrukční sadě a musí být použita pro předem známou architekturu procesorů. Uvedený problém je řešen pomocí šablon, zásuvných modulů a modulárnosti zpětného překladače. Zmíněné vlastnosti dovolí uživatelům rozšiřovat program o nové instrukční sady. Výstupem je textová reprezentace instrukcí, funkčně ekvivalentní vstupu. Práce demonstruje nejenom běžně používané postupy dekódování, ale i nové postupy navržené autorem.
Zadní část zpětného překladače produkující kód v jazyce C
Urban, Martin ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Zemek, Petr (vedoucí práce)
Práce popisuje implementaci zadní části zpětného překladače produkujícího kód v jazyce C. Obsahuje základní informace o principech a využití reverzního inženýrství v oblasti informačních technologií i mimo něj. Hlavním cílem je vytvořit zadní část zpětného překladače, která bude generovat kód ekvivalentní vůči vstupu, který bude opět přeložitelný do binární formy se zachováním stejné funkčnosti jako zdrojový binární kód. Výstupem je implementace tříd v jazyce C++, vykonávající popisovanou činnost jako součást obecného dekompilátoru, který je vyvíjený v rámci projektu Lissom.
Optimalizace výsledků zpětného překladu pomocí dodatečných informací
Končický, Jaromír ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
V rámci projektu Lissom je vyvíjen rekonfigurovatelný zpětný překladač, jehož cílem je umožnit zpětný překlad programů, určených pro libovolnou platformu, do libovolného vyššího programovacího jazyka. V době počátku řešení této práce nejsou jeho výsledky ideální, neboť v něm, mimo jiné, nejsou implementovány techniky využívající dodatečné informace o programu. V rámci této práce je popsáno zpětné inženýrství a zpětný překladač projektu Lissom. Jsou zde navrženy techniky využití dodatečných informací ke zlepšení a optimalizaci jeho výsledků, konkrétně se jedná o analýzu datových sekcí a získávání ladicích informací z formátu PDB. Součástí práce je zkoumání struktury a obsahu formátu PDB. Implementace analýzy datových sekcí a použití ladicích informací je zde dále popsána a na závěr jsou zhodnoceny výsledky zpětného překladu při využití těchto technik.
Optimalizace v zadní části zpětného překladače
Kollár, Jaroslav ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Zemek, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a tvorbou optimalizací v zadní části zpětného překladače. Úlohou těchto optimalizací je vylepšit čitelnost produkovaného zdrojového kódu. V úvodu jsou poskytnuty základní informace o reverzním inženýrství a zpětných překladačích, které slouží pro účel uvedení do dané problematiky. Poté následuje analýza produkovaného kódu zpětným překladačem s cílem obeznámit čtenáře s navrženými optimalizacemi pomocí názorných ukázek. Dále následuje hlavní část této práce, která se věnuje popisu návrhu a implementace jednotlivých navržených optimalizací. Poté následuje popis technik, které byly využity při testování. V závěru práce jsou shrnuty dosažené výsledky a jejich přínos.
Analýza a převod kódů do vyššího programovacího jazyka
Křoustek, Jakub ; Masařík, Karel (oponent) ; Meduna, Alexandr (vedoucí práce)
Práce popisuje metody a postupy používané k analýze a transformaci kódů. Obsahuje základní informace o vědním oboru reverzní inženýrství a jeho užití ve výpočetní technice i mimo ni. Hlavním cílem je vytvoření obecného zpětného překladače neboli dekompilátoru, tj. prostředku pro zpětný překlad z binární formy (případně jazyka symbolických instrukcí) do vyššího programovacího jazyka. Zmíněná činnost je silně závislá na konkrétní instrukční sadě a architektuře procesoru. Tento problém je řešen pomocí popisu sémantiky jednotlivých instrukcí jazykem navrženým pro tento účel. Výstupem je program napsaný ve vyšším programovacím jazyku, funkčně ekvivalentní vstupu. Program je tedy schopen pracovat s jakoukoliv instrukční sadou a kód v ní napsaný pak převést do zvoleného vyššího programovacího jazyku. Tento návrh je v praxi implementován jako součást projektu Lissom. Obecný dekompilátor je zcela nový pojem a pro jeho vytvoření byly autorem navrženy doposud nepublikované techniky z oblastí teorie překladačů a optimalizací.
