|
|
Dendrologické vyhodnocení vybraných porostů dřevin v mikroregionu Horňácko
Svoboda, Michael
Tato bakalářská práce se zabývá dendrologickým průzkumem vybraných porostů dřevin v okolí obcí spadajících do mikroregionu Horňácko. V celkem pěti vybraných porostech, které jsou rozličné svojí délkou, šířkou i druhovým složením, mapuje výskyt stromových a keřových dřevin, jejich druhy a zdravotní stav. Také zařazuje dřeviny do kategorie introdukovaných a invazních druhů. Hodnotí možnost přirozené obnovy dřevin a funkčnost porostů, jako biokoridorů ÚSES. V neposlední řadě navrhuje, jak s porosty nadále hospodařit, aby byly zachovány jejich funkce.
|
|
|
Analýza spontánní sukcese na kalamitní holině vzniklé na územním pracovišti Stožec (Národní park Šumava)
Štětina, Pavel
Bakalářská práce se zabývá spontánní sukcesí na kalamitní holině v NP Šumava. Byly vybrány dva transekty, které byly rozděleny na plošky po 10 m. Jeden transekt zasahoval 50 m do živého smrkového porostu, pokračoval přes celou holinu, jejíž délka byla 50 m, a byl ukončen po 50 m v suchém porostu. Druhý transekt byl stejný, ale délka holiny byla 110 m. Na ploškách se zjišťovalo přirozené zmlazení a vzrostlý porost. Dle výsledků se umístnění zmlazení jednotlivých dřevin liší v závislosti na jejich světelným nárokům. Nejvíce přirozené obnovy se nachází v suchém porostu, vyjma světlomilných dřevin, jejichž těžiště se nachází na holině.
|
|
|
Přirozená obnova dubu zimního na LHC Městské lesy Ivančice
Lang, Dalibor
ABSTRAKT Jméno: Dalibor Lang Název: Přirozená obnova dubu zimního na LHC Městské lesy Ivančice Cílem práce bylo optimalizovat obnovní postup pro zajištění úspěšné přirozené obnovy dubu zimního na LHC Městské lesy Ivančice. Metodicky byly porovnány různé porostní (obnovní) situace s přirozenou obnovou dubu na volné ploše a pod porostem ve srovnání s umělou obnovou z hlediska jeho základních růstových parametrů. Přirozená obnova byla porovnána s obnovou umělou. Získaná data byla hodnocena pomocí základních matematicko-statistických metod. Praktickým výstupem bylo doporučení přirozeného obnovního postupu a nástinu dlouhodobého vývoje následného porostu. Přirozená obnova rychle odcloněná na volné ploše rychleji odrůstá a je zde vyšší počet jedinců na ha oproti obnově umělé nebo přirozené pod mateřským porostem.
|
|
|
Produkční potenciál a přirozená obnova břízy bělokoré na divizi VLS Plumlov (pracoviště Slavkov u Brna)
Pospíšil, Matěj
V mé práci se zabývám získáním prvotních informací o bříze bělokoré. Téma této práce je produkční potenciál a přirozená obnova břízy bělokoré. V první části se zabývám získáním informací z dospělých porostů, kde je proveden základní výzkum a získání informací o porostu, výškové diferenciaci porostu, zásobě hroubí v porostu, zastoupení početnosti druhů a další. Druhá část, o přirozené obnově, se zabývá získáním informací o nárostu nových semenáčků v mladých lesních kulturách, kde je cílovou dřevinou jiná dřevina než bříza bělokorá (Betula pendula), především to jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). Zabývá se měřením hustoty březových semenáčků na hektar lesní plochy, výšková diferenciace těchto nárostů, závislost vzdálenosti březového mateřského porostu a místa zmlazení. Výsledkem práce je zjištění skutečné zásoby porostů, poměr mezi břízou bělokorou a dalšími druhy, které se v těchto hospodářských lesích nacházejí. Dále bylo zjištěno, jakou silou je bříza bělokorá schopná obsadit volné plochy a za jakou dobu dokáže na stanovišti pevně zaujmout pozici v závislosti na vzdálenosti od mateřského porostu.
|
|
|
Sousedský efekt mezi horním stromovým patrem a podrostem v horském smíšeném lese
Matouš, Marek ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Cílem této práce je popsat sousedské efekty úrovňových stromů a podrostu ve smíšených přirozených horských lesích v podmínkách střední Evropy. Konkrétně se tedy jedná o sousedské efekty buku lesního (Fagus sylvatica L.), smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) a jedle bělokoré (Abies alba Mill.).
Zkusné plochy jsou na území středního Slovenka. Na 60 zkusných plochách byly zaznamenávány počty jedinců výše uvedených druhů a rozděleny podle sociálního postavení (od 6 cm DBH). Obnova těchto druhů byla rozdělena do 4 výškových kategorií. U 30 stromů pro každý druh, se též počítalo zmlazení pod konkrétní korunou na ploše 4 m2. Data se vyhodnocovala především pomocí zobecněného lineárního modelu v programu R. Zde se hodnotil vztah četnosti jedinců různých kategorií podrostu a horního patra a vztah četnosti obnovy jednotlivých druhů pod konkrétní korunou.
