Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Netradiční výtvarné techniky u dětí předškolního věku
ŠIMKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na netradiční výtvarné techniky realizovatelné v mateřské škole. Cílem práce je zmapovat, jaké netradiční výtvarné techniky jsou učiteli v mateřské škole realizovány nejčastěji. Na základě výsledků ankety jsou vybrané činnosti popsány a ověřeny v praxi. Teoretická část vymezuje charakteristiku předškolního dítěte a jeho možnosti a limity pro realizaci netradičních výtvarných technik. Následně poté jsou komparovány s Rámcově vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Dále je provedena intuitivní analýza metodického portálu RVP s cílem realizovat deskripci využívaných výtvarných technik v praxi předškolního vzdělávání. V praktické části je zmapováno využívání netradičních technik učiteli mateřských škol. Jsou zde navrženy postupy netradiční výtvarné techniky, realizace s dětmi a evaluace.
Pojetí výtvarných činností v praxi mateřské školy
LORENCOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na pojetí výtvarných činností na základě prožitkového učení v praxi v mateřské škole. Teoretická část obsahuje pět základních kapitol. První kapitola se zabývá dítětem předškolního věku a jeho vývojem. Kapitola druhá popisuje výtvarné činnosti a metody jejich vedení. Kapitola třetí se zaměřuje na vývoj dětské kresby. Náplní čtvrté kapitoly jsou tradiční a netradiční výtvarné techniky. Kapitola pátá se věnuje prožitkovému učení a jeho znakům. Výzkumná část obsahuje praktické návody pro realizaci výtvarných činností se zahrnutím prožitkového učení. Jednotlivé činnosti jsou rozděleny podle věkové kategorie dětí.
Dětská kresba jako nástroj pedagogicko-psychologické diagnostiky
Mička, David ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává o dětské kresbě jako nástroji pedagogicko-psychologické diagnostiky. V práci je popsán historický zájem o dětskou kresbu, období předškolního období z pohledu vývojové psychologie, jakožto nejdůležitějšího období, kdy se dětská kresba využívá jako komunikační a diagnostický prostředek. Dále se zaměřuje na využití dětské kresby v pedagogicko-psychologické diagnostice. Jsou zde obsaženy vývojové zvláštnosti dětské kresby, její interpretace a kresebné testy.
Vývoj dětské kresby a její možnosti v diagnostice
THONOVÁ, Zuzana
Vývoj dětské kresby a její možnosti v diagnostice Teoretická část mé diplomové práce se zabývá vývojem dětské kresby a její následnou interpretací. V práci je definována kresba, její vývoj, zákonitosti a zvláštnosti. Diplomová práce se opírá o poznatky z odborné literatury, které charakterizují dětský vývoj a jeho počátky v kresbě a mladším školním věku. Důraz je rovněž kladen i na testy, kterými se zjišťuje školní zralost, celkový vývoj dítěte či psychický stav. Poukazuje na přínos v povolání učitele na prvním stupni základní školy. V praktické části jsou obsaženy rozbory dětské kresby běžné a začarované rodiny, postavy pána a oblíbené činnosti či zájmy z pohledu pedagogicko-psychologické diagnostiky. Kresby jsou doplněny o další metody, jako je rozhovor, pozorování dítěte a dotazníky pro rodiče a učitele sloužící pro přiblížení rodinného zázemí a anamnézy dítěte.
Výtvarná média a rozvoj dětské kresby
Rajnohová, Nikola ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Nikola Rajnohová ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na rozvoj dětské kresby v mateřské škole prostřednictvím různých výtvarných médií. Teoretická část zpracovává teoretické a odborné poznatky o výtvarné výchově v mateřské škole a o vývoji dětské kresby v předškolním věku. V praktické části zkoumá, zda je možné vlivem střídání různých výtvarných médií, rozvinout dětský výtvarný projev, především dětskou kresbu. Jeden z použitých didaktických prostředků je výtvarná řada, která zároveň slouží sběru dat v terénní sondě. Výzkum se dále opírá o data získaná z rozhovorů s učitelkou a s rodiči dětí, které se účastní experimentu. KLÍČOVÁ SLOVA Dětská kresba, výtvarná výchova, kvalitativní výzkumná sonda, vývoj dětské kresby, rozvoj vizuálně obrazného vyjadřování, výtvarná média v mateřské škole.
Dětská kresba jako nástroj pedagogicko-psychologické diagnostiky
Mička, David ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává o dětské kresbě jako nástroji pedagogicko-psychologické diagnostiky. V práci je popsán historický zájem o dětskou kresbu, období předškolního období z pohledu vývojové psychologie, jakožto nejdůležitějšího období, kdy se dětská kresba využívá jako komunikační a diagnostický prostředek. Dále se zaměřuje na využití dětské kresby v pedagogicko-psychologické diagnostice. Jsou zde obsaženy vývojové zvláštnosti dětské kresby, její interpretace a kresebné testy.
