Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Regulace hlasitosti v televizním vysílání: světový kontext a česká právní úprava
Moravec, Matěj ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Chudoba, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice právní úpravy regulace hlasitosti televizního vysílání, převážně v souvislosti s dlouhodobým a celosvětovým problémem hlasitých reklam. Nejdříve jsou popsány technické záležitosti a otázky produkce zvukové stopy televizního vysílání a měření hlasitosti vysílání. Další kapitoly se věnují světovému kontextu regulace hlasitosti, především v souvislosti s činností ITU a EBU, a následně jsou analyzována právní řešení regulace ve vybraných zemích, konkrétně USA, Francii a Polsku. V druhé polovině práce je zachycen historický vývoj boje proti hlasitým reklamám v českém prostředí a jeho projevy v legislativě - popsány jsou iniciativy, které k uzákonění regulace hlasitosti vedly, stejně jako návrhy zákonů a prováděcích vyhlášek, činnost RRTV, kritika ze strany provozovatelů vysílání, konečné verze zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a prováděcí vyhlášky, dopad na vysílání, výsledky měření a předpokládaný budoucí vývoj.
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
Regulace hlasitosti v televizním vysílání: světový kontext a česká právní úprava
Moravec, Matěj ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Chudoba, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice právní úpravy regulace hlasitosti televizního vysílání, převážně v souvislosti s dlouhodobým a celosvětovým problémem hlasitých reklam. Nejdříve jsou popsány technické záležitosti a otázky produkce zvukové stopy televizního vysílání a měření hlasitosti vysílání. Další kapitoly se věnují světovému kontextu regulace hlasitosti, především v souvislosti s činností ITU a EBU, a následně jsou analyzována právní řešení regulace ve vybraných zemích, konkrétně USA, Francii a Polsku. V druhé polovině práce je zachycen historický vývoj boje proti hlasitým reklamám v českém prostředí a jeho projevy v legislativě - popsány jsou iniciativy, které k uzákonění regulace hlasitosti vedly, stejně jako návrhy zákonů a prováděcích vyhlášek, činnost RRTV, kritika ze strany provozovatelů vysílání, konečné verze zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a prováděcí vyhlášky, dopad na vysílání, výsledky měření a předpokládaný budoucí vývoj.
Vliv digitalizace na české mediální právo a právní prostředí
Zápotocký, Jan ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Wimrová, Hana (oponent)
Diplomová práce zachycuje a zhodnocuje proměnu mediálního práva a právního prostředí v rámci přechodu z analogového na digitální vysílání v České republice. Text se zabývá proměnou vysílací legislativy a klade důraz nejen na faktické změny zákonných předpisů, ale rovněž na legislativní proces a na zájmové vlivy, jež výsledné znění zákonů ovlivnily. Úvodem práce charakterizuje vývoj dosavadní právní úpravy, a to jak tuzemské, tak komunitární. V dalších částech odpovídá na otázky, jak významná, srozumitelná a koncepční byla změna mediální legislativy, jak odpovídají tyto změny současným technicko-organizačním požadavkům mediálního trhu, jak digitalizaci ovlivnil kompetenční spor mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Českým telekomunikačním úřadem. V druhé polovině je prostor věnován licenčnímu řízení na nové digitální televize a z něho vycházejícím soudním sporům či srovnání se slovenskou úpravou. U zásadních proměn regulačního rámce diplomová práce doporučuje úpravy de lege ferenda.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.