|
|
Taxonomic position, phylogenetic relationships and metal resistance of green algae dominating in phytoplankton of two acid lakes
Barcyte, Dovile ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hašler, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit taxonomické postavení a fylogenetické vztahy planktonních řas dominujících ve dvou kyselých jezerech s vysokou koncentrací kovů (Hromnické jezírko a Plešné jezero, Česká republika) a porovnat tyto izoláty s jinými blízce příbuznými kmeny s důrazem na toleranci k různým toxickým kovům (Cr, Al, Cu, Mn, Zn, Hg). Fylogenetické analýzy ukázaly, že oba kmeny patří k druhu Coccomyxa simplex. Poprvé tak bylo prokázáno, že právě tento druh se může stát dominantní planktonní řasou v extrémním prostředí kyselých jezer se zvýšeným přísunem fosforu. Na základě analýzy 18S rDNA bylo možné v rámci rodu Coccomyxa rozlišit čtyři nezávislé fylogenetické linie, z nichž tři obsahují sladkovodní izoláty z kyselého prostředí. Z různých chemických roztoků byly získány nové kmeny nedávno popsaného druhu Coccomyxa polymorpha. Z testů toxicity vyplynulo, že kmeny druhu Coccomyxa simplex vyizolované z Hromnického jezírka a z Plešného jezera nevykazují zvýšenou odolnost k vysoké koncentraci kovů. V případě hliníku byla reakce kmenů výrazně odlišná, ale nezávisela na koncentraci tohoto kovu v prostředí, odkud byl kmen vyizolován. Schopnost tohoto druhu přežít v extrémním prostředí je pravděpodobně daná jinými faktory, než je zvýšená tolerance k toxickým účinkům kovů. Klíčová slova:...
|
|
|
Využití atomové absorpční spektrometrie pro stanovení vybraných prvků z oblasti potenciální ekologické zátěže
Juránková, Lada ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných prvků (Fe, Mn, Zn, Cr, Na, K, Mg a Ca) v místě potenciální ekologické zátěže pomocí plamenové atomové absorpční spektrometrie. Potenciální ekologickou zátěž představují pneumatiky použité jako stavení materiál i jako prostředí pro růst okrasných i konzumních rostlin. Analyty byly stanovovány ve vzorcích rostlinného původu. Tyto vzorky byly nejprve vysušeny v laboratorní elektrické sušárně. Navážené množství vysušeného vzorku (asi 0.2 g) bylo rozloženo s přídavkem kyseliny dusičné a peroxidu vodíku v mikrovlnném rozkladném zařízení. Před vlastním měřením byla provedena optimalizace metody stanovení konkrétního prvku, resp. optimalizace výšky paprsku nad hořákem, která byla pro většinu prvků zvolena 8 mm. Dále byly zjištěny pro každý prvek zvlášť základní charakteristiky metody. Mezi tyto charakteristiky patří mimo jiné i mez detekce, která pro tyto prvky Fe, Mn, Zn, Cr, K, Ca, Mg a Na činila 0,05; 0,01; 0,08; 0,21; 0,02; 0,01; 0,01; 0,01 mg L-1 v tomto pořadí. Rovněž byla pro jednotlivé prvky provedena měření pro zjištění meze stanovitelnosti, citlivosti a opakovatelnosti. Velká pozornost byla věnována obsahu zinku ve studovaném materiálu v souvislosti s možnou kontaminací z okolního prostředí. Zvýšený obsah zinku (v koncentračním rozmezí 150- 200...