Možnosti využití arteterapie u dětí ve speciální škole
DRÁPALOVÁ, Alena
Bakalářské práce se zabývá využitím arteterapie v různorodé skupině žáků speciální základní školy. Odpovídá na otázku, jak efektivně pracovat s heterogenní skupinou žáků mladšího školního věku, kteří mají odlišné vývojové potřeby. Posuzuje vhodné využití metod a forem práce s touto skupinou a hodnotí benefity a limity arteterapie s ohledem na fungování skupiny. Účinnost arteterapie jako metody je ověřována prostřednictvím pozorování výtvarného posunu jednotlivých žáků. Hledáním souvislostí výtvarného posunu s chováním žáků ve skupině, které je také ověřováno rozhovorem se školním psychologem a rodiči žáků. Autorka dospěla k závěru, že arteterapie v heterogenní skupině žáků je pro skupinu přínosná z hlediska porozumění individuálním odlišnostem jednotlivých členů skupiny a nácviku sociálních dovedností včetně pomoci a empatie. Nicméně má své výrazné limity především v možnostech reflexe výtvarných děl, které jsou dány výrazně odlišnými vývojovými potřebami jednotlivých žáků a limitují hloubku diskuze nad jednotlivými tématy.
Změny ve výtvarném projevu dětí předškolního věku
BÍLIKOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce "Změny ve výtvarném projevu dětí v předškolním věku" je sledování a popis změn ve výtvarném projevu vybraných dětí navštěvujících mateřskou školu. Výzkumné šetření mělo charakter vícečetné případové studie, ve které byla prostřednictvím analýzy produktů zkoumána výtvarná tvorba těchto dětí na opakovaně zadávané téma. Pro účely práce je využito i poznatků o rodinném prostředí dětí a jejich chování v mateřské škole. Práce se opírá o poznatky z odborné literatury, na jejichž základě je zpracován přehled o vývoji dětské výtvarné produkce a bližší charakteristika specifik vybraného věkového období. Prostřednictvím výzkumného šetření se podařilo zaznamenat vývojové změny ve výtvarném projevu u všech dětí vybrané skupiny.
Kresba rodiny - kasuistická studie
CHROMÁ, Hana
Cílem bakalářské práce je pokus o interpretaci dětské kresby a její využití k sestavení rodinné kasuistiky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se bakalářská práce zaměřuje na vysvětlení základních pojmů teorie rodiny. Dále se soustředí na vývoj dětské kresby, kresby postavy a skupiny postav ? rodiny. Zajímá se o možné způsoby výkladu některých prvků a symbolů takové kresby a o využití interpretace dětské kresby v oblasti psychologie a sociologie rodiny. Praktická část má kasuistický charakter. Zaměřuje se na rozbor kresby rodiny a začarované rodiny.
Využití technik arteterapie u osob s mentálním postižením
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Arteterapie s osobami mentálně postiženými je velice rozsáhlá a rozličná, tak jako jsou rozmanité i formy mentální retardace. Jedním z cílů práce bylo zjistit, které arteterapeutické postupy a výtvarné techniky lze využít při práci s klienty s mentálním postižením. Druhým cílem bylo zjistit, zda arteterapie pozitivně napomáhá celkovému rozvoji osobnosti, dále jestli napomáhá k příznivému působení na koncentraci, zručnost a paměť, podporuje-li tvořivost a socializaci mentálně postižených. Třetím cílem bylo zjistit, jak budou osoby s mentálním postižením reagovat, dostanou-li příležitost k tvůrčí činnosti. Pro zpracování dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum. Použity byly tyto metody: zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, obsahová analýza dat zdravotnických a psychologických dokumentů a analýza osobních dokumentů. Cílový soubor tvořilo 7 jedinců denního centra Barevný svět. Na základě poznatků jsem vytvořila hypotézy: H1: Osoby s mentálním postižením potřebují dostatečné množství času na osvojení dané techniky, za pomocí které by se mohly lépe vyjádřit. H2: Arteterapie napomáhá celkovému rozvoji osobnosti, působí příznivě na koncentraci, zručnost, pozitivní myšlení a v neposlední řadě podporuje tvořivost a socializaci osob s mentálním postižením. H3: Osoby s mentálním postižením reagují na možnost tvůrčí činnosti pozitivně, pracují s upřímným zaujetím a vyjadřují velkou radost z dosažených výsledků. Výzkumem bylo prokázáno, že klienti pro malbu a kresbu potřebují ponechat dostatečné množství času na osvojení dané techniky, aby se pomocí ní mohli lépe vyjádřit. Avšak je nutné říci, že neexistuje konkrétní technika nebo postup, který by šlo využít s osobami s mentálním postižením. Výsledky výzkumu také potvrdily, že arteterapie napomáhá celkovému rozvoji osobnosti, působí příznivě na koncentraci, zručnost, pozitivní myšlení a v neposlední řadě podporuje tvořivost a socializaci osob s mentálním postižením. Reagují na možnost tvůrčí činnosti pozitivně, pracují s upřímným zaujetím a vyjadřují velkou radost z dosažených výsledků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.