|
|
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných mykotoxinů v krmivech
Zelníčková, Lenka ; Babák, Libor (oponent) ; Kellnerová, Dita (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována aktuální problematice monitoringu vybraných mykotoxinů v krmivech v ČR. Cílem teoretické práce bylo zpracovat literární rešerši z dostupných knižních, elektronických i časopiseckých pramenů, popř. firemních materiálů. Rešerše je zaměřená na souhrnný přehled mykotoxinů; popsání jejich vlastností, biologické účinky, metody detekce mykotoxinů a také shrnutí platných legislativních požadavků týkající se výskytu těchto látek v krmivech pro hospodářská zvířata. Cílem experimentální části bylo stanovení vybraných mykotoxinů (DON a ZEA) metodou ELISA v krmivech a jejich celkové zhodnocení dle maximálních limitů. Diplomová práce byla vypracována v diagnostické laboratoři SEVARON, s.r.o. v Brně.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Průnik obsahu mykotoxinů ze zrna obilovin do hotového výrobku a dopad na zdraví člověka
Machálková, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou mykotoxinů, které jsou významnými patogeny mnoha zemědělských plodin a mohou představovat vysoké zdravotní riziko pro člověka i hospodářská zvířata. Obsahuje přehled nejdůležitějších mykotoxinů, jejich producentů a mykotoxikóz. Práce je zaměřena především na výskyt mykotoxinů v obilovinách a vlivu zpracování na jejich obsah. Experimentální část se zaměřuje na sledování průniku obsahu deoxynivalenolu a zearalenonu v pšenici ozimé ze zrna až do pečiva. Vyšetřeno bylo celkem 10 vzorků ošetřené a 10 vzorků neošetřené varianty pšenice ozimé. V rámci každého vzorku bylo na obsah DON a ZEA vyšetřeno zrno, mouka a pečivo. Všechny testované vzorky byly pozitivní na obsah DON i ZEA. Legislativní limit nepřekročil žádný ze zkoumaných vzorků a k limitům se ani nepřiblížili.
|
|
|
Vliv zearalenonu na reprodukční parametry a expresi vybraných genů u myší
Dvořáková, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Mnoho chemických látek může ovlivňovat pozemní i vodní životní prostředí a některé z nich mohou mít i negativní vliv na reprodukci živočichů. Endokrinní disruptory (ED) s estrogenní aktivitou mohou napodobovat činnost endogenních hormonů a ovlivňovat tak jejich přirozenou funkci. Mezi takové látky patří zearalenon (ZEA) produkovaný plísněmi rodu Fusarium. Přestože strukturou není steroid, má ZEA a jeho deriváty silnou estrogenní aktivitu. Vliv ZEA na reprodukční parametry a změny v expresi vybraných genů byly testovány na samcích outbrední linie myší od prenatálního období do 70. dne jejich života. Předložená studie prokázala významné účinky ZEA na savčí organismus a reprodukční parametry. Tento efekt byl zjištěn jak u nízké dávky, se kterou mohou lidé běžně přijít do styku, tak u vyšší dávky, obě vykazovaly změny v testovaných parametrech.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Vliv zearalenonu na reprodukční parametry a expresi vybraných genů u myší
Dvořáková, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Mnoho chemických látek může ovlivňovat pozemní i vodní životní prostředí a některé z nich mohou mít i negativní vliv na reprodukci živočichů. Endokrinní disruptory (ED) s estrogenní aktivitou mohou napodobovat činnost endogenních hormonů a ovlivňovat tak jejich přirozenou funkci. Mezi takové látky patří zearalenon (ZEA) produkovaný plísněmi rodu Fusarium. Přestože strukturou není steroid, má ZEA a jeho deriváty silnou estrogenní aktivitu. Vliv ZEA na reprodukční parametry a změny v expresi vybraných genů byly testovány na samcích outbrední linie myší od prenatálního období do 70. dne jejich života. Předložená studie prokázala významné účinky ZEA na savčí organismus a reprodukční parametry. Tento efekt byl zjištěn jak u nízké dávky, se kterou mohou lidé běžně přijít do styku, tak u vyšší dávky, obě vykazovaly změny v testovaných parametrech.
