Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  začátekpředchozí54 - 63  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vizuální percepce a fonologické formy lexémů českého znakového jazyka (frekvenční analýza vybraných parametrů znaků)
Klabanová, Lucie ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou omezení / constraints ve znakových jazycích, zejména pak omezeními ve vizuální percepci. Součástí práce je přehled obecných poznatků o omezeních ve znakových jazycích, představeny jsou výsledky výzkumů frekvenčních analýz vybraných parametrů znaku v některých zahraničních znakových jazycích. Uvedeny jsou také poznatky získané z výzkumů zaměřených na zjišťování vizuálních oblastí zájmu při sledování znakových jazyků. V rámci vlastního praktického výzkumu jsou z hlediska typologie znaku, tvaru rukou a míst artikulace analyzovány znaky tří sémantických okruhů českého znakového jazyka: barvy, kalendářní a časové jednotky, rodina. V praktické části práce je dále realizován experiment, v rámci něhož jsou detekovány vizuální oblasti zájmu při sledování české prstové abecedy v projevu v českém znakovém jazyce. Klíčová slova: český znakový jazyk, vizuální percepce, omezení, místo artikulace, tvar ruky, typ znaku
Domov není jen slovo
Pažoutová, Renata ; Skarlantová, Jana (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Výtvarná výchova disponuje možností specifického a mnohostranného působení na rozvoj osobnosti předškolního dítěte. Tato práce si uložila za cíl prostřednictvím výtvarných technik dosáhnout rozvoje předem definovaných stránek osobnosti dětí v mateřské škole v rámci jednoho školního roku. Bylo dosaženo pozitivních změn v oblasti poznávací i emoční, na úrovni rozvoje sociálních vztahů, prohloubení vnímání vlastních pocitů a jejich vyjádření verbální i výtvarnou tvorbou.
The Rivermead Perceptual Assessment Battery: Její využití u lidí po poškození mozku ve vztahu k výkonu v ADL
Hejzlarová, Veronika ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Veronika Hejzlarová Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková Oponent práce: Bc. Zuzana Rodová Název bakalářské práce: The Rivermead Perceptual Assessment Battery: Její využití u lidí po poškození mozku ve vztahu k výkonu v ADL Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá poruchami percepce. Pojednává o standardizované testové baterii The Rivermead Perceptual Assessment Battery a o jejím využití u lidí po poškození mozku. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je shrnuta problematika percepčních poruch, informace o testové baterii a o jejím vztahu k běžným denním činnostem. V praktické části je ukázáno její praktické využití u dvou pacientek po poškození mozku. Klíčová slova: The Rivermead Perceptual Assessment Battery Standardizované hodnocení Percepce Vizuální vnímání Výkon v ADL
Image Processing for Improved Perception and Interaction
Seeman, Michal ; Baláž, Teodor (oponent) ; Honec, Jozef (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Image reproduction ought to provide subjective sensation possibly closest to the one where the original image is observed. Digital image reproduction involves image capture, image processing and rendering. Several techniques generally involved in this process are not ideal. This work proposes improvement of speed and accuracy of some state-of-the-art methods.
Preferenční postoje dětí k vzhledu pedagoga
ŠULCOVÁ, Jitka
Vzhled učitele je základním stavebním kamenem pro získání důvěry dětí. Přináší první bezprostřední informaci o osobě učitele, ale sehrává významnou roli i po té, kdy se dítě seznámí s kvalitami učitelovy osobnosti. Cílem této práce bylo zjistit preferenční postoje předškolních dětí ke vzhledu pedagoga, zejména pak odhalit vzhledové kategorie, kterým děti přikládají důležitost (ať již v pozitivním či negativním smyslu), které ignorují a jak svůj výběr vysvětlují. Teoretická část práce charakterizuje dítě předškolního věku, zabývá se zrakovým a sociálním vnímáním, osobností člověka a sebepojetím. Metodologická část vymezuje základní pojmy, které se k dané problematice vztahují (jako je kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, metoda rozhovoru). V praktické části provedené metodou kvalitativního výzkumu byly reprezentativní skupině dětí opakovaně předkládány sety černobílých a barevných fotografií figurantek (portréty i celé postavy potenciálních učitelek mateřských škol) a výsledky pozitivního i negativního výběru a jeho důvody byly zaznamenány a graficky zpracovány. Z analýz výpovědí vyplývá, že celkový vzhled figurantek ani barva oděvu nehraje při volbě významnou roli. V prvotní volbě respondenti přikládají největší pozornost vlasům figurantek. Preferují upravené blond vlasy (zejména stažené do ohonu) zatímco extravagance (atypický střih či barva) je odrazuje. Zároveň je patrné zaměření na detaily (tvar náušnic či brýlí, způsob uvázání šátku, potisk trička atd.), které značnou měrou ovlivňuje výběr.
