|
|
Vliv šestitýdenní tréninkové intervence s vizuální zpětnou vazbou na přístroji NeuroCom SMART EquiTest na posturální stabilitu fotbalistů
Filip, David ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název: Vliv šestitýdenní tréninkové intervence s vizuální zpětnou vazbou na přístroji NeuroCom SMART EquiTest na posturální stabilitu fotbalistů Cíl: Prvním cílem této diplomové práce je zjistit, jaký vliv má šestitýdenní tréninková intervence s vizuální zpětnou vazbou provedená na přístroji NeuroCom SMART EquiTest na posturální stabilitu fotbalistů. Druhým cílem je udělat korelaci parametru Maximum Excursion z testu Limits of Stability na přístroji NeuroCom s výsledným skóre Star Excursion Balance Test provedeném na podložce The MAT. Metodika: Tohoto výzkumu se zúčastnilo 20 hráčů fotbalu ve věkovém rozmezí od 19 do 30 let (Průměr věku= 23,85; SD= 2,79), kteří patří do dospělé kategorie. Fotbalisti nejprve podstoupili vstupní měření posturální stability pomocí sedmi testů na přístroji NeuroCom SMART EquiTest a měření exkurzních vzdálenosti při provádění Star Excursion Balance Test (SEBT) na podložce The MAT. Následně byli náhodně rozděleni do dvou skupin: kontrolní (n=10) a experimentální (n=10). Experimentální skupina podstoupila šestitýdenní tréninkovou intervenci pomocí tréninkových protokolů s vizuální zpětnou vazbou na přístroji NeuroCom SMART EquiTest. Po tréninkové intervenci experimentální skupiny proběhlo opětovné měření posturální stability na přístroji NeuroCom SMART EquiTest a pomocí...
|
|
|
Visual constrains in badminton serve
Ďurčo, Dominik ; Carboch, Jan (vedoucí práce) ; Petružela, Jan (oponent)
Názov: Vliv omezení vizuální zpětné vazby na úspěšnost podání v badmintonu Ciele: Hlavným cieľom tejto práce bolo zistiť, do akej miery a či vôbec vplýva vizuálna spätná väzba na krátke bedmintonové podanie, či sa zmení úspešnosť a presnosť podaní. Metódy: Dáta boli získavané experimentálne, neskôr vyhodnocované metódou nepriameho pozorovania - analýzou videozáznamu. Testovaných bolo desať hráčov. Každý hráč bol podrobený štyrom testom. Prvý test podania bol so zatemnením, hráčom bol v momente kontaktu košíka s raketou zatemnený zrak pomocou zatemňujúcich okuliarov, ktoré mali hráči na sebe. Druhý a tretí test prebiehali za normálnych podmienok. Posledný test prebiehal rovnako ako prvý test so zatemnením. Výsledky: Porovnaním priemerných vzdialeností bodov dopadov košíka medzi testami krátkeho bekhendového podania v bedmintone, bol preukázaný štatisticky signifikantný vplyv vizuálnej spätnej väzby p=0,04 na presnosť podaní. Pri testoch so zatemnením bola priemerná vzdialenosť medzi čiarou a miestom dopadu košíka 32,5±23,9 cm a za normálnych podmienok 27,7±20,8 cm. Rozdiel v úspešnosti podaní bol len 1,5 %, pričom viac chybných pokusov bolo zaznamenaných v testoch za normálnych podmienok. Kľúčové slová: bedminton, podanie, vizuálna spätná väzba, zatemnenie
|
|
|
Úloha optické funkce a její vliv na kvalitu posturálních funkcí
Terčová, Simona ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze optické funkce jako jedné z multisenzorických modalit v posturální kontrole. Teoretická část se zabývá anatomií, fyziologií a patofyziologií zrakového ústrojí a jejich vztahem k posturálním funkcím. Součástí je dále shrnutí neurofyziologických principů posturální stability, vlivu dalších senzorických vjemů a motorického projevu také zrakově postižených, kteří patří do skupiny se sníženou posturální kontrolou. V práci jsou popsány vyšetřovací metody a možnosti tréninku vizuálního vnímání a jeho vlivu na posturální řízení. Tyto poznatky jsou pak aplikovány v praktické části v kazuistice pacientky se zrakovým postižením, u které byl zkoumán vliv individuálně navržené cvičební jednotky na posturální funkce. Pro vyšetření byla použita tlaková plošina přístroje Rehawalk a klinický test dynamické posturální stability Star-Excoursion Balance Test.