|
|
|
Vliv alfa-zearalenolu na hyperaktivaci a akrosomální reakci kančích spermií
Doleželová, Kateřina ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Alfa zearalenol je derivátem mykotoxinu zearalenonu, který se běžně vyskytuje v zemědělských plodinách i v komerčních krmivech. Jedná se o sekundární metabolit vláknitých hub rodu Fusarium. Samotný alfa zearalenol vzniká biotransformací zearalenonu v játrech a střevní tkáni. Takto zmetabolizovaný zearalenon je schopen soutěžit o vazebná místa estrogenních receptorů, jelikož se strukturou velmi podobá 17 beta estradiolu.
Toxicita alfa zearalenolu tedy spočívá v estrogenní stimulaci, což vyvolává morfologické a funkční změny na reprodukčních orgánech i pohlavních buňkách. Na samčích pohlavních buňkách se toxicita projevuje snížením viability, motility i podílu spermií schopných podstoupit akrozomální reakci.
Cílem práce bylo zhodnotit vliv alfa zearalenolu na hyperaktivaci a akrozomální reakci kančích spermií v závislosti na koncentraci a době expozice mykotoxinu.
Pro účely této práce byly využity 2 metodiky a používaly se krátkodobě chlazené komerční inseminační dávky uchovávané při 17 stupních Celsia. Metodiky se vzájemně lišily počtem použitých koncentrací alfa zearalenolu a dobou expozice. Akrozomální reakce spermií byla hodnocena v obou metodikách, zatímco podíl hyperaktivních spermií pouze v druhé metodice.
První metodika neprokázala vliv alfa zearalenolu na akrozomální reakci, ale ve druhé metodice se projevil pozitivní efekt koncentrací 5, 10 a 20 uM alfa zearalenolu na akrozomální reakci kančích spermií. Hodnoty jednotlivých parametrů CASA analýzy (VCL, ALH, LIN a WOB), které byly použity pro hodnocení hyperaktivace kančích spermií, nebyly ovlivněny žádnou z námi použitých koncentrací alfa zearalenolu.
|
|
|
Rizika plísní a mykotoxinů v chovu zvířat
BOHÁČKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je podat informace o tom, co jsou toxinogenní plísně a mykotoxiny. U mykotoxinů byly zdůrazněny nejvýznamnější druhy mykotoxinů, jejich charakteristika, biologické účinky, metody stanovení. Aflatoxiny jsou v přírodě běžně se vyskytující mykotoxiny, které jsou produkované toxinogenními vláknitými houbami rodu Aspergillus. Jedná se o látky s velmi vysokou toxicitou. V závěru jsou popsány metody detekce, prevence a dekontaminace mykotoxinů. Dekontaminace se provádí fyzikálními, chemickými nebo biologickými metodami.
|
|
|
Průnik obsahu mykotoxinů ze zrna obilovin do hotového výrobku a dopad na zdraví člověka
Machálková, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou mykotoxinů, které jsou významnými patogeny mnoha zemědělských plodin a mohou představovat vysoké zdravotní riziko pro člověka i hospodářská zvířata. Obsahuje přehled nejdůležitějších mykotoxinů, jejich producentů a mykotoxikóz. Práce je zaměřena především na výskyt mykotoxinů v obilovinách a vlivu zpracování na jejich obsah. Experimentální část se zaměřuje na sledování průniku obsahu deoxynivalenolu a zearalenonu v pšenici ozimé ze zrna až do pečiva. Vyšetřeno bylo celkem 10 vzorků ošetřené a 10 vzorků neošetřené varianty pšenice ozimé. V rámci každého vzorku bylo na obsah DON a ZEA vyšetřeno zrno, mouka a pečivo. Všechny testované vzorky byly pozitivní na obsah DON i ZEA. Legislativní limit nepřekročil žádný ze zkoumaných vzorků a k limitům se ani nepřiblížili.
|
host ::
RSS.