Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
Ženské postavy v poezii Viktora Dyka
Frühaufová, Klára ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ženské postavy v poezii českého básníka Viktora Dyka, zkoumá jejich základní rysy a symboliku a podává základní shrnutí jejich výskytu a významu v rámci autorovy poezie a v kontextu české poezie přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vychází z výběru dobového kritického ohlasu Dykovy poezie a z konkrétních příkladů z autorovy tvorby. Poskytuje základní materiální východisko pro další zkoumání autorovy poezie a postav. Klíčová slova ženské postavy, Viktor Dyk, poezie, dekadence, smíření, věrnost, Milá sedmi loupežníků
Women characters in Willa Cather's fiction as a reflection of U.S. women's rights history
Heck, Lucie ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Willa Catherová (1873-1947) je v současnosti oceňována jako jedna z nejdůležitějších amerických autorek, a počet kritických děl, článků a disertací, které jsou jí věnovány je značný. Z množství esejů, knih a biografií je možné usoudit na jeden důležitý a problematických vztah: Willa Catherová a americké feministky. Feministky by velice rády přiřadily Catherovou k feministickým spisovatelkám a jejich nově vytvořenému "ženského kánonu" tj.ke skupině prvotřídních žen - autorek. Tato snaha však přinesla nečekanou otázku: Je možné považovat Catherovou za feministku, pokud je známá svými ostrými výpady proti ostatním ženám- spisovatelkám a také svým negativním postojem k organizovanému hnutí za ženská práva? Cílem této práce je objasnit pozadí zvláštního vztahu mezi Catherovou a americkými feministkami a odpovědět na výše položenou otázku. Ke zjištění toho, zda silné ženské hrdinky, která Catherová ve svých dílech vytvořila, přispívaly k posílení žen anebo spíše jejich oslabení jsou namísto faktů a domněnek z jejího osobního života použity její romány a povídky. Relevantní části z jejích románů byly interpretovány vzhledem k tehdejším americkým zákonům, což pomohlo ukázat, že ačkoliv Catherová vytvořila výjimečné, spíše než obvyklé ženské hrdinky, nechala je bojovat se stejnými podmínkami a problémy,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.