Generický zpětný překlad programů v bajtkódu do vyšší formy reprezentace
Mrázek, Petr ; Zemek, Petr (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
Práce popisuje postupy a principy zpětného překladu. Uvádí základní informace o zpětném inženýrství a jeho užití v oboru softwarového inženýrství i inženýrství obecně. Dále představuje zpětný překladač vyvíjený v rámci projektu Lissom na FIT VUT v Brně. Cílem práce je navrhnout a implementovat rekonfigurovatelný zpětný překladač bajtkódu navazující na tento překladač.
Využití dynamické analýzy kódu při zpětném překladu
Končický, Jaromír ; Zemek, Petr (oponent) ; Ďurfina, Lukáš (vedoucí práce)
V rámci projektu Lissom je vyvíjen rekonfigurovatelný zpětný překladač, jehož cílem je umožnit zpětný překlad programů, určených pro více různých platforem, do několika různých vyšších programovacích jazyků. V době počátku řešení této práce v něm nejsou implementovány techniky využívající informace získané dynamickou analýzou zpětně překládaného programu. Využitím těchto technik je však možné výsledky zpětného překladače výrazně zlepšit. Návrh těchto technik je hlavní náplní této diplomové práce. V rámci tohoto textu je popsáno zpětné inženýrství a zpětný překladač projektu Lissom. Jsou zde obecně popsány existující techniky dynamické analýzy, jako je instrumentace a emulace. Poté jsou zde uvedeny konkrétní informace, které lze získat během dynamické analýzy, a navrženy metody jejich využití ve zpětném překladači.
Strukturování kódu v zadní části zpětného překladače
Hrbek, David ; Matula, Peter (oponent) ; Zemek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout a implementovat algoritmus pro strukturování kódu v zadní části zpětného překladače projektu Lissom. Zabývá se problémem eliminace nepřímých skoků (branch/goto) z nízkoúrovňového kódu s využitím vysokoúrovňových konstrukcí, jako jsou podmíněné příkazy (if, switch) a cykly (for, while). Práce obsahuje teoretický úvod do problematiky zpětného překladu, informace o zpětném překladači projektu Lissom, návrh algoritmu pro strukturování kódu, popis jeho implementace, popis sady testovacích úloh a shrnutí výsledků.
Zpětný překladač bajtkódu jazyka Java
Hřibal, Jaromír ; Kučera, Jiří (oponent) ; Křivka, Zbyněk (vedoucí práce)
První část této bakalářské práce se zabývá základními principy virtuálního stroje jazyka Java a detailněji se věnuje jeho instrukční sadě a formátu . class souborů, dohromady známých jako bajtkód . Následující část prezentuje rešerši existujících nástrojů pro manipulaci s bajtkódem . Poslední část popisuje vytvoření pluginu do vývojového prostředí Eclipse , který realizuje uživatelsky přívětivé zobrazení zadaného bajtkódu spolu s původním zdrojovým kódem, ze kterého byl bajtkód generován. Nástroj předpokládá dostupnost těchto zdrojových kódů, takže neplní roli dekompilátoru.
Reverzní inženýrství na platformách Java a Android
Žák, Josef ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá reverzním inženýrstvím na platformě Android a Java. Jsou analyzovány (popsány) existující nástroje a techniky, dále jsou zkoumány možnosti obrany. První část se zabývá důkladnou rešerší prací na toto téma. Další část diskutuje oblasti využití reverzního inženýrství. Další kapitoly popisují operační systém Android a koncept virtuálních strojů na obou platformách. Je uvedeno porovnání registrové a zásobníkové architektury virtuálního stoje. Jádro práce je zaměřeno na statickou analýzu (obsah APK souboru, di-sassemblování, zpětný překlad). Jsou srovnány současně dostupné zpětné překladače pro class soubory a dex soubory. Testy pro zpětný překlad zahrnují různé verze Javy. Závěrečná kapitola se zabývá metodami obrany proti reverznímu inženýrství, včetně popisu výhod a nevýhod. Jsou otestovány dva populární obfuskátory (Proguard, DashO).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   začátekpředchozí19 - 28  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.