|
|
Kardiorespirační zdatnost výkonnostních pole dance tanečnic
Trnková, Jiřina ; Herdová, Barbora (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kardiorespirační zdatností výkonnostních pole dance tanečnic. Teoretická část práce popisuje specifika zátěže při pole dance a její vliv na organismus. Dále práce obsahuje úvod do zátěžové fyziologie a diagnostiky. Metodika: Výzkumu se účastnilo 8 výkonnostních pole dance tanečnic soutěžících v kategorii ženy profesionálky/elite. Všechny probandky absolvovaly dvě měření - laboratorní a terénní zátěžový test. Při laboratorním zátěžovém testu do maxima byla hodnocena kardiorespirační zdatnost probandek. Terénní zátěžový test zkoumal intenzitu zátěže při simulované soutěži v pole sport. Zátěžové parametry byly u obou testů monitorovány pomocí přenosného metabolického analyzátoru VO2 Master Pro. Výsledky: Při spiroergometrickém testu do maxima byly naměřeny průměrné hodnoty VO2peak 46,1 ml/min/kg a Wpeak 3,7 W/kg. Kardiorespirační zdatnost probandek byla v porovnání s běžnou populací nadprůměrná (< 0,03 < p < 0,04). Při pole dance sestavě se probandky průměrně pohybovaly v 86 % TFmax (158 bpm) a 79 % VO2peak (36,2 ml/min/kg) s maximem v 96 % TFmax (178 bpm) a 110 % VO2peak (50,6 ml/min/kg). Průměrně se probandky pohybovaly více než polovinu času nad úrovní ANP (p = 0,019). Závěr: Výkonnostní pole dance tanečnice jsou nadprůměrně zdatné (VO2peak je vyšší než normativní...
|
|
|
Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin.
Busta, Jan ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi výsledky aerobní zátěžové diagnostiky 6 elitních kajakářů (vodních slalomářů) při pádlování na klidné vodě a při klikové ergometrii horních končetin. Hodnoty získané při pádlování na klidné vodě porovnat s výsledky získanými při jízdě na kajaku v bazénu s protiproudem v rámci bakalářské práce. Posledním cílem práce bylo zjistit možnosti využití specifické zátěžové diagnostiky v běžné praxi dlouhodobého tréninkového procesu. Metody: Využili jsme standardizovaný zátěžový laboratorní test klikové ergometrie horních končetin a terénní zátěžovou diagnostiku při pádlování na kajaku dle stejného zátěžového protokolu. K získání funkčních hodnot fyziologických ukazatelů bylo v obou případech využito mobilního spiroergometrického zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. K zjištění zpětné vazby probandů k testování a možnostem využití v praxi jsme využili ankety s uzavřenými otázkami. Výsledky: Testovaní kajakáři dosahovali při pádlování za průměrné maximální tepové frekvence (TF) 188,5 (±8,77) tepů za minutu, maximální spotřeba kyslíku (VO2max.) 56 ml.kg.min-1 (±6,31), maximální plicní ventilace (VEMAX.) 127,31 l.min-1...
|
|
|
Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi.
Říha, Martin ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi funkčními ukazateli aerobní zátěžové diagnostiky při pádlování na klidné vodě na kanoi a při klikové ergometrii horních končetin. Metody: K získání dat jsme využili standardizovaný zátěžový test ergometrie horních končetin na klikovém ergometru a spiroergometrické vyšetření při pádlování na klidné vodě dle stejného zátěžového protokolu. K testování bylo použito v obou případech zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. Ke zjištění vztahů funkčních ukazatelů bylo požito korelační analýzy. Míra závislosti byla určována podle Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Výsledky práce poukázaly na rozdíly mezi pádlováním na kanoi na klidné vodě a testem klikové ergometrie horních končetin. Průměrné hodnoty funkčních ukazatelů se lišily v rozmezí 5,60 - 14,71 %. Korelační analýza prokázala silnou závislost u 3 ze 6 sledovaných funkčních ukazatelů: r= DF 0,761, VMAX r= 0,903, O2tep r= 0,921 u zbývajících třech ukazatelů byla prokázána nízká míra závislosti VO2max r= 0,095, SF r= -0,552, VT r=0,348, LA r=-0,290. Klíčová slova: Kliková ergometrie, jízda na kanoi, spiroergometrie, vodní slalom, zátěžová diagnostika.
