|
|
Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí
Jeřábková, Iveta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je představit osobnost Zdeňky Šemberové, která žila v letech 1841 - 1912, v kontextu českého ženského hnutí. První část práce je věnována vývoji ženského hnutí. Zmíněny jsou důležité historické mezníky, které s tímto hnutím úzce souvisí. Druhá část práce je věnována životu Zdeňky Šemberové, jejím rodinným problémům, ale také jejímu subjektivnímu pohledu na společnost. Čerpáno bylo z jejího osobního deníku a korespondence. Práce popisuje srovnávání života Zdeňky Šemberové s jednotlivými etapami českého ženského hnutí a její kontakty s výraznými osobnostmi tohoto hnutí.
|
|
|
Odborná škola pro ženská povolání v Chrudimi v letech 1918 - 1938
HARTLOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je podat první ucelenější přehled o Odborné škole pro ženská povolání, která se v Chrudimi nacházela od roku 1855 a patřila mezi hlavní dívčí školu ve městě a blízkém okolí do 30 km. Toto téma je výjimečné a pozoruhodné v tom, že ucelenější popis této školy v letech 1918 1938 nebyl doposud napsán. Práce je členěna na úvod, závěr a obsahuje celkem pět kapitol. První kapitola obsahuje stručnou exkurzi do ženského vzdělávání a ženské emancipace v Čechách. Poté následuje druhá kapitola, ve které jsou obsaženy možnosti vzdělávání, které ženy v těchto letech měly v Chrudimi a základní informace o Ženském výrobním spolku. Třetí kapitola se zabývá vznikem, fungováním a zánikem odborné školy pro ženská povolání v Chrudimi. Čtvrtá kapitola popisuje dějiny školy v letech 1918 1938 a každodenní chod. Pátá kapitola se věnuje významným studentkám a učitelkám této školy.
|
|
|
Sophia H. Chen Zen - ženská tvář Májového hnutí
Vítková, Laděna ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce je představení osobnosti a díla Sophie H. Chen Zen (Chen Hengzhe), první profesorky Pekingské univerzity, která svým životem i dílem reprezentuje generaci Májového hnutí, která ještě byla vychována v tradičním duchu, ale zároveň získala moderní západní vzdělání, pro které se nadchla a které uváděla do Číny. Chen Hengzhe vyrostla v tradiční vzdělanecké rodině, avšak od malička ji provázela touha po vzdělání. Té naplno vyhověla získáním jednoho z prvních deseti tzv. Boxerských stipendií určených pro dívky. Na studiích ve Spojených státech amerických strávila Chen Hengzhe šest let, při kterých se seznámila s vůdčími postavami Hnutí za novou kulturu (splývajícího posléze s Májovým hnutím), jako byl Hu Shi, nebo její budoucí manžel Ren Hongjun. Další prvenství bývá Chen Hengzhe připisováno za napsání povídky v jazyce baihua, v samých počátcích čínské literární reformy. Hlavním oborem Chen Hengzhe byla historie. Na základě svých vědomostí a zkušeností s prací profesorky napsala, jako jedna z prvních v Číně, celistvou učebnici dějin Západu. Právě v rozboru její učebnice leží těžiště této práce. Největší část je věnována historiografické práci Chen Hengzhe a jejímu vsazení do historického a kulturního kontextu čínských dějin prvního třicetiletí 20. století se zaměřením na vlivy...
|
|
|
Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí
Jeřábková, Iveta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je představit osobnost Zdeňky Šemberové, která žila v letech 1841 - 1912, v kontextu českého ženského hnutí. První část práce je věnována vývoji ženského hnutí. Zmíněny jsou důležité historické mezníky, které s tímto hnutím úzce souvisí. Druhá část práce je věnována životu Zdeňky Šemberové, jejím rodinným problémům, ale také jejímu subjektivnímu pohledu na společnost. Čerpáno bylo z jejího osobního deníku a korespondence. Práce popisuje srovnávání života Zdeňky Šemberové s jednotlivými etapami českého ženského hnutí a její kontakty s výraznými osobnostmi tohoto hnutí.
|
|
|
Protichůdné názory české společnosti na vzdělávání dívek a žen v 19. století
Malínská, Jana
Na pozadí konfliktních názorů na dívčí školství a úsilí o jeho formální realizaci sleduje tento článek Masarykovy názory na problematiku dívčího školství od jeho příchodu do říšské rady počátkem devadesátých let 19. století. Vycházejíc z myšlenek osvícenství a z demokratických principů prosazoval demokratizaci vzdělání nejen do výuky jednotlivých humanitních oborů, ale do celého systému školství, včetně dívčího. Jeho projevy přednesené v říšské radě, jeho články, dobový tisk, zákony a nařízení i relevantní současná historická literatura jsou hlavním zdrojem informací pro tento článek.
|
host ::
RSS.