|
|
|
Stanovení vybraných prvků v rostlinných extraktech technikou atomové absorpční spektrometrie
Rydlová, Lenka ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Kratzer, Jan (oponent)
Předmětem této bakalářské práce bylo stanovení vybraných prvků (Na, Mg, K, Ca, Zn, Se) v rostlinných extraktech a šťávách rostlin pomocí techniky atomové absorpční spektrometrie s různými způsoby atomizace. Pro stanovení výše uvedených prvků byly optimalizovány jednotlivé metody. Při použití plamene jako atomizačního prostředí byla optimalizována především výška procházejícího paprsku primárního záření výbojky nad hranou hořáku. Zde se výška pohybovala obecně mezi 6,0 - 8,0 mm. Dále byly optimalizovány průtoky jednotlivých složek plamene (acetylen, vzduch, oxid dusný) a byla seřízena poloha výbojky s dutou katodou a pozice plamene. Za optimálních podmínek byly naměřeny základní charakteristiky popisující metodu stanovení uvedených prvků (LOD pro sodík 2,13 µg L-1 , pro hořčík 2,44 µg L-1 , pro draslík 11,3 µg L-1 , pro vápník 15,6 µg L-1 , pro zinek 6,04 µg L-1 , pro selen 0,34 µg L-1 ). V další části práce byly optimalizované metody použity pro měření uvedených prvků v reálných vzorcích. Po prvotní úpravě zahrnující ředění získaných vzorků, přídavky různých reakčních činidel aj., byly vzorky v atomovém absorpčním spektrometru atomizovány plamenem (Na, Mg, K, Ca, Zn) a následně stanoveny, či převedeny na těkavou sloučeninu (Se) a stanoveny pomocí techniky generování těkavých hydridů chemickým...
|
|
|
Stanovení vybraných přechodných kovů metodou elektrochemického generování těkavých sloučenin s detekcí AAS
Mlejnek, Tomáš ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou elektrochemického generování těkavé formy mědi, niklu a zinku s detekcí atomovou absorpční spektrometrií. Studium elektrochemického generování probíhalo v průtokovém kontinuálním uspořádání. Po celou dobu práce byla využívána bezmembránová průtoková elektrolytická cela s platinovými elektrodami. Experimentálně byly nalezeny optimální podmínky elektrochemického generování pro uvedené analyty. Optimalizovanými parametry byly průtoková rychlost nosného plynu a elektrolytu, velikost generačního proudu. U mědi a zinku byly změřeny kalibrační závislosti. U zinku byla doměřena optimalizace koncentrace elektrolytu. Dále byl u zinku zkoumán vliv atomizační teploty, obrácení polarit u elektrod, poloviční průtoková rychlost elektrolytu, vliv použití solí jako elektrolytu, vliv DDTC a Antifoamu B a vliv kyslíku. Na závěr byly zkoumány možnosti stanovení zinečnatých solí metodou elektrochemického generování. Klíčová slova Elektrochemické generování, těkavé sloučeniny, atomová absorpční spektrometrie, bezmembránová elektrolytická cela, křemenný atomizátor, měď, nikl, zinek
|
|
|
Studium růstu ZnO krystalů ze supersaturovaného alkalického elektrolytu
Bannert, Tomáš ; Máca, Josef (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem růstu krystalů oxidu zinečnatého ze supersaturovaných roztoků s využitím skenovacího elektronového mikroskopu a metody XRD. Práce je rozdělená na teoretickou a experimentální část. V teoretické části se práce zabývá rozborem problematiky týkající se principu činnosti elektrochemických článků s důrazem na Ni-Zn akumulátory, jevy limitující životnost a efektivitu Ni-Zn akumulátorů. Zaměřena je především na jevy ovlivňující srážecí procesy krystalů oxidu zinečnatého a rozborem a srovnáním vhodnosti metod, které byly v experimentální části použity ke studiu růstu připravených krystalů oxidu zinečnatého. Experimentální část potom obsahuje popis přípravy supersaturovaného roztoku, postupy jednotlivých analýz a jejich vyhodnocení. Výsledky jednotlivých metod analýzy jsou porovnány s teoretickými předpoklady a mezi sebou. Experimentální část dále obsahuje kapitolu zabývající se návrhem in situ metody pro rentgenovou difrakční analýzu získaných krystalů oxidu zinečnatého.
