Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Města, výstavy a výstaviště: vliv výstavnictví na města
Štěpánková, Lenka
Pořádání všeobecných i specializovaných výstav se ke konci devatenáctého století stalo neodmyslitelnou součástí hospodářského a společenského života v řadě menších českých a moravských měst. Po dočasných areálech následovala první stálá výstaviště, a později v meziválečném období se výstavní areály staly běžnou součástí městské vybavenosti. Změna režimu po druhé světové válce československé výstavnictví zásadně poznamenala, což mělo druhotně dopad také na podobu sítě regionálních výstavišť v republice. Další zásadní proměna oboru výstavnictví souvisela v devadesátých letech s rozpadem socialistického bloku, globalizací ekonomiky a nástupem nových komunikačních technologií. V této době docházelo někde k neřízeným a živelným transformacím území a nevratnému ničení nerozpoznaných kulturních hodnot. Budoucí výzkum výstavních areálů by se v oblasti urbanismu měl soustředit na komplexní zmapování prostorového vývoje výstavišť v jednotlivých městech a na způsob jejich ukotvení v územně plánovací dokumentaci. Závěry tohoto výzkumu by pak posloužily jako vodítko pro péči o historické výstavní areály a případně jako podklad pro návrh jejich ochrany. Vzhledem k mezioborovému charakteru výstavnictví by související výzkum měl probíhat také v souvisejících oborech jako hospodářské dějiny, dějiny umění, teorie architektury nebo event management a cestovní ruch.
Demografický vývoj populačně velkých českých měst
Jalovcová, Karolína ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Demografický vývoj populačně velkých českých měst Abstrakt Cílem předkládané práce je popsat a zhodnotit demografický vývoj vybraných českých měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc). Práce se zaměřuje na období 1996-2012. V teoretické části práce je popsán populační vývoj České republiky od počátku 90. let a změny v demografickém chování obyvatel, objasněn vliv demografické revoluce na tento vývoj, vysvětlena kritéria pro určení populačně velkých měst a jejich stručná socioekonomická charakteristika. Ve druhé části je na základě dostupných údajů analyzován vývoj těchto měst pomocí vybraných demografických ukazatelů a srovnávány odlišnosti v jejich vývoji. Z provedené analýzy je patrné, že demograficky se všechna města vyvíjí obdobě. Významněji se svým vývojem od ostatních měst liší Ostrava a částečně i Praha. Klíčová slova: demografický vývoj, velká česká města, vývoj měst, populace
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...
Demografický vývoj populačně velkých českých měst
Jalovcová, Karolína ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Demografický vývoj populačně velkých českých měst Abstrakt Cílem předkládané práce je popsat a zhodnotit demografický vývoj vybraných českých měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc). Práce se zaměřuje na období 1996-2012. V teoretické části práce je popsán populační vývoj České republiky od počátku 90. let a změny v demografickém chování obyvatel, objasněn vliv demografické revoluce na tento vývoj, vysvětlena kritéria pro určení populačně velkých měst a jejich stručná socioekonomická charakteristika. Ve druhé části je na základě dostupných údajů analyzován vývoj těchto měst pomocí vybraných demografických ukazatelů a srovnávány odlišnosti v jejich vývoji. Z provedené analýzy je patrné, že demograficky se všechna města vyvíjí obdobě. Významněji se svým vývojem od ostatních měst liší Ostrava a částečně i Praha. Klíčová slova: demografický vývoj, velká česká města, vývoj měst, populace
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.