|
|
|
Taneční trénink a jeho efekt na kardiorespirační zdatnost tanečníků
Tůmová, Jitka ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název Taneční trénink a jeho efekt na kardiorespirační zdatnost tanečníků Cíl práce Cílem bakalářské práce je posoudit efekt tanečního tréninku na základě hodnocení úrovně kardiorespirační zdatnosti studentek taneční konzervatoře pomocí Step-testu. Metoda Teoretická část bakalářské práce má charakter rešerše. Praktická část má charakter kvantitativního výzkumu. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 studentek tance ve věku 15-17 let. Jedná se tedy o případovou studii. Hodnocena byla kardiorespirační zdatnost studentek na základě tělesného zatížení pomocí Step-testu provedeném v terénních podmínkách. Součást výzkumného projektu je evidence a analýza tréninkové činnosti. Výsledky Z šesti studentek dosáhly významného zlepšení úrovně kardiorespirační zdatnosti tři studentky, v průměru o 23,03 % ± 2,6 %. Dvě studentky vykázaly nevýznamné zlepšení, v průměru o 2,3 % ± 1,3 % a u jedné studentky došlo k nevýznamnému zhoršení úrovně kardiorespirační zdatnosti o 0,94 %. Významnou roli hraje aktuální úroveň kardiorespirační zdatnosti tanečnic. Čím vyšší je počáteční hodnota naměřená při testování, tím menší jsou tréninkem vyvolané změny. Stavba absolvovaného tanečního tréninku na taneční konzervatoři je dostačující pro kultivaci kardiorespirační zdatnosti jen do určité úrovně zdatnosti...
|
|
|
Určení vztahu spiroergometrického vyšetření při jízdě na rychlostní kanoi a při pádlování na trenažéru u elitních českých kanoistů
Miškovský, Radek ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Určení vztahu spiroergometrického vyšetření při jízdě na rychlostní kanoi a při pádlování na trenažéru u elitních českých kanoistů. Cíle: Cílem práce bylo určit vztah mezi vybranými funkčními ukazateli aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na kanoi a při pádlování na kanoistickém trenažéru u reprezentačních kanoistů v rychlostní kanoistice. Metody: V rámci naší studie byla zjišťována a komparována fyziologická odezva dvou funkčních zátěžových testů při jízdě na kanoi a při pádlování na kanoistickém trenažéru. K získání funkčních hodnot kardiorespiračních ukazatelů bylo u obou měření využito terénního přenosného spiroergometrického zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. Výsledky: Testovaní kanoisté dosahovali při zátěžovém testu na vodě maximální tepové frekvence (TF) 181 tepů za minutu (±3,9), maximální hodnoty laktátu (LA) 8 mmol.l-1 (±1,6), maximální spotřeby kyslíku (VO2max) 51,6 ml.kg.min-1 (±6,7), maximální plicní ventilace (VEmax.) 140,3 l.min-1 (±26,5), dechové frekvence (DF) 51 min-1 (±3,7), respiračního kvocientu (RQ) 1,14 (±0,07) a hodnoty TF při anaerobním prahu (ANP) 166 min-1 (±7,2). Při zátěžovém testu na pádlovacím trenažéru dosahovali maximální tepové frekvence (TF) 181 tepů za minutu (±5,2), maximální hodnoty krevního laktátu (LA) 9,1 mmol.l-1 (±2,9),...