|
|
|
Obsah zinku, mědi a jódu v mléce krav
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko a mléčné výrobky patří mezi nejbohatší zdroje stopových prvků nezbytných v lidské výživě. Práce přináší údaje o obsahu zinku, mědi a jódu v mléce v průběhu laktace a o vlivu dalších faktorů, které na obsah prvků působí. Do pokusu byly zařazeny dojnice z chovu Hořepník a Chyšná, které se nachází v kraji Vysočina. Dalším chovem byl chov Haklovy Dvory nacházející se v jižních Čechách. Vzorky mléka byly odebírány v souvislosti s kontrolou užitkovosti. V chovu Hořepník bylo odebráno 90 vzorků mléka dojnic v období 25 132 dní laktace, z chovu Chyšná 78 vzorků mléka dojnic v období 11 89 dní laktace a z chovu Haklovy Dvory 81 vzorků mléka dojnic v období 23 244 dní laktace. Obsah zinku a mědi v mléce byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií, obsah jódu v mléce spektrometricky po alkalickém spalování podle Sandell-Kolthoffa. Průměrný obsah zinku v mléce sledovaných chovů byl 3,59 ? 1,15 mg-l-1, průměrný obsah mědi v mléce byl 0,14 ? 0,12 mg-l-1 a průměrný obsah jódu v mléce 0,18 ? 0,06 mg-l-1. Největší variabilitu v mléce ve sledovaných chovech vykazovala měď (V% = 82,65), nejmenší zinek (V% = 32,05). Největší vliv doby trvání laktace byl zjištěn v chovu Hořepník (Zn: rxy = -0,430, Cu: rxy = -0,425, I: rxy = 0,326). V chovu Haklovy Dvory a Chyšná byl prokázán nízký až zanedbatelný vliv postupující laktace. Kravské mléko se podle našich výsledků na zásobení jódem podílí z 19,2 % pro muže a pro ženy z 52,4 %. Na zásobení zinkem se kravské mléko podílí z 5,2 % pro muže a 7,2 % pro ženu a na zásobení mědí z 2,5 % pro obě pohlaví.
|
|
|
Procesy přípravy a vlastnosti porézního zinkového materiálu
Moleková, Kristína ; Březina, Matěj (oponent) ; Hasoňová, Michaela (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá prípravou porézneho materiálu z práškového zinku lisovaním za studena, lisovaním za studena s následným spekaním a lisovaním za tepla. V práci je obsiahnutá ako samotná príprava objemového materiálu, tak aj jeho charakterizácia na základe zhutňovacích podmienok procesu. Na základe fyzikálne mechanických charakteristík je hodnotený vplyv lisovacieho procesu na následný priebeh spekania a výsledné vlastnosti materiálu. Objemový materiál je charakterizovaný štruktúrou, pórovitosťou a fyzikálne mechanickými vlastnosťami. Charakteristika výsledného materiálu bude slúžiť k optimalizácii podmienok pre proces lisovania a spekania.
|
|
|
Obsah vybraných kovů v půdě jako indikátor kontaminace v důsledku silniční dopravy
VOLAVKA, Tomáš
Půda je neustále ohrožena znečištěním a vystavená degradaci. Velký podíl na znečištění půdy má člověk. Především průmyslová výroba, zemědělství a doprava. V zimních měsících je nutná intenzivní údržba povrchů vozovek chemickými látkami, aby nedošlo ke snížení sjízdnosti komunikace. Chemické látky se postupně dostávají do půdy a kontaminují ji. V této práci byly analyzovány půdní vzorky z blízkosti silnice vedoucí z Veselí nad Lužnicí do Třeboně, v rámci analýzy byly stanoveny koncentrace mědi, sodíku a zinku. Vzorky byly odebírány ve dvou hloubkách 0 - 15 cm (povrchový vzorek) a 15 30 cm (podpovrchový vzorek). Příslušné kovy byly analyzovány pomocí atomové spektrometrie. Koncentrace mědi se pohybovala v rozmezí 2,24 mg?kg-1 aţ 84,35 mg?kg-1, koncentrace sodíku od 11 mg?kg-1 do 1 697 mg?kg-1 a koncentrace zinku v rozmezí 9 mg?kg-1 526 mg?kg-1. Nejvyšší koncentrace mědi 84,35 mg?kg-1 byla zjištěna u podpovrchového vzorku odebraného z bezprostřední blízkosti železnice v únoru 2017. Naměřená nejvyšší koncentrace sodíku 1 697 mg?kg-1 byla v únoru 2016 u podpovrchového vzorku z bezprostřední blízkosti silnice. U podpovrchového vzorku v bezprostřední blízkosti železnice byla v říjnu 2015 naměřena nejvyšší koncentrace zinku, a to 526 mg?kg-1.