Nejsilnější pozitivní sousedský efekt vzhledem byl zaznamenán u jedle bělokoré ve všech kategoriích zmlazení (p<0,001). Ta zároveň slaběji negativně ovlivňovala zmlazení buku. U smrku byl pozitivní sousedský efekt prokázán pouze mezi horní úrovní a obnovou od 0,5 m do 1,3 m. Ostatní kategorie obnovy smrku byly v příliš malých početnostech na prokazování těchto vztahů. U buku byl sousedský efekt horního stromového patra a vlastního podrostu slabý nebo neutrální u obnovy pokročilé. Semenáčky do 0,5 m se však pod jedlí a smrkem vyskytovali minimálně. Buk také významně negativně ovlivňoval všechny kategorie obnovy jedle (p<0,001). U všech dřevin je tedy sousedský efekt podrostu a horního patra více či méně pozitivní, alespoň pro nižší výškové kategorie podrostu. Tento efekt poukazuje na druhovou stabilitu těchto lesů i v menším měřítku.
|
|
|
Dendrologické vyhodnocení vybraných porostů dřevin v mikroregionu Horňácko
Svoboda, Michael
Tato bakalářská práce se zabývá dendrologickým průzkumem vybraných porostů dřevin v okolí obcí spadajících do mikroregionu Horňácko. V celkem pěti vybraných porostech, které jsou rozličné svojí délkou, šířkou i druhovým složením, mapuje výskyt stromových a keřových dřevin, jejich druhy a zdravotní stav. Také zařazuje dřeviny do kategorie introdukovaných a invazních druhů. Hodnotí možnost přirozené obnovy dřevin a funkčnost porostů, jako biokoridorů ÚSES. V neposlední řadě navrhuje, jak s porosty nadále hospodařit, aby byly zachovány jejich funkce.
|
|
|
Stav dřevinné vegetace na vybraných lavinových polích v Krkonoších
Strnádková, Simona
Tato diplomová práce se zabývá stavem dřevinné vegetace na vybraných lavinových drahách v Obřím a Labském dole v Krkonoších. Konkrétně se jedná o dráhy č. 2 (Žlab Úpičky), 3 (Úpská rokle) a 27 (Navorská jáma). Na těchto lokalitách byly vytyčeny transekty, na kterých byly proměřeny biometrické charakteristiky a případná poškození živých dřevin, byl zjišťován výskyt a druh zmlazení a byla vyhodnocena přítomnost a množství mrtvého dřeva. Naměřená data byla zpracována do grafické a tabelární podoby, součástí je také mapový výstup s vyznačenými transekty. V rámci zpracování výsledků proběhlo srovnání obou lokalit a vyhodnocení určených hypotéz. Bylo zjištěno, že na lokalitách je 30-50 % jedinců poškozených. Nejčastěji bylo poškození nalezeno na kmeni; převažovalo jeho ohnutí a zlom.
|
|
|
Monitoring raných sukcesních stádií na plochách po velkoplošném rozpadu bučin
Valouch, Martin
Předkládaná práce se zabývá aktuálním posouzením stavu zmlazení a bylinného patra v PR Coufavá a PR Slunná, které postihl velkoplošný rozpad způsobený větrnou disturbancí. Průzkum byl proveden v červnu a červenci roku 2013. Na obou lokalitách bylo celkem provedeno 384 fytocenologických snímků (162 v PR Coufavá a 222 v PR Slunná) v pravidelné síti 15 × 15 metrů. V PR Coufavá bylo nalezeno 254 kusů zmlazení, v PR Slunná pak 1891. Poškození zmlazení okusem se v obou rezervacích pohybovalo kolem hranice 10 %. V PR Coufavá byl nejhojnější dřevinou buk lesní (Fagus sylvatica), v PR Slunná pak lípy (Tilia sp.) Na obou zkoumaných plochách dominovaly v nedřevnatém podrostu na disturbované ploše silné klonální druhy v zapojeném porostu pak stále dominují typické lesní druhy. Hojný výskyt má na disturbované ploše i v zapojeném porostu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Pro obě rezervace byl proveden odhad budoucího vývoje a návrh opatření. Výsledek práce by měl sloužit jako podklad pro optimalizaci plánu péče pro zmíněné rezervace.
|
|
|
Endangered tree species and their populations: a case study Dendrosicyos socotrana
Ali, Abdulwahab Saad Saeed
Studie byla prováděna na vybraných lokalitách po celém ostrově Sokotra za účelem zjištění stavu populací ohroženého druhu stromu Dendrosicyos socotrana (stromový okurkovník). Na 14 ze studovaných 24 lokalit se vyskytovali jedinci sledovaného druhu, jednalo se o Land-Cover třídy "Vysoké křoviny se sukulenty", "Nízké křoviny s Croton a Jatropha", "Zakrslé křoviny", "Vádí", "Podhorské louky a pastviny", "Podhorské křoviny", "Kadidlovníkové háje", "Dračincové háje", "Zastavěná území", "Datlovníkové plantáže" a "Kadidlovníkové lesy". Celková rozloha všech studovaných lokalit tvořila 96 km2 a bylo nalezeno celkem 204 jedinců okurkovníků (kromě semenáčků). Byly měřeny základní charakteristiky, jako je výška a obvod kmene, přítomnost plodů a květů, souřadnice, dále údaje o biotopu a přítomnost semenáčků, které se vyskytovaly na 36 % všech lokalit. Z výsledků vyplývá, že okurkovníky začínají plodit při dosažené výšce cca 2 m. Celkový odhadovaný počet stromů na ostrově Sokotra by mohl dosahovat 8113 jedinců. Ukázalo se, že nejvhodnějšími stanovišti pro výskyt okurkovníků jsou "Vysoké křoviny se sukulenty" a "Vádí", důvodem je to, že severní svahy a vádí chrání lépe stromy před silnými monzunovými větry. Také je zřejmé, že jsou zde stromy lépe chráněny před volně se pasoucími zvířaty. Celkově ale lze konstatovat, že na celém ostrově počet jedinců populace okurkovníků klesá, a bylo by vhodné hledat řešení ohrožení tohoto unikátního stromového druhu.
|
|
| |
host ::
RSS.