|
|
|
Určení vztahu spiroergometrického vyšetření při jízdě na rychlostní kanoi a na klikovém ergometru
Mára, Petr ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Určení vztahu spiroergometrického vyšetření při jízdě na rychlostní kanoi a na klikovém ergometru. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi vybranými funkčními ukazateli aerobní zátěžové diagnostiky při pádlování na kanoi na klidné vodě a při klikové ergometrii horních končetin u rychlostních kanoistů. Metody: Pro získání dat byl využit standardizovaný stupňovaný zátěžový test ergometrie horních končetin na klikovém ergometru a spiroergometrické vyšetření podle stejného zátěžového protokolu při pádlování na kanoi. Při testování byl v obou případech použit sporttester Polar RS800 a zařízení Cortex Metamax 3B. Ke zjištění vztahů výsledných hodnot vybraných funkčních ukazatelů byla požita korelační analýza. Míra závislosti byla určena podle Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Celkový průměrný rozdíl mezi hodnotami naměřenými při jízdě na kanoi a při klikové ergometrii je 2,13%. Korelační analýza prokázala silnou závislost u čtyř ze sedmi vybraných funkčních ukazatelů: tepového kyslíku (r = 0,87), maximální spotřeby kyslíku (r = 0,97), dechového objemu (r = 0,78) a plicní ventilace (r = 0,79). U dechové frekvence (r = -0,02), krevního laktátu (r = -0,08) a srdeční frekvence (r = -0,28) nebyl statisticky významný vztah prokázán. Klíčová slova: Kliková ergometrie, terénní test,...
|
|
|
Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi.
Říha, Martin ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi funkčními ukazateli aerobní zátěžové diagnostiky při pádlování na klidné vodě na kanoi a při klikové ergometrii horních končetin. Metody: K získání dat jsme využili standardizovaný zátěžový test ergometrie horních končetin na klikovém ergometru a spiroergometrické vyšetření při pádlování na klidné vodě dle stejného zátěžového protokolu. K testování bylo použito v obou případech zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. Ke zjištění vztahů funkčních ukazatelů bylo požito korelační analýzy. Míra závislosti byla určována podle Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Výsledky práce poukázaly na rozdíly mezi pádlováním na kanoi na klidné vodě a testem klikové ergometrie horních končetin. Průměrné hodnoty funkčních ukazatelů se lišily v rozmezí 5,60 - 14,71 %. Korelační analýza prokázala silnou závislost u 3 ze 6 sledovaných funkčních ukazatelů: r= DF 0,761, VMAX r= 0,903, O2tep r= 0,921 u zbývajících třech ukazatelů byla prokázána nízká míra závislosti VO2max r= 0,095, SF r= -0,552, VT r=0,348, LA r=-0,290. Klíčová slova: Kliková ergometrie, jízda na kanoi, spiroergometrie, vodní slalom, zátěžová diagnostika.
|
|
|
Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin.
Busta, Jan ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi výsledky aerobní zátěžové diagnostiky 6 elitních kajakářů (vodních slalomářů) při pádlování na klidné vodě a při klikové ergometrii horních končetin. Hodnoty získané při pádlování na klidné vodě porovnat s výsledky získanými při jízdě na kajaku v bazénu s protiproudem v rámci bakalářské práce. Posledním cílem práce bylo zjistit možnosti využití specifické zátěžové diagnostiky v běžné praxi dlouhodobého tréninkového procesu. Metody: Využili jsme standardizovaný zátěžový laboratorní test klikové ergometrie horních končetin a terénní zátěžovou diagnostiku při pádlování na kajaku dle stejného zátěžového protokolu. K získání funkčních hodnot fyziologických ukazatelů bylo v obou případech využito mobilního spiroergometrického zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. K zjištění zpětné vazby probandů k testování a možnostem využití v praxi jsme využili ankety s uzavřenými otázkami. Výsledky: Testovaní kajakáři dosahovali při pádlování za průměrné maximální tepové frekvence (TF) 188,5 (±8,77) tepů za minutu, maximální spotřeba kyslíku (VO2max.) 56 ml.kg.min-1 (±6,31), maximální plicní ventilace (VEMAX.) 127,31 l.min-1...
|
host ::
RSS.