|
|
Enkapsulace vybraných přírodních extraktů pro využití v potravinářství
Vyskočilová, Terezie ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o enkapsulaci přírodních extraktů. V teoretické části jsou popsány metody enkapsulace, materiály používané pro přípravu částic a aplikace enkapsulačních technik v potravinářství. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány vybrané přírodní extrakty získané z propolisu, zeleného ječmene a probiotik. Tyto látky byly enkapsulovány do alginátu a chitosanu. Bylo vytvořeno 25 typů částic, u kterých byla analyzována dlouhodobá stabilita ve 3 modelových typech fyziologického prostředí a ve čtyřech různých modelových potravinách. U vybraných typů částic byla sledována stabilita též ve čtyřech druzích reálných mléčných potravin. Míra stability částic byla v případě přírodních extraktů sledována spektrofotometricky stanovením množství uvolněných polyfenolů, bílkovin, chlorofylů a celkové antioxidační aktivity. U probiotických kultur byly použity techniky optické a fluorescenční mikroskopie. Přírodní extrakty propolisu a ječmene byly podrobeny testu antimikrobiálního účinku, u propolisu byly doplněny i cytotoxické testy. Jako nejlepší obalový materiál u propolisu byla navržena směs agar-chitosan, jež prokazovala optimální stabilitu v modelových podmínkách trávicího traktu i v modelových potravinách. Lipozomy byly v této práci vyhodnoceny jako nestabilní a nevhodné pro další aplikaci. V případě práškového ječmene byl jako obalový materiál zvolen škrob-alginát (poměr 1:4) a agar-chitosan, přičemž druhý typ vykazoval vyšší stabilitu z pohledu uvolněných bílkovin. Tento druhý typ byl vhodný i pro čerstvý ječmen. Pro enkapsulaci probiotických kultur byl zvolen alginát, případně alginát ve směsi se škrobem, a to díky porozitě a možnosti difúze živin. Nejlepších výsledků u reálných potravin bylo dosaženo aplikací probiotických částic do mléka. V Koenkapsulace práškového ječmene a probiotik nevedla k inhibici růstu kultur. Rovněž nebyl potvrzen antimikrobiální účinek propolisu ani ječmene, stejně jako cytotoxický efektu propolisu.
|
|
|
Ovlivnění stability šťávy zeleného ječmene pomocí obsahových látek z vybraných rostlinných druhů
Juříčková, Jana
Diplomová práce na téma „Ovlivnění stability šťávy zeleného ječmene pomocí obsahových látek z vybraných rostlinných druhů“ se zabývá využitím obsahových látek zeleného ječmene, výrobou šťávy z ječmene a její stabilizace pomocí rostlinných extraktů. V teoretické části je přiblížena problematika mladého ječmene, významné obsahové látky rostlin a jejich způsob získávání, dále pak rostlinnými druhy, využitím rostlinných extraktů a konzervačními metodami, které se používají při výrobě šťáv. Praktická část se zabývá pěstováním ječmene v laboratorních podmínkách, zpracováním, přídavkem rostlinných extraktů a sledování jejich účinnosti po dobu 3 týdnů. Rostlinné extrakty, které jsou schopné působit proti široké škále mikroorganismů, jsou vhodnou metodou pro konzervaci šťáv a navíc jsou velice šetrné z hlediska nutričního zachování aktivních látek. Po přidání extraktů do vzorku bylo provedeno mikrobiologické hodnocení a výsledky byly zpracovány ve statistickém programu. Nejúčinnější v boji proti mikroorganismům se celkově jevil ostropestřcový extrakt.
|
|
|
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene".
OPOLZER, Pavel
V této bakalářské práci jsem se zabýval studiem pěstování a hnojení ječmene a jeho využití v potravinářství jako doplňku stravy "zeleného ječmene". V dnešní době se lidé nezdravě stravují, nedodržují jídelníček, přijímají málo důležitých živin a to vede ke vzniku různých nemocí a chorob. Zelený ječmen je jedna z možností, jak doplnit důležité živiny, jako jsou vitaminy, minerály, enzymy a další. Pravidelným užíváním lze docílit lepší kondice, zdraví a předejít různým nemocem jako jsou anémie, rakovina, nemoci srdce, cév, kůže a dalším. Cílem této práce bylo přijít na nejlepší způsob pěstování a hnojení zeleného ječmene. Jednu z nejlepších metod praktikují v USA, kde pěstují zelený ječmen na vyschlých sladkovodních jezerech, kde je velmi úrodná půda a zelený ječmen lze zde pěstovat ekologickou cestou. V České republice je naopak lepší pěstovat zelený ječmen v konvenčním zemědělství, protože půdy jsou zde málo úrodné a musí se přihnojovat. Pokud by se zelený ječmen na našem území pěstoval ekologickou cestou, zvýšil by se obsah dusičnanů v rostlině a to z důvodu hnojení dusíkato-draselnými statkovými hnojivy. Rostlina není schopna přeměnit všechen dusík na organické látky a přebytečný dusík zůstává v rostlině ve formě dusičnanů.
