|
|
Generování herního prostředí na základě hudby
Vaněk, Jiří ; Fapšo, Michal (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Tématem této práce je generování herního prostředí na základě hudby. Zabývám se zde především analýzou hudby. Řeším otázku, jaké informace jsou pro generování hry užitečné a jak je z hudby můžeme získat. Návrh systému pro analýzu hudby, předložený v této práci, vychází z teorie zpracování signálů a statistické klasifikace. Navržená analýza hudby je zaměřená především na detekci rytmu, rozpoznávání hudebních žánrů a segmentaci písně. Druhá část práce se zabývá návrhem hry, která své prostředí generuje na základě dat, získaných při analýze hudby. Implementoval jsem kompletní systém pro analýzu hudby a prototyp hry, na kterém je možné zhodnotit výsledky vytvořené analýzy. Implementaci a dosažené výsledky popisuji v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Současný stav poslechových činností v hodinách Hv na 1. stupni ZŠ a didaktické návrhy na zapojení těchto činností ve výuce
Poláčková, Marie ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím poslechových činností v současné české škole. Jejím hlavním cílem je posílit motivaci dětí k poslechu klasické hudby v současné praxi prostřednictvím jimi preferovaných skladeb. Práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část analyzuje dostupné zdroje, které se vztahují k poslechu jako materiál pro učitele a učebnice s doložkou MŠMT jako jeden z nástrojů pro poslech. Zkoumá postavení poslechu hudby v současném českém kurikulu a představuje poznatky k poslechu z oblasti muzikoterapie. Praktická část analyzuje stav zapojení poslechu v současné škole a jeho podmínky. Dále zjišťuje spontánní preference žáků v oblasti poslechu klasické hudby. V návaznosti navrhuje, jak využít spontánních preferencí k zefektivnění výuky a podpoře budování vztahu dětí k vážné hudbě. Praktická část využívá výzkumné metody dotazování a experimentování. Výzkum přinesl pozitivní výsledky. Ukázal, že učitelé poslech do hodin hudební výchovy zařazují v průměru alespoň jednou měsíčně a ukázal okolnosti tohoto zařazování. Odhalil tři nejvíce dětmi preferované skladby a dvě skladby zcela nepreferované. Při použití těchto skladeb ve výuce se během experimentu ukázal, jak preferované skladby motivují děti k jejich poslechu.
|
|
|
Prožívání klasické hudby jejími interprety
Kůdelová, Anna ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak klasickou hudbu prožívají muzikanti, kteří jí každodenně provozují a setkávají se s ní. Zda v této speciální skupině lidí vyvolává jev - synestézii, což je specifický způsob vnímání, při kterém určitý vjem (neboli spouštěč) vyvolá vjem jiný (tzv. průvodce), který však není doopravdy přítomen. Pro získání jasnější představy byli osloveni kromě klasických hudebníků též lidé bez zkušenosti s provozováním klasické hudby. Tato práce se zabývá především prožitky hudebníků a rozlišením metaforického vyjádření a pravým výskytem synestézie, při které je spouštěčem hudba. V praktické části je uvedeno, jak probíhal kvalitativní výzkum. Je zde popsána metodologie, sběr dat, výzkumný vzorek a získaná písemná vyjádření. Poté jsou výpovědi analyzovány v kategoriích, které pramení z výzkumných dat. V teoretické části je blíže popsán hudební prožitek, dále termín synestézie, následně jak se projevuje v hudebním prostředí a v neposlední řadě je zde popsána hudební ukázka, která tvoří základ pro praktickou část. KLÍČOVÁ SLOVA Synestézie, prožívání hudby, interpreti klasické hudby, muzikant vs. non-muzikant
|
|
|
Současný stav poslechových činností v hodinách Hv na 1. stupni ZŠ a didaktické návrhy na zapojení těchto činností ve výuce
Poláčková, Marie ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím poslechových činností v současné české škole. Jejím hlavním cílem je posílit motivaci dětí k poslechu klasické hudby v současné praxi prostřednictvím jimi preferovaných skladeb. Práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část analyzuje dostupné zdroje, které se vztahují k poslechu jako materiál pro učitele a učebnice s doložkou MŠMT jako jeden z nástrojů pro poslech. Zkoumá postavení poslechu hudby v současném českém kurikulu a představuje poznatky k poslechu z oblasti muzikoterapie. Praktická část analyzuje stav zapojení poslechu v současné škole a jeho podmínky. Dále zjišťuje spontánní preference žáků v oblasti poslechu klasické hudby. V návaznosti navrhuje, jak využít spontánních preferencí k zefektivnění výuky a podpoře budování vztahu dětí k vážné hudbě. Praktická část využívá výzkumné metody dotazování a experimentování. Výzkum přinesl pozitivní výsledky. Ukázal, že učitelé poslech do hodin hudební výchovy zařazují v průměru alespoň jednou měsíčně a ukázal okolnosti tohoto zařazování. Odhalil tři nejvíce dětmi preferované skladby a dvě skladby zcela nepreferované. Při použití těchto skladeb ve výuce se během experimentu ukázal, jak preferované skladby motivují děti k jejich poslechu.
|
|
| |
|
|
Generování herního prostředí na základě hudby
Vaněk, Jiří ; Fapšo, Michal (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Tématem této práce je generování herního prostředí na základě hudby. Zabývám se zde především analýzou hudby. Řeším otázku, jaké informace jsou pro generování hry užitečné a jak je z hudby můžeme získat. Návrh systému pro analýzu hudby, předložený v této práci, vychází z teorie zpracování signálů a statistické klasifikace. Navržená analýza hudby je zaměřená především na detekci rytmu, rozpoznávání hudebních žánrů a segmentaci písně. Druhá část práce se zabývá návrhem hry, která své prostředí generuje na základě dat, získaných při analýze hudby. Implementoval jsem kompletní systém pro analýzu hudby a prototyp hry, na kterém je možné zhodnotit výsledky vytvořené analýzy. Implementaci a dosažené výsledky popisuji v závěru práce.
|
|
|
Psychologické aspekty hudby v životě člověka. Léčebný vliv hudby na psychickou a somatickou složku jedince
VRBOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá léčebným vlivem hudby na psychickou a somatickou složku jedince v historickém i současném pohledu. Prolínají se zde roviny hudebně psychologické, muzikoterapieutické a alternativní, přičemž práce vychází ze západního konceptu pojetí hudby. Východiskem jsou poznatky z hudební psychologie o hudebním vnímání člověka a struktuře hudebního díla. Poznatků z muzikoterapie využívám v aplikování hudebních prvků na oblast psychické, somatické a duchovní roviny člověka. Nadstavbu tvoří alternativní náhledy na využití hudby v léčebném kontextu. Speciální prostor je věnován spojení hudby a mozku a vlivu hudby na rozvíjení kognitivní složky osobnosti člověka.
|
host ::
RSS.