|
|
Podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina
HORÁKOVÁ, Jana
Práce obsahuje teoretické i praktické zpracování problematiky podporovaného zaměstnávání. Je zaměřena na oblast Kraje Vysočina. Obsahově je členěna do dvou hlavních částí. V první (teoretické) části je definováno podporované zaměstnávání, jeho znaky, principy a jsou zde popsány všechny fáze procesu podporované zaměstnávání. Dále popisuje zařízení, která poskytují podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina. Druhá (praktická) část se věnuje kvantitativnímu výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření.Respondenti byli uživatelé, kteří přestali využívat službu podporované zaměstnávání. Výzkum byl zaměřen především na zjišťování v oblasti využívání služby podporovaného zaměstnávání a na její efektivnost. Byl prováděn u uživatelů dvou zařízení, která poskytují podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina, v Týmu podpory v zaměstnávávní v Pelhřimově a v Halvíčkově Brodě.
|
|
|
Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních
GUIDOVÁ, Hana
Holistická ošetřovatelská péče vyžaduje orientaci na tělo i psychiku. To znamená, že zdůrazňuje jak tělesné, tak psychosociální potřeby člověka. Je nutné, aby sestry chápaly podstatu psycho-sociální interakce a pečovaly o celého člověka, včetně jeho nejbližších ve zdraví i nemoci. Cílem diplomové práce "Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních" bylo zjistit, jakým způsobem jsou uspokojovány potřeby u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních z hlediska holistického přístupu. Práce zahrnovala kvalitativní i kvantitativní výzkum. Dotazník vyplnilo 104 sester a v kvantitativním výzkumu bylo pozorováno 10 respondentů. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza byla zaměřena na děti se zdravotním postižením ve zdravotně sociálních zařízeních a na uspokojování potřeb z hlediska holistické teorie. Většina sester se domnívá, že poskytují holistickou ošetřovatelskou péči. Ale na druhé straně velká část sester odpověděla, že upřednostňuje zajištění fyziologických potřeb oproti psychosociálním potřebám. Toto zjištění nepotvrzuje plně holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče. Druhá hypotéza udává, že sestry více pečují holisticky v neziskových zařízeních než v zařízeních zřízených krajským úřadem. Nezisková zařízení nemohla být zařazena do výzkumu, neboť zde nejsou zaměstnané sestry a ty, které jsou zde zaměstnané, pracují na pozicích sociálních pracovníků a pečovatelů nikoli na pozici sester. Ke srovnání došlo pouze mezi zařízeními, kde zřizovateli jsou společnost s ručením omezeným a krajský úřad. Ve výzkumu byl též porovnán přístup k holistické ošetřovatelské péči mezi vrchními a staničními sestrami a sestrami, pracujícími ve směnném provozu. Sestry manažerky odpovídaly pozitivněji než sestry ve směnném provozu. Sestra, která poskytuje holistickou ošetřovatelskou péči, pohlíží na člověka jako na jedinečnou celostní bytost nikoli na její pouhé části. Taková sestra je odhodlána pomáhat lidem, aby dosáhli a udrželi si optimální zdraví, pomáhá při prevenci a redukci chorob nebo poskytuje podporu nevyléčitelně nemocným. Je důležité si uvědomit, že tělo a psychika jsou úzce propojeny nikoli odděleny. Tato diplomová práce může být využita pro sestry pracující u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních. Výstupem diplomové práce pro praxi je vytvoření standardu pro holistickou ošetřovatelskou péči u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních.
|
|
|
Sociální aspekty lidí s poliomyelitis
PODHORSKÁ, Jitka
Jak již ze samotného názvu vyplývá, tato diplomová práce se zabývá problematikou lidí postižených poliomyelitis ( dětskou obrnou ). Toto onemocnění se díky systematickému očkování od 60. let 20. století u nás nevyskytuje. Lidé, kteří úspěšně překonali obrnu po akutní poliomyelitidě, měli léta pocit jistoty. Návrat choroby, resp. jejích pozdních následků po několika desetiletích normálního života pro ně znamená přechod ze stavu plných, případně jen mírně snížených schopností do stavu doživotní invalidity. Lidé se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek a omezení, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány handicapy {--} omezeními, které jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Česká republika se v posledních letech zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér, bránících občanům se zdravotním postižením v plnohodnotné účasti na životě společnosti. Cílem práce bylo získat ucelený přehled na možnosti zachování sociálních potřeb lidí postižených poliomyelitis {--} dětskou obrnou, zhodnotit jaké bariéry musí tato skupina osob překonávat. Dále zjistit kvalitu života a spokojenost s realizací životních cílů lidí s poliomyelitis a porovnat ji s kvalitou života běžné populace. V souladu s tímto cílem byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: I přes stávající legislativu týkající se odstraňování architektonických bariér jsou osoby s tělesným postižením omezovány při účasti na veřejném životě. Hypotéza 2: S ohledem na závislost na pomoci druhé osoby lidé s postpoliomyelitickým syndromem nejvíce oceňují finanční garance plynoucí ze zákona o sociálních službách. Hypotéza 3: Kvalita života lidí s poliomyelitis je snížena oproti kvalitě života zdravých lidí. Hypotéza 1 a 2 byla mým výzkumem potvrzena, hypotéza 3 potvrzena nebyla. Podrobný rozbor uvedených hypotéz je uveden v diskusní části diplomové práce. Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky se domnívám, že získané výsledky by mohly být přínosné pro organizace, které se problematikou zdravotně postižených zabývají. Práci je možné prezentovat na veřejné schůzi Asociace Polio, kde je přítomna odborná i laická veřejnost.