|
|
|
Enkapsulace vybraných přírodních extraktů pro využití v potravinářství
Vyskočilová, Terezie ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o enkapsulaci přírodních extraktů. V teoretické části jsou popsány metody enkapsulace, materiály používané pro přípravu částic a aplikace enkapsulačních technik v potravinářství. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány vybrané přírodní extrakty získané z propolisu, zeleného ječmene a probiotik. Tyto látky byly enkapsulovány do alginátu a chitosanu. Bylo vytvořeno 25 typů částic, u kterých byla analyzována dlouhodobá stabilita ve 3 modelových typech fyziologického prostředí a ve čtyřech různých modelových potravinách. U vybraných typů částic byla sledována stabilita též ve čtyřech druzích reálných mléčných potravin. Míra stability částic byla v případě přírodních extraktů sledována spektrofotometricky stanovením množství uvolněných polyfenolů, bílkovin, chlorofylů a celkové antioxidační aktivity. U probiotických kultur byly použity techniky optické a fluorescenční mikroskopie. Přírodní extrakty propolisu a ječmene byly podrobeny testu antimikrobiálního účinku, u propolisu byly doplněny i cytotoxické testy. Jako nejlepší obalový materiál u propolisu byla navržena směs agar-chitosan, jež prokazovala optimální stabilitu v modelových podmínkách trávicího traktu i v modelových potravinách. Lipozomy byly v této práci vyhodnoceny jako nestabilní a nevhodné pro další aplikaci. V případě práškového ječmene byl jako obalový materiál zvolen škrob-alginát (poměr 1:4) a agar-chitosan, přičemž druhý typ vykazoval vyšší stabilitu z pohledu uvolněných bílkovin. Tento druhý typ byl vhodný i pro čerstvý ječmen. Pro enkapsulaci probiotických kultur byl zvolen alginát, případně alginát ve směsi se škrobem, a to díky porozitě a možnosti difúze živin. Nejlepších výsledků u reálných potravin bylo dosaženo aplikací probiotických částic do mléka. V Koenkapsulace práškového ječmene a probiotik nevedla k inhibici růstu kultur. Rovněž nebyl potvrzen antimikrobiální účinek propolisu ani ječmene, stejně jako cytotoxický efektu propolisu.
|
|
|
Stanovení beta-karotenu v ječmeni metodou HPLC
Puč, Vojtěch ; Maleček, Miroslav (oponent) ; Prýma, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přírodních antioxidantů obsažených v obilovinách a zvláště v ječmeni (Hordeum vulgare). Pozornost se zaměřuje především na karotenoidy. Teoretická část shrnuje poznatky o obsahu antioxidantů v obilovinách a o jejich zdravotním významu. Byla vypracována také rešerše na téma metody stanovení karotenoidů. V experimentální části byla optimalizována metoda stanovení beta-karotenu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole a s hmotnostním detektorem (HPLC/DAD/APCI-MS). Tato metoda byla využita ke stanovení beta-karotenu a luteinu ve vzorcích zrna ječmene, sladu a zeleného ječmene. Metoda zahrnuje zmýdelnění vzorků, extrakci diethyletherem, separaci na koloně ODS Hypersil 250x4,6 mm za použití mobilní fáze MTBE/MeOH (20:80) a spektrofotometrickou detekci při 450 nm. Kvantitativní analýza byla realizována v systému HPLC/DAD. Hmotnostní detektor byl využit pro identifikaci analytů. V této práci jsou uvedeny některé dosud nepublikované údaje o obsahu beta-karotenu a luteinu v několika odrůdách sladovnického ječmene, sladu a v zeleném ječmeni. Nejvyšší hodnoty beta-karotenu byly naměřeny ve vzorku zeleného ječmene odrůdy Malz, sklizeného v 1. fázi růstu (8,49 mg/kg sušiny). Obsah beta-karotenu v zrnu ječmene je relativně nízký (0,07-0,14 mg/kg sušiny). Ve sladu vyrobeném z tohoto ječmene je obsah beta-karotenu několikrát vyšší (0,24-0,56 mg/kg sušiny). Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.
|
|
| |
host ::
RSS.