|
|
Toxické produkty sinic se zaměřením na endotoxiny
Eršilová, Kateřina ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Cyanotoxiny jsou toxické produkty sinic způsobující problémy (např. u lidí se mohou objevit nepřiznivé zdravotní účinky) hlavně při jejich přemnožení. Mezi tyto cyanotoxiny se řadí skupina endotoxinů, v níž jsou zahrnuty lipopolysacharidy. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že struktura těchto sloučenin se skládá ze tří chemických částí, z Lipidu A, centrálního oligosacharidu a O-Antigenu. Struktura pro všechny druhy sinic není stejná a vykazuje značné rozdíly. Co se týče toxicity lipopolysacharidů, tak ta se jeví vyšší u gramnegativních bakterií než u sinic. Práce v kapitole 4.1 o toxicitě uvádí, že microcystiny v toxicitě pro Daphnia nehrají zásadní roli a toxické budou jiné látky ze sinic a současně nevylučuje lipopolysacharidy. Naopak kapitola 6 uvádí, že lipopolysacharidy z Microcystis nejsou látky toxické pro Daphnia, a že za toxicitou budou ještě jiné látky. Práce se dále domnívá, že ve vodních květech spolupůsobí velké množství toxických látek, tedy ve vodních květech působí synergetické efekty, proto toxicita kultur kultivovaných v laboratořích je nižší ve srovnání s toxicitou přírodních sinicových květů. Vodní květy obsahují mnoho různých organismů, včetně gramnegativních bakterií, jejichž LPS patrně přispívají k vysoké pyrogenitě LPS izolovaných z vodních květů. Současně se...
|
|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Monitoring neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu v povrchových vodách
PIXA, Jan
Tato bakalářská práce popisuje základní informace o sinicích a jejich toxinech, enviromentálních faktorech rozvoje vodního květu a shrnuje dosavadní poznatky o výskytu sekundárního metabolitu neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu. Součástí této práce je návrh projektu monitoringu neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu v rybničních vodách a vodních nádržích.
|
|
|
Vliv odběrového místa na hygienicky významné ukazatele kvality vody v přírodních koupalištích
Zelinková, Myra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem odběrového místa na indikátory jakosti vody v přírodních koupalištích (Hostivařská přehrada, rybník Šeberák a Vyžlovský rybník). Zjistila jsem, že odběrová místa u hygienicky významných druhů fytoplanktonu (sinic) mohou být z hlediska jakosti vody odlišná především v případě, kdy se v nádrži vyskytují sinice, které tvoří vodní květ. Povrchový vodní květ může být přesouván vlivem povětrnostních podmínek na závětrnou stranu nádrže (Microcystis sp.). Na vodní květ Aphanizomenon flos-aquae, který se vznáší ve vodním sloupci, může mít vliv vítr a vodní proud (který je zčásti také větrem ovlivněn). U dominující vláknité sinice Planktothrix agardhii, která vodní květ netvoří, je koncentrace chl-a i počtu buněk této sinice na jednotlivých odběrových místech vyrovnaný, i když koncentrace chlorofylu-a se pohybuje okolo 200 g.l-1 . Microcystis sp. a Scenedesmus sp. v eutrofních podmínkách spolu přežívají v kompetici. Jakost vody z hlediska mikrobiologického se také může lišit v rámci jednotlivých odběrových míst i ve vzdálenosti kratší než 100 m. Vliv na mikrobiální znečištění mohou mít koupající se lidé, vodní ptáci, hospodářská zvířata, pravděpodobně uvolňování mikroorganismů z písku, bahna a sedimentů na pláži nebo pobřeží. Dešťové epizody zvyšují množství E. coli...
|
|
|
Eutrofizace povrchových vod
Kunze, David
Tato bakalářská práce se zaobírá eutrofizací povrchových vod. Lidé razantně zvyšují trofii vodních ekosystémů. Pozornost je zaměřena především na fosfor, jakožto stěžejní živiny pro nadměrný rozvoj fytoplanktonu, zejména sinic. Hlavním zdrojem fosforu jsou odpadní vody. Z tohoto důvodu musí čistírny odpadních vod používat nejlepší dostupné techniky na odstraňování fosforu. Fosfor bude nedostatkovou surovinou. Autor popisuje možnosti recyklace fosforu. Jsou zmíněna opatření na omezení eutrofizace, včetně realizovaných projektů. Uvedeny jsou také zdroje dusíku a možnosti jeho odstraňování. Vývoj eutrofizace v ČR udávají naměřené koncentrace základních ukazatelů v reprezentativních profilech povodí. V závěru této práce jsou hodnoty těchto ukazatelů porovnány s limity současné legislativy.
