|
|
Rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům u rodu Staphylococcus
Rozsypálková, Adéla ; Tkadlec, Jan (vedoucí práce) ; Balíková Novotná, Gabriela (oponent)
Cílem této práce je popsat mechanismy rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům u rodu Staphylococcus, zejména u druhu Staphylococcus aureus, který je jedním z hlavních původců nozokomiálních infekcí, jejichž výskyt u pacientů je spojen s nákladnou a dlouhodobou léčbou. S. aureus byl dosud schopen získat rezistenci k většině antibiotikům používaných v klinické praxi k jeho léčbě. Z důvodu nevhodně zvolené léčby (způsob podání, množství léčiva, trvání terapie) se může rozvinout rezistence i v jejím průběhu a pokud není brzo zjištěna, může v nejhorších případech skončit úmrtím pacienta. Rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům reprezentovaným vankomycinem u S. aureus lze rozdělit podle hodnoty MIC vankomycinu na VSSA, VISA, hVISA, a VRSA. Na rozdíl od intermediární rezistence, která je spojena s mutacemi, například ovlivňujícími syntézu buněčné stěny, je VRSA způsobena ziskem transponovatelného elementu (obsahující vanA nebo vanB operon) z rodu Enterococcus. K tomuto přenosu dochází díky koinfekci oběma patogeny. Glykopeptidová rezistence se ukázala být také velmi častou u koaguláza negativních stafylokoků (KNS), například u druhu S. capitis, který způsobuje infekce u předčasně narozených dětí. Glykopeptidová rezistence u KNS a typu VISA, hVISA nebo sVISA je spojena s charakteristickými...
|
|
|
Stability of controlled drug release systems based on plasticized starch
Zhukouskaya, Hanna ; Štěpánek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrubý, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na výzkum stability systémů pro řízené uvolňování léčiv na bázi sloužící nosičem směsi plastifikovaného škrobu a polykaprolaktonu (TPS/PCL). Jako modelové léčivo bylo použito antibiotikum vankomycin, jehož uvolňování z TPS/PCL pelet do vodného prostředí bylo sledováno UV-spektroskopií, a získané časové závislosti byly popsány jednoduchým kinetickým modelem. Kromě toho bylo studováno současné uvolňování částic škrobu do okolní kapalné fáze pomocí statického a dynamického rozptylu světla, a zároveň i transmisní elektronové mikroskopie (TEM), s cílem získaní informace o stabilitě biodegradabilní matrice a o struktuře produktů rozkladu pelet v nanoměřítku. Klíčová slova: vankomycin, škrob, systém pro dopravu léčiv, polykaprolakton, uvolňování částic, dynamický rozptyl světla, statický rozptyl světla
|
|
|
Vznik a genetická podstata glykopeptidové rezistence u koaguláza-negativních stafylokoků
Prášilová, Jana ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Glykopeptidová antibiotika jsou tzv. antibiotika poslední volby, v klinické praxi využívaná k léčbě těžších, převážně nozokomiálních infekcí vyvolaných multirezistentními koaguláza-negativními stafylokoky. Vznik a genetická podstata rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům nebyla u koaguláza-negativních stafylokoků doposud objasněna. Výzkumy prováděné u Staphylococcus aureus prokázaly, že střední rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům je spojena s přítomností jedné či více mutací, spíše než by byla podmíněna nosičstvím konkrétního genetického elementu, jako je tomu u enterokoků. Různými druhy selekce rezistentních mutant in vitro byly získávány izogenní páry glykopeptid citlivých a rezistentních kmenů Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus haemolyticus. Analýzou sekvencí genomů těchto dvojic byly následně identifikovány jedno nukleotidové polymorfismy, které se nacházely převážně v systémech řídících metabolismus a regulaci buněčné stěny. Fenotypová analýza neodhalila přímé spojení glykopeptidové rezistence se zvýšenou tvorbou biofilmu. V klinické praxi je problematický vznik zkřížené rezistence glykopeptidových a jiných antibiotik. U neglykopeptidových antibiotik imipenemu a rifampicinu byl již dříve popsán výskyt zkřížené rezistence s glykopeptidovými antibiotiky u S. aureus. Selekcí...
|
|
|
Stanovení vankomycinu a jeho termodegradačních produktů pomocí HPLC
Neščáková, Monika ; Klapková, Eva (vedoucí práce) ; Kotaška, Karel (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zavést a validovat metodu pro stanovení vankomycinu a jeho termodegradačních produktů pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí pomocí detektoru diodového pole. Tato metoda, na rozdíl od imunochemických metod, dokáže spolehlivě detekovat a rozlišit termodegradační produkty vankomycinu, které postrádají potřebnou léčebnou účinnost a při dlouhodobém podávání vankomycinu či při renální insuficienci dochází k jejich hromadění v těle. Dalším cílem této práce bylo monitorování koncentračního profilu uvolňování vankomycinu a jeho termodegradačních produktů z lokálních nosičů antibiotik, která se využívají při složitých ortopedických operacích jako prevence vzniku zánětlivých infekcí vyvolaných Staphylococcus aureus. Bylo porovnáno uvolňování vankomycinu in vitro ze dvou různých kostních cementů, z kostních štěpů a ze syntetického kostního štěpu. Cílem bylo zjistit, zda se z daných materiálů uvolňuje takové množství vankomycinu, které zajistí dlouhodobě vyšší lokální koncentrace vankomycinu, než je MIC vankomycin-rezistentních kmenů Staphylococcus aureus (VRSA). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv exprese vanZTei a vanZg na rezistenci ke glykopeptidovým antibiotikům u Staphylococcus aureus
Zieglerová, Leona ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Membránový protein VanZTei, který je kódován genem vanZ z vanA glykopeptidového rezistenčního genového klastru je součástí velké rodiny VanZ proteinů. VanZTei udílí rezistenci k teikoplaninu u Enterococcus faecalis a to nezávisle na přítomnosti dalších proteinů kódovaných klastrem. Náplní práce bylo porovnat schopnost dvou ortologních proteinů VanZTei a VanZg (z genomické DNA Enterococcus faecium) udílet rezistenci ke glykopeptidům u Staphylococcus aureus RN4220 a u Enterococcus faecium. Bylo zjištěno, že VanZg 8-16 krát zvyšuje rezistenci k teikoplaninu (Tei) a udílí 8 krát větší rezistenci k dalbavancinu (Dalb). VanZTei také udílí rezistenci k Tei i Dalb, ale zvýšení rezistence je jen dvojnásobné. Naopak VanZTei udílí v porovnání s VanZg účinněji rezistenci k nově syntetizovaným glykopeptidovým antibiotikům (čtyřnásobné zvýšení rezistence pro VanZTei a 2-4 násobné zvýšení rezistence pro VanZg). To naznačuje, že oba proteiny mají rozdílnou specificitu k antibiotikům. Přesto byly vyselektovány mutanty S. aureus RN4220 VanZTei pRMC2 se zvýšenou rezistencí k teikoplaninu (MICTei > 8 µg/ml) u nichž je rezistence závislá na expresi vanZTei. Tyto rezistentní mutanty nenesou mutaci v genu vanZTei ani v jeho ribozomálním vazebném místě. Ani jeden z proteinů neudílí rezistenci k vankomycinu a k jiným...
|
host ::
RSS.