|
|
Zámecké parky jako ohniska biodiversity?
PANGRÁC, Čeněk
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly mezi diversitou hmyzu zámeckých parků a hospodářského lesa, jakož i důležitostí zámeckých parků v rámci lokální biodiversity hmyzu. Sběr dat probíhal na šesti lokalitách (Vlašim, Konopiště, Vrchotovy Janovice, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov a Třeboň). Během roku 2019 byly uskutečněny tři termíny sběrů dat - jarní, letní a podzimní. Data byla sbírána formou zemních pastí. Ačkoliv nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v diversitě parků oproti lesům, přesto získaná data ukázala úzkou souvislost mezi diversitou hmyzu a diversitou rostlin a zároveň také indikační druhy pro plochy parků i pro plochy lesa. Důležitost zámeckých parků byla zjištěna primárně v intenzivně využívané krajině nebo krajině bez přírodních biotopů.
|
|
|
Druhové spektrum střevlíkovitých (Carabidae) v porostech polních plodin
Hurajová, Erika
V porostech řepky ozimé, pšenice ozimé a kukuřice na pozemcích v Miroslavi jsem zjišťovala druhové zastoupení střevlíkovitých (Carabidae). Sběry jsem prováděla pomocí zemních pastí v desetidenních intervalech. Do každé plodiny jsem umístila 5 zemních pastí. Zemní pasti jsem založila 18. 5. 2016 a ponechala na pozemku do sklizně plodiny (řepka 3. 7. 2016, pšenice 27. 7. 2016, kukuřice 15. 10. 2016). Celkem jsem odchytila 371 jedinců z čeledi střevlíkovití (Carabidae) z 29 druhů. V řepce jsem odchytila 72 jedinců z 13 druhů, v pšenici 128 jedinců z 16 druhů, v kukuřici 171 jedinců z 18 druhů. Druhy jsem zařadila do bioindikačních skupin: 44,83 % E, 51,72 % A, 3,44 % R. K porovnání výsledků jsem použila ekologické charakteristiky: prezence, absence, dominance, Simpsonův index, konstance, druhová diverzita, ekvitabilita a faunistická podobnost.
|
|
|
Porovnání fauny slíďákovitých pavouků pastvin skotu a ovcí v okolí Nasavrk
Blažek, Jiří
Cílem mé diplomové práce bylo porovnání fauny slíďákovitých pavouků na pastvinách skotu a ovcí. Za tímto účelem jsem na pastviny umísťoval během třech měsíců roku 2017 zemní pasti, které jsem vždy po měsíci vybíral. Celkem jsem získal 90 kusů vzorků. Celkem bylo odchyceno 3418 pavouků, z toho 1164 jedinců patřilo mezi slíďákovité. Všechny dospělé jedince slíďákovitých jsem determinoval a roztřídil do 6 druhů. Množství pavouků včetně slíďáků na pastvinách se měnilo s každým výběrem, nejbohatší byl první výběr za měsíc květen (2532 pavouků, 876 slíďákovitých), početnost v následujících výběrech strmě klesala. Nejpočetnějším druhem byl Pardosa palustris (77 % slíďákovitých). Nebyly chyceny žádné vzácné nebo ohrožené druhy slíďákovitých. Z výsledků je prokazatelné, že druh pasených zvířat nemá vliv na početnost ani druhovou diverzitu slíďákovitých. Druhová diverzita i početnost je však ovlivněna způsobem pastvy, čím je pastva intenzivnější, tím vykazují oba tyto ukazatele nižší hodnoty.
