|
|
Invaze do Iráku - spravedlivá válka?
Raiser, Jaroslav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Invaze do Iráku - spravedlivá válka?" se zabývá teorií spravedlivé války, zejména kritérii oblasti jus ad bellum, které jsou v druhé části práce aplikovány na invazi do Iráku, vojenský konflikt z roku 2003. Pozornost je věnována historickému vývoji a hlavním myslitelům této teorie až do současnosti, načež práce detailněji rozebírá teoretický rámec oblasti jus ad bellum, konkrétně kritérium spravedlivé příčiny, řádné autority, správného záměru, naděje na úspěch, proporcionality a kritérium války jako poslední možnosti. Ačkoliv hlavním cílem práce je rozebrat ospravedlnitelnost vojenského zásahu z roku 2003, pro pochopení základních souvislostí je část práce věnována historickému vývoji Iráku od roku 1979 se zvláštním zřetelem na irácký zbrojní program a reakci mezinárodního společenství na něj. Na samotný konflikt jsou pak aplikována kritéria jus ad bellum, která jsou zkoumána na základě veřejných prohlášení politických představitelů Spojených států a s ohledem na informace a fakta, které byly těmto představitelům, případně zpravodajským službám koaličních států, k dispozici.
|
|
|
Komparace bezpečnostní politiky USA a EU vůči hrozbě proliferace zbraní hromadného ničení
Kocková, Tereza ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je neproliferační politika Evropské unie a Spojených států amerických po 11. září, a jejich komparace na základě klíčových dokumentů. V první části se zaměřuje na zbraně hromadného ničení (ZHN); jejich definici, druhy, klíčové smlouvy a organizace bojující proti jejich proliferaci. Ve druhé a třetí části popisuje na důležitých dokumentech a případových studiích o přístupu k íránskému jadernému programu politiku nešíření EU a USA. V poslední části se pokouší analyzovat rozdíly v těchto dvou politikách.
|
|
|
Historie a současnost chemických zbraní
Virglerová, Kateřina ; Doležel, Ludvík (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Ve své první části se tato bakalářská práce zabývá historií chemických zbraní od dávného starověku až po jejich současný stav. V další části práce seznamuje s mezinárodní Úmluvou o zákazu chemických zbraní (1993), a to zejména se zaměřením na současný stav jejího plnění v oblasti likvidace chemických zbraní a bojových chemických látek. V závěru je práce zaměřena na současnou národní úpravu zákazu chemických zbraní a realizaci těchto opatření v podmínkách České republiky, kde je především zhodnocena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a navrženo její možné zlepšení.
|
|
|
Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
Mareš, Ladislav ; Schlossberger, Otakar (vedoucí práce) ; Špániková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl přiblíţit historii praní špinavých peněz, základní proces legalizace výnosů z trestné činnosti, regulaci a povinnosti povinných osob. Je zde popsána hlavní činnost mezivládního orgánu FATF, zmínka o čtyřiceti doporučeních, členech, pozorovatelích a dalších účastnících. Kromě toho vše zmíněného výše, je zde také popsána pracovní náplň Finančního analytického útvaru, který jako jeden z mála bojuje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na území České republiky. Praktická část bakalářské práce se především zaměří na nově navrhovanou IV. AML směrnici, která je reakcí na nově vytvořený dokument se čtyřiceti doporučeními proti praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení od mezivládní organizace FATF z února 2012. Jsou zde uvedeny nejdůleţitější změny, které se budou týkat nové směrnice a je zde také provedena komparace s dosavadní III. AML směrnicí.
