|
|
Politika legálně držených střelných zbraní v ČR
Chrastil, Pavel ; Knobloch, František (vedoucí práce) ; Brázová, Věra - Karin (oponent)
Cílem této práce je osvěta v oblasti legálního držení střelných zbraní v ČR a identifikace rizikových oblastí této. Diplomová práce se zabývá otázkou, zda je současná politika legálního držení střelných zbraní adekvátní, vzhledem k důsledkům, které toto držení přináší. Velká pozornost je věnována nástrojům této politiky a nezamýšleným důsledkům. Práce využívá metody desk-research. V jejím rámci jsou dále zahrnuty obsahové analýzy a komparace již dostupných dat a dokumentů. V empirické časti je užito polostandardizovaného rozhovoru s odborníky z vybraných oblastí a byla provedena dotazníková šetření u držitelů zbrojního průkazu a žadatelů o jeho vydání. Hlavními teoretickými východisky práce jsou teorie vysvětlující zkreslené vnímání rizik (kulturní teorie rizika, heuristika dostupnosti) a etnické bezpečnostní dilema, které je relevantní vzhledem k současným hrozbám. Byla nalezena určitá empirická podpora, která nasvědčuje zkreslenému vnímání rizik, kdy jsou nevýznamná rizika - jako hnací síla akvizice střelných zbraní - přeceňována. Držitelé a žadatelé jsou tedy do velké míry ovlivněni neopodstatněným strachem. Práce přináší nové hledisko vlivu zbraní na zvládání mimořádných událostí a soužití s migranty. Zkoumaná skupina držitelů a žadatelů rovněž vykazuje velkou míru obav z migrantů a uprchlíků,...
|
|
| |
|
|
Politika legálně držených střelných zbraní v ČR
Chrastil, Pavel ; Knobloch, František (vedoucí práce) ; Brázová, Věra - Karin (oponent)
Cílem této práce je osvěta v oblasti legálního držení střelných zbraní v ČR a identifikace rizikových oblastí této. Diplomová práce se zabývá otázkou, zda je současná politika legálního držení střelných zbraní adekvátní, vzhledem k důsledkům, které toto držení přináší. Velká pozornost je věnována nástrojům této politiky a nezamýšleným důsledkům. Práce využívá metody desk-research. V jejím rámci jsou dále zahrnuty obsahové analýzy a komparace již dostupných dat a dokumentů. V empirické časti je užito polostandardizovaného rozhovoru s odborníky z vybraných oblastí a byla provedena dotazníková šetření u držitelů zbrojního průkazu a žadatelů o jeho vydání. Hlavními teoretickými východisky práce jsou teorie vysvětlující zkreslené vnímání rizik (kulturní teorie rizika, heuristika dostupnosti) a etnické bezpečnostní dilema, které je relevantní vzhledem k současným hrozbám. Byla nalezena určitá empirická podpora, která nasvědčuje zkreslenému vnímání rizik, kdy jsou nevýznamná rizika - jako hnací síla akvizice střelných zbraní - přeceňována. Držitelé a žadatelé jsou tedy do velké míry ovlivněni neopodstatněným strachem. Práce přináší nové hledisko vlivu zbraní na zvládání mimořádných událostí a soužití s migranty. Zkoumaná skupina držitelů a žadatelů rovněž vykazuje velkou míru obav z migrantů a uprchlíků,...
|
|
|
Postoje k riziku u českých studentů středních škol: rozdíly mezi muži a ženami
Holá, Lucie ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce "Postoje k riziku u českých studentů středních škol: rozdíly mezi muži a ženami" pojednává o tom, jak se lidé v každodenním životě setkávají s rizikem a jak se s ním vyrovnávají. První část práce se zabývá tím, jakým způsobem se utváří vnímání rizika a především, které faktory je ovlivňují. Důležitou roli hrají sociální a kulturní struktury, ale i individuální faktory (jako pohlaví nebo osobní zkušenosti) a mediální obraz rizik. Vnímání rizika je klíčové pro proces rozhodování v situacích spojených s rizikem nebo nejistotou a práce dále poukazuje na to, že je možné modelovat chování v rizikových situacích a tak je predikovat. Druhá část práce prezentuje obsah výzkumu mezi českými studenty středních škol a jejich postojích k riziku. Zaměřuje se na rozdíly mezi muži a ženami. Především se zabývá jejich ochotou riskovat ve třech klíčových oblastech - sociální oblast, zdraví a volný čas. Použitý model obsahuje tyto parametry: ochotu zapojit se do aktivity spojené s rizikem, vnímání pravděpodobnosti negativních důsledků a na míru potěšení vyplývajících z aktivity. Výzkum ukazuje, že a) muži jsou více ochotni riskovat v oblasti zdraví a volného času, na druhou stranu ženy jsou odvážnější v sociální oblasti; b) studenti z náročnějších škol riskují více v sociální oblasti, než studenti z...
|
|
|
Identifikace rizik a řízení celkového rizika domácností
Frömel, Jaroslav ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá odhadem celkového rizika domácností a faktory, které odhad ovlivňují. Pro odhad celkového rizika využívá odpověď účastníků dotazníkového šetření (n=55) na dotaz, jak pravděpodobný je výskyt ztráty ve výši 20 tisíc Kč příští měsíc a ztráty ve výši 50 tisíc Kč v příštích 12 měsících. Téměř polovina respondentů odhaduje pravděpodobnost jako nízkou, pro následujících 12 měsíců však roste počet respondentů s vyšším odhadem. Odhad celkového rizika roste s věkem respondenta, pokud je respondent podnikatel, je-li v pozici samoživitele, dále roste s příjmem a rozsahem majetku, naopak směrem dolů působí celková hodnota majetku. Jako významné faktory ovlivňující odhad celkového rizika se ukazují vzdělání, finanční zvyklosti a kognitivní schopnosti, které odhad snižují směrem dolů. Jako významná se jeví dostupnost zvyšující odhad celkového rizika, opačným směrem působí vychýlené hodnocení dopadů rizik. Časové preference mohou hrát podstatnou roli v odhadech rizika pro delší období.
|
host ::
RSS.