|
Role a význam Ústřední hudby Armády České republiky v současné společnosti
Hyneš, Ondřej ; Selčanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce zkoumá činnost Ústřední hudby Armády České republiky (dále jen ÚH AČR), která jako jedna z mála vojenských hudebních těles na našem území ustála postupnou redukci mnoha vojenských souborů po převratu v roce 1989. Cílem práce je zmapovat činnost ÚH AČR od roku 2010 do současnosti. Teoretická část práce se zabývá obsazením daného orchestru, s důrazem na repertoár a samotnou hudební produkci. Praktická část sleduje prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru cestu několika vybraných členů ÚH AČR, na které se stávají řádnými členy tohoto hudebního tělesa. KLÍČOVÁ SLOVA armáda, vojenská hudba, tradice
|
| |
| |
| |
|
Každodennost vojenských hudebníků v rakousko-uherské armádě před První světovou válkou
Hřeben, Miroslav ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce představuje sondu do každodenního života vojenských muzikantů v rakousko- uherské armádě ve druhé polovině 19. století a před první světovou válkou. Jejím hlavním cílem je v co nejširší míře ukázat činnosti vojenských muzikantů spojené s hudebním vystupováním a s uměleckou produkcí. Snaží se zachytit místa, na nichž produkce probíhaly, příležitosti, při nichž k nim docházelo a zároveň i hodnocení ze strany samotných muzikantů. Práce se též zabývá historickým vývojem vojenských kapel, jejich organizací a v poslední části je na základě rozboru kritiky hudebních časopisů rozkrýváno i vnímání vojenských kapel ze strany odborné i laické veřejnosti.
|
|
Bicí nástroje ve vojenských hudbách
Vytiska, Miroslav ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; VLASÁK, Vladimír (oponent)
Tato práce je zaměřena na úlohu bicích nástrojů ve vojenském dechovém orchestru. První část se zabývá funkcemi a úkoly vojenské hudby. V druhé části je popsána historie vojenské hudby od starověku až do současnosti se zaměřením na středoevropský region. Ve třetí části je potom provedena analýza postavení bicích nástrojů v rámci vojenského dechového orchestru a jsou zde z hlediska bicích nástrojů popsány souvislosti mezi vojenskou hudbou a symfonickými orchestry či populární hudbou. Závěr třetí části tvoří srovnání dvou vyhraněných typů skladeb pro vojenské hudby ? klasického vojenského pochodu Julia Fučíka a moderní kompozice Hudba pro Prahu 1968 od Karla Husy.
|