Konvolut geometrických objektů, jako forma didaktické pomůcky (teoreticko-praktická práce)
VLKOVÁ, Veronika
V teoretické části práce jsou objasněny požadavky na metodické pomůcky. Tyto pomůcky jsou určeny pro děti na základních uměleckých a středních výtvarných školách. Práce se zaobírá metodami výuky, které s vyučujícími pomůckami těsně souvisí např. vnímání smysly, popis a ukázky pomůcek, zprostředkování učiva, logickou stavbu vyučujících hodin apod. Výsledkem je soubor variabilních metodických pomůcek, které zohledňují nabyté poznatky.
Vybrané otázky experimentálního výzkumu vnímání prostoru: Deformace vizuálního prostoru, vztah mezi deskriptory prostoru, Achillova pata metodologie výzkumu
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan
Příspěvek shrnuje hlavní výsledky pětiletého výzkumného snažení autorů. Jedna linie výzkumu byla zaměřená na vzájemný vztah dílčích deskriptorů definujících prostor při formování komplexního trojrozměrného vjemu; experimentálně byla testovaná součinnost velikosti a orientace podnětu při jeho percepčním zpracování. Další skupina výzkumů se věnovala srovnání geometrie vizuálního a fyzikálního prostoru, přičemž hlavním zjištěním je postřeh anizotropie zakřivení vnímaného prostoru. Konečně jsme se pokusili poukázat na rizika používání metrických úloh při výzkumu zrakového vnímání prostoru, kdy se po pozorovateli v experimentu požaduje absolutní přesnost (explicitní formát odpovědi). Prvním z řady argumentů proti takovému zadání je jeho odlehlost vzhledem ke všednodenní zkušenosti; přílišná náročnost spolu s interpretací výsledků neuzpůsobenou specifické úloze se pak podepisují na nízké ekologické validitě zjištění.
Vnímání plné předpokladů
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Lidské vnímání má omezenou přesnost, není věrným obrazem skutečnosti. Takové ovšem ani není jeho hlavní poslání. Tím je mnohem spíše poskytnutí relevantních, použitelných informací v co nejkratším čase a přesnost postačující k bezpečné interakci v prostředí. Podoba vjemu odráží u člověka – ostatně stejně jako u jiných živočichů – zvláštnosti stylu života, je optimalizovaná na požadavky situací, se kterými se dostáváme do každodenního kontaktu. Tomu je uzpůsobená stavba a činnost smyslového ústrojí a tomu odpovídá i množství zvnitřněných předpokladů (přednastavení, schémat), s nimiž přistupujeme k poznávání okolního světa. Tyto předpoklady se týkají obecných i specifických vlastností prostředí a jsou naším průvodcem a rádcem v procesu percepční interpretace, byť si jejich intervenci neuvědomujeme.
Vnímání a tvorba grafického designu v různých kulturách
Čermák, Radim ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Krsek, Libor (oponent)
Pro dnešní moderní svět jsou stále důležitější informace. Spolu s jejich důležitostí roste i jejich množství, a tak je kvalitní komunikace, a to především ta vizuální, pro správné sdělení informací a oslovení potenciálních příjemců informace nepostradatelná. Formu vizuální komunikaci dává grafický design. S rostoucí globalizací roste také vzájemné propojování různých kultur, a tím dochází k stále větší nutnosti komunikace s odlišnými kulturami. Každá kultura je utvářena specifickými hodnotami, které se mohou a často se také do značné míry liší. Tyto hodnoty se následně odráží ve všech oborech lidské činnosti, grafický design není výjimkou. Abychom zjistili, jak jsme kulturou ovlivňováni, definujeme si nejprve kulturu a podíváme se blíže na proces, kterým si kulturu osvojujeme, k čemuž využijeme transdisciplinární přístup těžící z poznatků kognitivních věd, neurovědy, antropologie a psychologie. Dále se zaměříme na principy vizuálního vnímání a studie týkající se rozdílného chování a vnímání v odlišných kulturách. Na základě kulturotvorných událostí si rozdělíme svět na jednotlivé kulturní celky a s využitím poznatků z předchozích kapitol se pustíme do analýzy grafického designu v různých kulturách. Poukážeme na principy a možná úskalí užití symbolů a barev v komunikaci s jinými kulturami. Popíšeme, jak se hodnotové paradigma jednotlivých kultur odráží v grafického designu, a pokusíme se pro každou kulturu vystihnout typické rysy vizuální komunikace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   začátekpředchozí54 - 63  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.