|
|
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kolektivizaci československého venkova v letech 1949-1960 a dosavadní teze o zemědělské politice Komunistické strany Československa rozšiřuje o regionální poznatky z bývalého Pražského kraje, dnes Středočeského. V první části práce je rozebrán pojem kolektivizace v mezinárodním kontextu, přičemž pozornost je věnována zejména jejímu průběhu v Sovětském svazu. Kolektivizace v českém prostředí je pak sledována ve dvou liniích - v linii zakládání jednotných zemědělských družstev, která tvořila hlavní pilíř tzv. socializace venkova, a v linii perzekuce těch, kteří oné socializaci měli bránit, tzn. soukromých hospodářů, označovaných jako kulaci. Část diplomové práce se věnuje i agitaci, provázející zakládání a hospodaření družstev, a reflexi boje proti tzv. kulakům v dobovém zemědělském tisku - regionálním i celostátním.
|
|
|
Právní problémy združstevňování české vesnice v 50. letech
Hanzálková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o procesu kolektivizace ("združstevňování") české vesnice v 50. letech 20. století se zaměřením na jeho právní problémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se nejprve zabývají samotným pojmem "kolektivizace zemědělství" (jeho významem, původem, tím, co tomuto procesu předcházelo, jakož i jeho zobecněním v kontextu satelitních zemí SSSR). Následuje kapitola uvozující problematiku kolektivizačního procesu v Československu zahrnující jeho časové rozmezí a popis klíčových pojmů (JZD, státní statek). Těžiště celé práce spočívá v kapitole číslo tři poměrně detailně popisující první fázi kolektivizace zemědělství v Československu (její přípravný proces, přijetí zákona o JZD, přechod k sovětskému pojetí kolektivizace a především pak rozbor metod používaných v procesu likvidace velkých statkářů a zabavování jejich majetku). Značná část této kapitoly se věnuje Akci "K" (příprava, průběh, problémy v realizaci). Stranou mého zájmu nezůstal ani zevrubný rozbor pojmu "kulak". Následující, čtvrtá kapitola, poměrně stručně přibližuje druhou fázi kolektivizace české vesnice. Práci uzavírá kapitola pátá popisem a detailní analýzou případu konkrétního českého sedláka, který se stal obětí "kulackého procesu" a promítnutí teoretických částí práce právě do tohoto případu. Cílem této...
|
host ::
RSS.