|
|
Distanční vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením na 2. stupni základní školy
Proxová, Karolína ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se věnuje distančnímu vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením, u kterých dominuje tělesné postižení. Zaměřuje se na žáky 2. stupně základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. V teoretické části jsou krátce charakterizováni žáci s tělesným a kombinovaným postižením. Dále jsou zde uvedeny podmínky, specifika a možnosti vzdělávání této cílové skupiny v České republice. V kapitole o distančním vzdělávání jsou uvedeny formy výuky, její organizace, specifika, přínosy a úskalí pro žáky dané skupiny a jejich pedagogické pracovníky. Součástí práce je kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů se třinácti pedagogickými pracovníky čtyř škol. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, do jaké míry a v čem podle pedagogických pracovníků ovlivnila zkušenost s nařízenou distanční výukou vzdělávání žáků s tělesným postižením. Podle výsledků výzkumu je pro efektivní distanční výuku žáků s tělesným postižením nezbytná individualizace a přítomnost další osoby, nejčastěji rodiče. Zásadním přínosem je rozvoj digitálních kompetencí žáků a jejich pedagogických pracovníků. Pozitivním zjištěním je, že většina pedagogických pracovníků nepozoruje žádné negativní dopady, které by po distanční výuce přetrvávaly. Největším úskalím byla...
|
|
| |
|
|
Tranzitní plánování přechodu žáka s mentálním postižením z primárního vzdělávání do sekundárního vzdělávání
SACHR, Jakub
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza postojů jednotlivých aktérů tranzitního plánování období přechodu žáka s mentálním postižením z primárního do sekundárního vzdělávání. Výzkum se dále zabývá vnímáním vlastních rolí samotnými aktéry, kdo všechno vstupuje do tohoto období přechodu a zda se v českém prostředí vzdělávacího systému realizují tranzitní programy nebo jejich obdoba, jen pod jiným označením. Odpovědi na takové otázky se pokouší nalézt práce pomocí biografického výzkumu na základě hloubkových rozhovorů s potenciálními aktéry tranzitního plánování a analýzou dokumentů úřední povahy. První část přibližuje specifika dospívání osob s mentálním postižením a problematiku tohoto postižení, dále popisuje koncept tranzitních programů a jejich historii ve světě i u nás, nastiňuje vztah mezi inkluzivním konceptem a tranzitním plánováním a pomocí analýzy dokumentů se pokouší najít fragmenty tranzitního plánování v české legislativě. Na základě analýzy rozhovorů poskytnutých potenciálními aktéry je tranzitní plánování v této významné životní fázi považováno za nesmírně důležité, aktéři definují svoji roli v tranzitním týmu, identifikují další členy a hledají koordinátora pro organizační zajištění. Výsledky výzkumu ukazují, že tranzitní plánování, i přes absenci zakotvení v legislativě, je v českém vzdělávacím systému v menší míře realizováno, jen tranzitním programům chybí organizační zajištění a hlavní role koordinátora tak probíhá nahodile na základě iniciativy potenciálního aktéra, nejčastěji školy nebo rodiny žáka s mentálním postižením. Přínosem této práce je upozornění na význam tranzitního období přechodu z primárního školství do sekundárního, jež je jako téma opomíjené oproti období přechodu ze školy do zaměstnání a nezávislého života obecně, a dále seznámení se situací v české školství.
|
|
|
Organizace výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné třídě základní školy
VACKOVÁ, Dana
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání na běžné základní škole a v praktické části pak na vzdělávání těchto žáků na běžné základní škole venkovského typu. Cílem teoretické části je objasnění toho, co znamená inkluzivní vzdělávání, jaké podmínky potřebují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a jaká podpůrná opatření jsou vhodná pro plynulé začlenění do kolektivu a pro jejich rozvoj. Cílem praktické části je za pomoci pozorování, rozhovorů a vlastní zkušenosti analyzovat úspěšnost procesu inkluzivního vzdělávání na malé základní škole venkovského typu s kapacitou cca 150 žáků, případně zjistit nedostatky a podmínky, které je potřeba dořešit a zlepšit tak, aby inkluzivní vzdělávání bylo na této škole úspěšné.
|
|
|
Rámcově vzdělávací program a jeho realizace v praxi Základní školy Zahrádka v Praze
ŽELINOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce pojednává o problematice aktuálně platného rámcově vzdělávacího programu a jeho realizace v praxi Základní školy Zahrádka. V teoretické části jde o utříbení základních informací spadající do oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Práce zde obsahuje shrnutí od historického vývoje přes porovnání s evropskými trendy po nastínění nejaktuálnějšího rámcově vzdělávacího programu pro základní školy speciální. Důležitým podkladem pro vypracování jsou nejaktuálnější legislativní normy k danému tématu. Praktická část obsahuje konkrétněji realizovaný školní vzdělávací programu (ŠVP) ZŠ Zahrádka. Na příkladu porovnání dvou hodnocení s půlročním odstupem je zde ukázána efektivnost ŠVP.
|
host ::
RSS.