|
|
| |
|
|
Detekce a monitoring potenciálně toxických sinicových lipopeptidů
BÁRTOVÁ, Marie
Cílem práce bylo designování a optimalizace PCR primerů pro detekci potenciálních sinicových producentů cytotoxických lipopeptidů puwainaphycinů a minutissamidů v environmentálních vzorcích. Na základě předchozích dat byly testovány vzorky ze dvou různých lokalit. První sada odebraných vzorků se skládala ze sinicových půdních biofilmů z pastvin ovcí, postižených onemocněním Alveld v Norsku. Druhá část vzorků obsahuje vzorky planktonních sinicových květů v CHKO Třeboňsko a okolí. Pro hodnocení přítomnosti lipopeptidů sinic byly použity tři různé postupy: mikroskopie, PCR s navrženými primery a analýza kapalinovou chromatografií - hmotnostní spektrometrií. Výsledky této studie potvrdily specificitu nově navržených PCR primerů. Na obou testovaných lokalitách byla prokázána přítomnost producentů puwainaphycinů / minutissamidů.
|
|
|
Vliv odběrového místa na hygienicky významné ukazatele kvality vody v přírodních koupalištích
Zelinková, Myra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem odběrového místa na indikátory jakosti vody v přírodních koupalištích (Hostivařská přehrada, rybník Šeberák a Vyžlovský rybník). Zjistila jsem, že odběrová místa u hygienicky významných druhů fytoplanktonu (sinic) mohou být z hlediska jakosti vody odlišná především v případě, kdy se v nádrži vyskytují sinice, které tvoří vodní květ. Povrchový vodní květ může být přesouván vlivem povětrnostních podmínek na závětrnou stranu nádrže (Microcystis sp.). Na vodní květ Aphanizomenon flos-aquae, který se vznáší ve vodním sloupci, může mít vliv vítr a vodní proud (který je zčásti také větrem ovlivněn). U dominující vláknité sinice Planktothrix agardhii, která vodní květ netvoří, je koncentrace chl-a i počtu buněk této sinice na jednotlivých odběrových místech vyrovnaný, i když koncentrace chlorofylu-a se pohybuje okolo 200 g.l-1 . Microcystis sp. a Scenedesmus sp. v eutrofních podmínkách spolu přežívají v kompetici. Jakost vody z hlediska mikrobiologického se také může lišit v rámci jednotlivých odběrových míst i ve vzdálenosti kratší než 100 m. Vliv na mikrobiální znečištění mohou mít koupající se lidé, vodní ptáci, hospodářská zvířata, pravděpodobně uvolňování mikroorganismů z písku, bahna a sedimentů na pláži nebo pobřeží. Dešťové epizody zvyšují množství E. coli...
|
|
|
Vliv okolní krajiny, rybářského hospodaření, vnějších a vnitřních činitelů na jakost vody v rybnících
Janáček, Štěpán ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivy, které ovlivňují jakost vody v rybnících. Zaměřuje se na vybrané faktory, které definují jakost vody. Mezi ně patří např. množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, amoniak atd. Pro zjištění změny jakosti vody v rybochovné nádrži, je měřena jakost vody na přítoku nádrže a na jeho odtoku. Do celkové analýzy vstupuji i fakta o množství rybí obsádky v rybnících, tvar povodí, umístění rybníku v krajině, zemědělské hospodaření v povodí.
|
|
|
Metody omezení nadměrného rozvoje fytoplanktonu
CHADTOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled metod boje proti nadměrnému rozvoji fytoplanktonu. Práce také zahrnuje kritické zhodnocení použitelnosti, úspěšnosti a rizik těchto metod. Metody boje proti rozvoji nadměrné biomasy sinic a řas lze rozdělit na přímé a nepřímé. Zatímco metody přímé působí přímo proti fytoplanktonu, metody nepřímé jsou založeny většinou na snížení množství živin dostupných pro růst fytoplanktonu. Obě tyto metody lze dále rozdělit na biologické, fyzikálně-mechanické a chemické. Mezi přímé metody fyzikálně-mechanické patří ultrazvuk a proplachovaní a ředění, metody přímé chemické zahrnují použití algicidů, koagulantů či flokulantů. Metody přímé biologické jsou speciálně rozděleny na principu parazitismu (viry, baktérie a houby), konkurence (řasy), alelopatie (extrakty z vyšších rostlin), predace (prvoci a býložravé ryby). Mezi metody nepřímé mechanické patří těžba a překrývání sedimentu. Chemickými metodami se rozumí vazba živin do nerozpustných sloučenin v sedimentu a biologickými využití společenstev bakterií pro mineralizaci sedimentů. V dalších částech práce se věnuji charakteristice řas a sinic a také faktorům ovlivňujícím vznik a vývoj vodního květu. V této části práce se zaměřuji hlavně na sinice, jejich toxiny a vliv, který mají na jednotlivé složky vodních ekosystému.
|
host ::
RSS.