|
|
|
Připravenost českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva
SLOMKOVÁ PEKLOVÁ, Drahomíra
Stále častější výkyvy počasí, opakované přírodní katastrofy, vzrůstající míra znečištění životního prostředí, rozšiřování průmyslu, přelidňování planety, náboženské nepokoje, teroristické ataky, války to vše a mnohem více se v současnosti dotýká celé lidské společnosti. Ruku v ruce s tím jsou v masmédiích denně používány termíny ?mimořádná událost? a ?krizová situace?. Ochrana obyvatelstva se ve 20. století formovala především světovými válkami a tzv. studenou válkou. V 21. století přicházejí ke slovu terorismus, využívání jádra, náboženství. Vyspělé společnosti, stejně jako Česká republika, reagovaly na tento vývoj přijetím řady opatření, vytvořením mnoha legislativních dokumentů, utvořením integrovaného záchranného systému určeného pro zvládání mimořádných událostí. Profesionální úroveň integrovaného záchranného systému je neustále zdokonalována. Ale co jedinec, kterého se zmiňované dění rovněž dotýká? Jak jsou na tom děti s informacemi dnes, uměly by se správně zachovat v krizových situacích, dokázaly by správně poskytnout první pomoc? Jak se školy přizpůsobily ve výuce ochrany obyvatelstva nové době? Na tyto otázky jsem hledala odpovědi v mé diplomové práci. Předkládaná práce ve své teoretické části mapuje historii a současnost vývoje ochrany obyvatelstva. Pohlíží na ochranu obyvatelstva v kontextu dnešní doby a společnosti mimo jiné i ve vztahu k nadnárodním organizacím a evropskému společenství. Popisuje jednotlivé struktury integrovaného záchranného systému v České republice, orgány krizového řízení podílející se na řešení mimořádných událostí a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Hlavním pilířem teoretické části práce je popis současného školského systému výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Stěžejními předpisy jsou pro tuto oblast Metodický pokyn MŠMT čj. 12 050/03-22 k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů a Metodický pokyn MŠMT čj. 13 586/03-22 Ochrana člověka za mimořádných událostí ? dodatek k učebním materiálům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy ze dne 4. března 2003. Práce v návaznosti na tyto dokumenty v teoretické rovině mapuje míru spolupráce škol a integrovaného záchranného systému ve vztahu komplexní výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Pro diplomovou práci byla stanovena hypotéza: Připravenost žáků českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva je pouze elementární. Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bylo ve výzkumné části práce, osloveno všech 14 českobudějovických základních škol, jejichž zřizovatelem je statutární město České Budějovice. Bylo zjišťováno, podle jakého metodického pokynu při výuce v oblasti ochrany obyvatelstva postupují, jakých učebních pomůcek využívají a zda spolupracují se složkami integrovaného záchranného systému. Po zjištění situace na jednotlivých školách byl ze souboru 28. devátých tříd výše uvedených základních škol a 681 žáků, vybrán pomocí stratifikovaného výběru výběrový statistický soubor 150-ti žáků. Těm byl předložen typový test, který vycházel z originálu testu pro 9. ročníky koncipovaného v souladu s metodickými pokyny MŠMT a dokumentem ?Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách?. Pro vyhodnocení testu bylo využito základních metod deskriptivní statistiky,. Hypotéza se nepotvrdila, což je podrobně zdůvodněno v závěru práce. Výsledky vyhodnocení testů poukazují na výrazně lepší než elementární znalosti žáků v oblasti ochrany obyvatelstva. Na základě experimentálního testu dobré shody byla přijata nulová hypotéza a empirické rozdělení bylo nahrazeno teoretickým normálním rozdělením, tedy Gaussovou křivkou. Záměrem využití v praxi bylo nabídnutí výsledků práce základním školám k sebereflexi, porovnání a k rozšíření či obohacení výukových plánů. Již v průběhu zpracovávání testů projevily zúčastněné základní školy zájem o poskytnutí dílčích výsledků a v tomto směru jim bylo vyhověno.
|
|
|
Činnost složek integrovaného záchranného systému při podezření na možný teroristický útok za použití biologických agens a toxinů
MAISTRYSZINOVÁ, Soňa
Možnost použití biologických zbraní se stala reálnou skutečností. Vzhledem k charakteru a organizační proměně fenoménu terorismu a událostem, které se vztahují k teroristickým útokům současnosti, se prohlubuje zájem odborníků, politiků i veřejnosti a samozřejmě také masmédií o hrozbu bioterorismu a možnost zneužití zbraní hromadného ničení. Biologický útok je záměrné použití živých mikroorganismů nebo jejich toxických produktů k vyvolávání onemocnění a smrti u lidí, zvířat a rostlin. Tato problematika je velmi široká, proto je tato práce zaměřena zejména na stručné shrnutí hlavních aspektů tohoto problému, s důrazem na připravenost integrovaného záchranného systému na mimořádnou událost, popřípadě krizovou situaci, která by mohla nastat v důsledku zneužití biologických zbraní. Metody biologického útoku a jeho hlavní charakteristiky. Veřejnost musí být lépe informována o možnostech ultrateroristických útoků a připravována na možnou reakci v případě těchto útoků. Nárůst v uvědomování by pravděpodobně významně přispěl ke snížení ztrát při použití těchto zbraní teroristy. Přípravu obyvatelstva je třeba zaměřit na otázky jaké reálné hrozby těchto teroristických útoků existují, jak identifikovat příznaky útoků s použitím zbraní hromadného ničení a jak se odpovídajícím způsobem chránit. Pro ochranu obyvatelstva je to dále řada dalších opatření, jako jsou dostatečné zásoby ochranných masek, vybavení prostředky pro dekontaminaci, připravený program pro hromadnou vakcinaci, širší a důkladnější plánování postupů při vzniku mimořádné situace, informace o pohotovostních úkrytech apod.
