|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
| |
|
|
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
|
|
|
Proměny religiózní krajiny po roce 1945: příklad obcí na Šumpersku
Švubová, Kateřina ; Klingorová, Kamila (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Náplní této bakalářské práce je výzkum a porovnání religiózní krajiny dvou obcí na Šumpersku, Velkých Losin, kde před rokem 1945 převládalo německé obyvatelstvo, a Bludova, který byl naopak většinově český. Cílem je pozorovat rozdíly v charakteru religiózní krajiny v závislosti na národnostním složení obyvatel před rokem 1945. V teoretické rovině bude práce vycházet z geografie náboženství a historické geografie. Budou zmíněna témata religiózní krajina, sakralizace krajiny, proměny religiózní krajiny v průběhu historie a vliv vysídlení Němců z pohraničí na tyto změny. V druhé části bude cílem sledovat vývoj religiozity obyvatel a na základě zmapování sakrálních objektů porovnat charakter religiózních krajin modelových území, počet a vzhled religiózních objektů rozdělených podle jejich velikosti a typu (např. kostel, kaple, menší sakrální stavby v krajině, drobné sakrální objekty na stavbách, atd.). Také bude monitorováno jejich stáří, zda byly postaveny před rokem 1945 nebo později a zda byly po roce 1945 rekonstruovány. Klíčová slova: náboženská krajina, vysídlení Němců, Šumpersko, geografie náboženství
|
host ::
RSS.