|
|
|
Srovnání služeb rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji
MIKULENKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce pojednává o srovnání služeb rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji. Oblast rané péče byla po dlouhou dobu zanedbávána. Výzkumná část této práce pojednává o dostupnosti rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji. Pro zmapování poskytovatelů rané péče v obou krajích byla použita sekundární analýza dat. V této bakalářské práci byla za účelem získání dat vybrána technika dotazování. Nezbytné informace byly získány z informačních materiálů poskytovatelů a on {--} line zdrojů. Hlavním cíle bakalářské práce bylo srovnání zařízení poskytující celkovou ranou péči v obou krajích. Tato bakalářská práce může být použita v budoucím plánování služeb. Může pomoci poskytovatelům ve zkoumaných regionech zlepšit služby rané péče.
|
|
|
Integrace dětí s kombinovaným postižením
VRÁBLIKOVÁ, Andrea
Cílem mé práce "Integrace dětí s kombinovaným postižením" bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají rodiče dětí s kombinovaným postižením v rámci školské integrace, tedy zejména do základních škol v Karlovarském kraji. Dále jsem se zaměřila na učitele, kteří mají tyto děti integrovány ve své třídě. Při zpracování výzkumu jsem použila jako základní metody dotazování a analýzu dokumentů.U metody dotazování jsem zvolila techniku rozhovoru. Při sběru dat pomocí analýzy dokumentů jsem využívala techniku sekundární analýzy dat. Z výzkumu vyplynulo mnoho hypotéz. Práce by měla posloužit jako cenný zdroj informací o této dnes velmi diskutované problematice.
|
|
|
Podpora rozvoje zdraví mentálně postižených pomocí intervenčního pohybového programu
NEŠETŘILOVÁ, Zuzana
Ve své bakalářské práci se zabývám podporou rozvoje zdraví mentálně postižených pomocí intervenčního pohybového programu. V teoretické části jsem se zaměřila na veškerý sport postižených, organizace a vrcholné světové soutěže. Na základě intervenčního pohybového programu jsem zjišťovala, zda došlo ke zlepšení u motorických a sociálních ukazatelů. Výsledky prokázaly, že aplikovaný program měl na jedince pozitivní vliv.
|
|
| |
|
|
Využití e-learningu pro výuku tělesně handikepovaných studentů
Tezzelová, Jana ; Šedivá, Zuzana (vedoucí práce) ; Pour, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá rozšířením e-learningu ve vzdělávání studentů se zdravotním postižením na vysokých školách a univerzitách v České republice. Cílem je zmapovat stávající situaci a porovnat rozdíly v možnostech využití e-learningu a studia zdravotně postižených osob na univerzitách v ČR a uvést důvody tohoto stavu. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je teoretickým úvodem do problematiky e-learningu. Jsou v ní definovány základní pojmy a součásti e-learningu. Dále jsou zde popsány přínosy a omezení tohoto způsobu vzdělávání. Druhá část je zaměřena na seznámení se specifiky výuky zdravotně postižených osob. Jsou zde popsány možnosti využití počítačové techniky a dalších technologií, které umožňují využívat e-learning i osobám se specifickými potřebami. Výklad je zaměřen na postižení smyslové, tělesné a specifické vývojové poruchy učení. Poslední kapitola popisuje a pomocí vybraných ukazatelů srovnává současný stav výuky zdravotně postižených osob na vysokých školách v ČR. Průzkum se zabývá otázkami možností studia, využití e-learningu a jiných informačních a komunikačních technologií, počty studentů a existencí speciálních počítačových laboratoří.
|
|
|
Projekt chráněné dílny
Plandorová, Vladimíra Bc. ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Teclová, Eva (oponent)
Chráněná dílna je pracovištěm, na kterém je v přepočteném počtu zaměstnanců zaměstnáno více jak 60% osob se zdravotním postižením. Základním legislativním předpisem je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a jeho prováděcí vyhláška. V teoretické části je shrnuta tato a jiná legislativa. Praktická část řeší otázku vzniku takové chráněné dílny. Stěžejním bodem je předběžný roční rozpočet a návrh jak se vypořádat se ztrátou, která je jeho výsledkem.
|
|
|
Lidé se ZPS na trhu práce v J. Hradci
Bouřilová, Petra Bc. ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Chábera, David (oponent)
V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku lidí se ZPS, na základní pojmy a definice, týkající se tohoto tématu. Dále jsem se zaměřila na problematiku zaměstnávání lidí se ZPS a na důsledky nezaměstnanosti pro tyto občany. V této části jsem se rovněž zaměřila na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k lidem se ZPS, na orgány, které zabezpečují státní politiku zaměstnanosti a na služby nabízené úřady práce. V praktické části stručně charakterizuji okres Jindřichův Hradec, dále uvádím zajímavé údaje o ÚP v J. Hradci. Zaměřila jsem se hlavně na problematiku zaměstnanosti v tomto okrese, zejména na mladé osoby se ZPS (do 30 let). Pokusím se identifikovat subjektivní i objektivní bariéry uplatnění těchto osob na trhu práce v okrese J. Hradec. Velmi důležitý byl sběr informací a následně pak rozbor zjištěných údajů, informací a poznatků.
|
host ::
RSS.