|
|
|
Kontaminace půd vybranými kovy v důsledku železniční dopravy
VONDRUŠKA, Jan
Tato diplomová práce je zaměřená na stanovení kovů ve vzorcích půd odebíraných v blízkosti železničního tělesa. Byly vybrány následující rizikové prvky: měď, zinek, nikl a chrom. Vzorky byly odebírány ze tří lokalit v jižních Čechách. Lokality byly zvoleny na základě rozdílných typů železnic (elektrifikovaná/neelektrifikovaná trať) a rozdílné frekvence vlakových spojů. Pro stanovení jednotlivých analytů byla použita atomová absorpční spektrometrie. Přístroj, na kterém byly stanoveny všechny zmíněné prvky, nese označení AAS Thermo Scientific iCE 3500. Pro měď byla naměřena nejvyšší hodnota koncentrace 66,30 mg/kg půdy. Tato hodnota byla stanovena u vzorku odebíraného ze vzdálenosti 1,5 m od železničního tělesa v hloubce 20 cm. Hodnota byla zjištěna u lokality v blízkosti elektrifikované tratě s vysokou frekvencí vlakových spojů. Pro zinek byla nejvyšší hodnota koncentrace 641,8 mg/kg půdy. Tato hodnota byla naměřena pro vzorek, který byl odebrán ze vzdálenosti 3 m a v hloubce 30 cm. Vzorek opět pocházel z lokality, kde je trať elektrifikovaná a je nejvíce vytížená. U dalších stanovovaných prvků (Ni a Cr) byla nejvyšší hodnota koncentrace zjištěna u lokality v blízkosti elektrifikované tratě s nižší frekvencí vlakových spojů. Koncentrace niklu činila 21,89 mg/kg půdy a koncentrace chromu byla 54,89 mg/kg. Naměřené hodnoty se vztahovaly ke vzdálenosti 1,5 m od železničního tělesa. V této lokalitě tak byla zjištěna větší míra kontaminace, než byla běžná u ostatních lokalit. V dalších odběrových místech (10 m a 25 m) byly hodnoty koncentrací vždy nižší a nepřesáhly hodnotu 16 mg/kg půdy pro všechny stanovované prvky.
|
|
|
Studium fyziologických změn rostlin při stresu zinečnatými ionty
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy jsou po staletí součástí lidského života. Některé mohou být esenci- ální, ale u všech se při vysokých koncentracích projevuje toxický účinek, zejména jako oxidativní stres. Proto je nutné snížit jejich množství v životním prostředí. Metod existuje mnoho. Relativně novými jsou fytoremediace. Abychom ale mohli vybrat vhodné rostliny pro tento účel, musíme nejprve zjistit, jaký má na ně vyšší koncentrace kovů v půdním roztoku a kde končí tolerance rostlin na daný kov. Zinek není výjimkou, ač je důležitou součástí mnoha enzymů. Jeho efekt na rostliny je především v blednutí až rezivění listů a redukci nadzemní i kořenové biomasy. V hydroponickém médiu je sléz Malva verticillata velmi citlivý na mírné zvýšení koncentrace zinku ve formě Zn(NO3)2, kdy se toxický efekt projevuje již při koncentraci 0,2 mmol/l již po 2 týdnech. Čirok Sorghum bicolor při koncent- racích do 1 mmol/l výrazný efekt nevykazuje. Byly testovány kultivary čiroku Sorghum bicolor DSM 14-535, Expres, Honey Graze BMR, Nutri Honey, Sucrosorgho 506 a Sweet Virginia. Dle EC50 je nejcit- livějším kultivarem Sucrosorgho 506, naopak velmi odolné jsou kultivary Nutri Honey a Sweet Virginia. Kultivar Nutri Honey vykazuje výrazně větší přenos zinku do nadzemní části. Též byla testována možnost podpořit kumulaci v čiroku Sorghum...
|
host ::
RSS.