|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Prorogační a rozhodčí doložky v mezinárodním obchodě
Rubicková, Michaela ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá prorogačními a rozhodčími doložkami v mezinárodním obchodě, a to se zaměřením na právní úpravu obsaženou v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel i bis) a v Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Práce si zejména klade za cíl popsat postup platného sjednání a zformování doložek, a to včetně analýzy případných výkladových problémů. Společným cílem prorogačních doložek, jako smluvních doložek o volbě soudu, a rozhodčích doložek je stanovit, kdo a kde má mít pravomoc rozhodnout případný spor stran a posílit tak jejich právní jistotu. Výsledkem práce je proto ověření hypotézy, že uzavření prorogačních nebo rozhodčích doložek opravdu posiluje právní jistotu stran. U prorogačních doložek je teoretická úroveň doplněna o praktický náhled na celou problematiku v podobě analýzy judikatury Soudního dvora Evropské unie. U rozhodčích doložek je cílem poskytnout jistý mezinárodní nadhled, nastínit obecně platné principy a poukázat na některé rozdíly v přístupech jednotlivých států. Práce se kromě úvodu a závěru člení na tři kapitoly. První kapitola představuje způsoby řešení sporů v mezinárodním obchodě a nabízí stručný srovnávací pohled na základní typy...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (oponent) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého" se zaměřuje na rozbor problematiky, kterou naznačuje její název. Evropská procesní právní úprava mezinárodního práva soukromého naznala v posledních přibližně patnácti letech poměrně výrazných změn. Vzhledem k uplatňování principů volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb, jednoho ze základních kamenů, na kterém je postaven jednotný trh a celá Evropská unie, se rozvíjí i potřeba co nejsnazšího uplatňování práva přes hranice členských států. To se v procesní oblasti děje především prostřednictvím přijímání nástrojů sekundárního práva Evropské unie, a to nařízení. Nejvýznamnějším a nejpoužívanějším procesním předpisem evropského mezinárodního práva soukromého bylo donedávna nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, které bylo od 10. ledna 2015 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem předložené práce je zkoumání procesních předpisů evropského mezinárodního práva soukromého se zaměřením zejména na Nařízení Brusel I a zásadní změny...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Volba práva a volba soudu v mezinárodním obchodě
Bříza, Petr ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Disertační práce se věnuje úpravě volby práva a volby soudu v EU a v mezinárodních instrumentech, a to v oblasti smluv mezinárodního obchodního styku. Práce je rozdělena do 4 základních kapitol, přičemž její těžiště se nalézá v kapitolách II a III, které obsahují podrobný rozbor úpravy volby práva a volby soudu, jak v aktech EU, tak v mezinárodních smlouvách. Kapitola I představuje úvod do problematiky, zatímco kapitola IV přináší shrnutí a závěry z učiněných poznatků. Úvodní kapitola obsahuje zdůvodnění, proč se předmětem práce stala právě volba práva a volba soudu. Hned na začátku je demonstrován význam těchto institutů pro mezinárodní transakce, v nichž hraje zásada smluvní autonomie, jejíž jsou tyto instituty reflexí, klíčovou roli. Právě princip smluvní autonomie a jeho historie jsou rozebrány v prvém oddíle této kapitoly, jakkoliv se k této stěžejní a dnes již v mezinárodním obchodním styku prakticky všeobecně respektované zásadě autor vrací i v kapitolách dalších, a to ve vztahu k tam rozebíraným konkrétním právním instrumentům. Úvodní kapitola také přináší rozbor důvodů, pro které strany přistupují k volbě práva a pojednání o tom, v kterých situacích tak obvykle činí. Kapitola I se dále snaží ukázat mimořádný význam, který má forum, u něhož je spor posuzován. Samostatný oddíl je věnován...
|
host ::
RSS.