|
|
| |
|
|
Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
Svobodová, Klára ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Válka v Iráku zůstává stále kontroverzním a diskutabilním tématem až dodnes a to z důvodu absence konsensu ohledně příčin jejího vypuknutí. Tato bakalářská práce se snaží analyzovat a objektivně posoudit nejčastěji zmiňované možné příčiny vstupu amerického vojska do Iráku roku 2003. Podrobněji se předložená práce zabývá bezpečnostními a politickými důvody, jež mohly v rozhodnutí Spojených států amerických ohledně budoucnosti režimu Saddáma Husajna sehrát zásadní roli. Důraz je kladen především na proklamovanou spojitost iráckého režimu s teroristickou skupinou Al-Káida, a dále pak na údajnou existenci zbraní hromadného ničení na území Iráku. V případě politicky motivovaných příčin je bráno v potaz hegemonistické postavení Spojených států ve světovém politickém systému. Zmapován je i vývoj americko-iráckých vztahů a to od 90. let 20. století. V neposlední řadě je pozornost věnována prezidentství George Walkera Bushe, vlivu členů jeho administrativy i vlivu neokonzervatismu na americkou zahraniční politiku v kontextu s válkou v Iráku během Bushova funkčního období.
|
|
| |
|
|
Biologický terorismus - nová hrozba v rukou extrémistických skupin
FUČÍK, Miroslav
V předložené bakalářské práci řeším problematiku nebezpečnosti zneužití biologických látek některými radikálně smýšlejícími skupinami k prosazení svých cílů na úkor naší společnosti a zda jsou složky integrovaného záchranného systému dostatečně připravené na podobný druh hrozby a na případnou likvidaci následků. Dnes, kdy dochází k eskalaci napětí mezi radikálně smýšlejícími skupinami islámských fundamentalistů na straně jedné a vyspělým západem na straně druhé, je zneužití B-agens jako prostředku zbraně hromadného ničení velice aktuální. Nebezpečí použití těchto látek jako zbraní spočívá především v nenápadnosti a nenadálosti rozšíření mezi civilní obyvatelstvo. Je nutné si uvědomit, že přes zákaz výroby a držení těchto látek je v současné době stále k dispozici široký arzenál zbraní hromadného ničení s těmito látkami a to především v zemích bývalého Sovětského svazu. Problematika zneužití biologických činitelů jako možný teroristický útok je ve stále více se globalizujícím světě, kde se nachází i Česká republika postupně reálnější. Stáváme se tak postupně místem, kde se musíme připravit na možnosti, že i u nás se takové případy útoků mohou stát. Už jen sama hrozba použití těchto látek vyvolává řadu otázek, zda je náš bezpečnostní systém připraven řešit tento druh mimořádných událostí. Tato oblast pokrývá široké spektrum vědeckých oborů, a proto se zde nesnažím řešit jednotlivé problémy do hloubky, ale zaměřuji se spíše na řešení mimořádné situace, která by mohla nastat v případě použití B-agens z hlediska zásahu složek IZS. V práci je ověřována hypotéza, že "bioteroristé" dokáží při malém množství vynaloženého úsilí dosáhnout vysokého účinku svého jednání. Porovnáním a prostudováním dostupných materiálů jsem zjistil, že i přesto že po stránce teoretické jsou všechny materiály na vysoké úrovni propracovanosti, tak na straně druhé, praktické, nejsou složky integrovaného záchranného systém dostatečně připraveny a vybaveny na podobný druh případného nebezpečí a řešení podobné mimořádné události.
|
host ::
RSS.