|
|
|
Hodnocení kompenzace stabilometrických parametrů u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Kozlová, Eva ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Hrubá, Silvie (oponent)
V této diplomové práci jsme se zabývali hodnocením vývoje posturální stability u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu (VS). Stabilitu jsme posuzovali prostřednictvím stabilometrických parametrů (délka trajektorie COP, plocha konfidenční elipsy COP). Měřili jsme vývoj parametrů před operací, bezprostředně po resekci a před dimisí. Soubor obsahoval 17 pacientů (n = 17). Hladinu statistické významnosti jsme stanovili p ≤ 0,05. Zjistili jsme signifikantní rozdíl mezi měřením před operací a bezprostředně po ablaci (plocha konfidenční elipsy COP: p = 0,0183, délka trajektorie COP: p = 0,0355). Naopak změna obou parametrů při měření před dimisí oproti testování po resekci nebyla statisticky významná (plocha konfidenční elipsy COP: p = 0,4078, délka trajektorie COP: p = 0,9991). Naším dalším cílem bylo zjistit, zda koreluje porucha stability s poruchou funkce vestibulookulárního reflexu (VOR). Ke statistickému zpracování byly použity tři soubory s odlišným počtem probandů (n = 24, n = 28 a n = 21). Funkci translační komponenty VOR jsme testovali pomocí subjektivní vizuální vertikály (SVV) (n = 24), funkci rotační části VOR prostřednictvím dynamické zrakové ostrosti (DVA) (n = 28) a kalorizace (n = 21). Zjistili jsme statisticky významnou korelaci obou stabilometrických parametrů s ∆DVA (p =...
|
|
|
Kompenzace poruchy posturální stability v čase u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Hajná, Barbora ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Úvod: Poruchy rovnováhy a závratě jsou charakteristickými symptomy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu a nezřídka mají negativní vliv na jejich kvalitu života. Tato práce se zabývá poruchou posturální stability zejména u pacientů v dlouhodobém časovém období po operaci. Cílem této studie je sledovat longitudinální vývoj vestibulární kompenzace od akutního pooperačního stavu po období několika let od operačního výkonu. Dalším cílem je hodnotit krátkodobý efekt vestibulární rehabilitace v delší časové periodě po operační léčbě, a porovnat výsledky měření subjektivní zrakové vertikály, posturografického vyšetření, skóre dotazníku Dizziness Handicap Inventory, věk a velikost tumoru u těchto pacientů. Metodika: Výzkumný soubor obsahoval 10 pacientů po resekci vestibulárního schwannomu (průměrný věk 41,4 let ± 12,1; 2 ženy a 8 mužů). Všichni pacienti absolvovali intenzivní rehabilitační program v akutní fázi po operaci. 7 pacientů rehabilitovalo pomocí vizuální zpětné vazby a 3 pacienti rehabilitovali konvenčně bez vizuální zpětné vazby. V období několika let po operačním výkonu všichni pacienti absolvovali jednu cvičební jednotku s využitím vizuálního feedbacku. U pacientů bylo provedeno posturografické vyšetření pomocí stabilometrické plošiny Balance Master® v akutní fázi po operaci, po...
|
|
|
Klinický obraz a diagnostika vestibulárních lézí u pacientů s vestibulárním schwannomem
Kalitová, Petra ; Langmeier, Miloš (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Práce je věnována diagnostice a následné rehabilitaci vestibulárního postižení u pacientů s vestibulárním schwannomem. V první části jsme se soustředili na analýzu souboru pacientů před plánovanou resekcí vestibulárního schwannomu, zejména na zhodnocení přínosu posturografického vyšetření a na optimalizaci vyšetřovacího algoritmu vestibulárního postižení. Ve druhé části nás zajímalo, zda rehabilitace posturální stability po resekci vestibulárního schwannomu doplněná o vizuální zpětnou vazbu urychlí vestibulární kompenzaci. Soubor obsahuje celkem 44 pacientů, kteří podstoupili resekci vestibulárního schwannomu. U pacientů bylo předoperačně provedeno základní vestibulární vyšetření, elektronystagmografie a posturografie. Ve druhé části práce bylo z výše zmíněného souboru vybráno 17 pacientů, kteří byli zařazeni do skupiny rehabilitace a rehabilitace s biofeedbackem. Pro zhodnocení jednotlivých parametrů souboru byl použit t-test pro dva nezávislé výběry a kontingenční tabulka. Velké množství proměnných bylo redukováno pomocí faktorové analýzy. V rámci hodnocení výsledků rehabilitace byl pro statistickou analýzu použit neparametrický Wilcoxonův jedno-výběrový test. Z výsledků vyplývá, že nejtypičtějším parametrem pro vestibulární postižení je čas otočky, který je vyšetřován v rámci posturografie....
|
host ::
RSS.