|
|
|
Aktivita bezobratlých v zimě a ověření vybraných metod jejich odchytu v zimním období
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přežitím a aktivitou bezobratlých živočichů v průběhu zimy a metodami jejich odchytu. Rešeršní část práce nejprve představuje principy chladové odolnosti, strategie přežití zimy a aktivitu ve sněžném prostředí, dále pak odchytové metody bezobratlých. Praktická část práce je zaměřena na ověření vybraných metod odchytu během zimy. Výsledky shrnují rozdíly v diverzitě a kvantitě odlovených živočichů a přinášejí přehled a charakteristiky vybraných odchycených taxonů. Na základě výsledků jsou pak představeny návrhy exkurze za sněžnou faunou a praktická cvičení zaměřená na odchyt bezobratlých během zimy. KLÍČOVÁ SLOVA chladová odolnost, přežití v zimě, zimní aktivita, sněžná fauna, bezobratlí živočichové, odchytové metody, zemní pasti
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v okolí Č. Budějovic (Lišov) a biodiverzita vybraných agroekosystémů
POJSL, Miroslav
Společenstva epigeických brouků byla sledována ve třech agroekosystémech s různým využitím. Všechny tři agroekosystémy se nacházely v okolí Českých Budějovic (jižní Čechy). Na prvním agroekosystému byla pěstována vojtěška. Na druhém agroekosystému se nacházela louka. Na třetím agroekosystému pastva. Studované lokality se lišily nejen v hospodářském využití, ale i v množství prováděných agrotechnických operací během odchytu. Pro odchyt organizmů byla ve všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly stanoveny druhy a byla studována míra lidského dopadu na četnost druhů různých ekologických skupin nalezených ve zmíněných lokalitách.
|
|
|
Využití ramopových pastí (ramp traps) pro průzkum biodiverzity - review
Skopalová, Barbora
Cílem této bakalářské práce je review o metodě sběru bezobratlých pomocí rampových pastí se zaměřením na epigeon, tedy bezobratlých živočichů žijících a pohybujících se po zemském povrchu. Srovnat výhody a nevýhody této metody se zemními pastmi a navrhnout, proč tyto pasti používat či nepoužívat. Obě metody mají své výhody a nevýhody, avšak výhody rampových pastí značně převyšují. V případě rampových pastí je materiál vždy čistý a bez příměsí napadaného rostlinného materiálu. Loví se do nich signifikantně méně obratlovců a více chtěných bezobratlých (střevlíkovitých brouků, pavouků). Jsou náročnější na přípravu, ale samotné použití v terénu je jednodušší. Nevyžadují narušení terénu kopáním jako u metody zemních pastí. Na základě zjištěných skutečností je možné jednoznačně doporučit přechod od zemních pastí k pastem rampovým.
|
|
|
Nosatcovití lesních ekosystémů Beskyd
Hrabovský, Karel
Autor: Karel Hrabovský Název bakalářské práce: Nosatcovití lesních ekosystémů Beskyd Cílem bakalářské práce bylo stanovit bioindikační význam čeledi Curculionidae a možnost jeho využití v lesnicko typologickém klasifikačním systému. V území Moravskoslezských Beskyd (masiv Smrku, Kněhyně a údolí říčky Čeladenky v Podolánkách) byla v letech 2007--2010 sledována metodou zemních pastí fauna nosatcovitých ve 38 porostech smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.). Byla zjištěna návaznost výskytu některých druhů nosatcovitých na lesní vegetační stupně (LVS) a edafické kategorie (EK). Soubory lesních typů (SLT) se jeví jako příliš specifické, nepodařilo se zatím prokázat bioindikační vazby s nosatcovitými.
|
|
|
Drobní obratlovci v lesních ekosystémech Krušných hor a Děčínské vrchoviny
Těšík, Jindřich
Studium bylo zaměřeno na vyhodnocení odchytu rejska obecného, rejska malého, norníka rudého myšice lesní, myšice křovinné, hraboše mokřadního z hlediska populační a sezonní dynamiky. Podrobněji byla popsána struktura odchytu rejska obecného, rejska malého a norníka rudého. Odchycená zoocenóza byla porovnána dle stanovištních podmínek. Odchyt drobných zemních savců byl proveden na území východního Krušnohoří (2003--2004) a Děčínské vrchoviny (1987--2013). Odchyceno bylo 1831 jedinců řadících se do 9 druhů (4 hmyzožravci, 5 hlodavců) na území východního Krušnohoří a 2924 jedinců 11 druhů (6 hmyzožravců, 5 hlodavců) na území Děčínské vrchoviny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.