|
|
Vinařství a penzion
Mrkvicová, Kateřina ; Pospíšil, Tomáš (oponent) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce jsem řešila projekt vinařství a penzionu, který je situován na jižní Moravu. Jedná se o dům samostatně stojící v mírně svažitém terénu. Budova je řešena bezbariérovým způsobem. Objekt má dvě nadzemní podlaží a suterén. V suterénu se nachází samotná výroba vína. Rozděluje se na několik částí, a to na čistou přípravnu, sklad lahví, sklad dusíkových lahví, tankovou halu, zázemí pro zaměstnance a export. Suterén a s prvním nadzemním podlažím jsou spolu vzájemně spojeny pomocí výtahu. První nadzemní podlaží je zařízené pro návštěvníky vinařství. Je zde recepce, velká degustační místnost s barem, kuchyní a sociálním zázemím. Ve druhém nadzemním podlaží se nachází ubytování pro návštěvníky vinařství. Je zde 7 pokojů pro 2-3 osoby. Svislé obvodové zdivo v suterénu je tvořeno pomocí ztraceného bednění 50 výrobce BEST. Svislé obvodové zdivo v nadzemní části budovy je tvořeno keramickými tvárnicemi POROTHERM PROFI 44. Celý objekt je zateplen zateplovacím systémem Baumit open Premier. Vodorovné konstrukce jsou tvořeny stropními panely SPIROLL. Zastřešení nad druhým nadzemním podlažím je pomocí sbíjených vazníků. Střecha je sedlová, dvouplášťová s krytinou z falcovaného plechu. Celková výška budovy je 13 m. Před budovou se nachází parkoviště pro 12 aut a 1 parkovací místo pro osoby s omezenou schopností pohybu.
|
|
|
Vliv způsobu pěstování vinné révy na populaci kvasinek
Jiříková, Ivana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv ekologického způsobu pěstování vinné révy na populaci vinných kvasinek. Vinné kvasinky byly izolovány z odrůdy Rulandské modré a pro jejich identifikaci byla využita molekulárně biologická metoda PCR-RFLP. V literární rešerši jsou zpracovány základní informace o kvasinkách, poznatky o výrobě červeného vína a také informace o molekulárně biologických metodách. V experimentální části byl pro analýzu použit specifický úsek 5,8S-ITS rDNA, který byl s využitím primerů ITS1 a ITS4 naamplifikován a následně podroben restrikční analýze. Při restrikční analýze byly využity tyto restrikční endonukleázy – HaeIII, HinfI, Taq?I, AluI a MseI. Pomocí programu BioNumerics byla posouzena genetická podobnost mezi jednotlivými izolovanými kvasinkami a bylo provedeno taxonomické zařazení.
|
|
|
Kvasinky a víno
Palíková, Petra ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných z bobulí a moštu vinné révy. K izolaci byla použita bílá odrůda vína Sauvignon, které bylo pěstováno a vyráběno podle požadavků ekologického zemědělství. Odebrané vzorky byly zpracovány v laboratoři a pomocí zřeďovací metody byly získány čisté kultury jednotlivých kvasinek. Z těchto čistých kultur byla pomocí komerčního kitu UltraCleanTM Microbial DNA Isolation Kit vyizolována DNA, která byla použita k další analýze. Izolovaná DNA byla naamplifikována metodou PCR, za použití ITS1 a ITS4 primerů. PCR produkty byly detekovány elektroforeticky v agarozovém gelu. Naamplifikované vzorky, následně přečištěné, byly podrobeny restrikční analýze, ke které bylo použito pět restrikčních endonukleáz: HaeIII, HinfI, TaqaI, AluI a MseI. Vzorky po restrikční analýze byly opět elektroforeticky detekovány, vizualizovány pod UV detektorem a porovnány s obrazem štěpení sbírkově zařazených kvasinek. Dále byla srovnána similarita těchto izolátů a to za použití programu BioNumerics, kde jako kritérium podobnosti byly zvoleny Pearsonovy koeficienty a UPGMA klastrová analýza. Výsledkem je potom dendrogram genetické podobnosti izolovaných kvasinek.
|
|
|
Sledování populace vinných kvasinek během kvašení vinného moštu
Krätschmerová, Kateřina ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných v průběhu kvašení vinného moštu a bobulí odrůdy vína Sauvignon pěstovaného v integrované vinici. Identifikace a taxonomické zařazení kvasinkových kmenů se díky rozvoji molekulárních metod zrychlila a usnadnila. K identifikaci těchto mikroorganismů v této diplomové práci byla použita metoda PCR-RFLP. Pro analýzu byly použity úseky kvasinkové DNA, které jsou specifické pro každý druh. Tyto úseky byly pomocí PCR za použití primerů ITS1 a ITS4 naamplifikovány a následně podrobeny restrikční analýze pomocí specifických restrikčních endonukleas. Získané fragmenty byly identifikovány horizontální elektroforézou. Gely byly následně vyhodnoceny programem BioNumerics. Za použití UPGMA klastrové analýzy byl vytvořen dendrogram znázorňující genetickou podobnost vyizolovaných kvasinek. V teoretické části této práce jsou uvedeny základní informace o kvasinkovitých mikroorganismech a metodách molekulární biologie sloužící k jejich identifikaci.
|
|
|
Identifikace kvasinek rodu Saccharomyces během kvašení bílého vína
Zdeňková, Michaela ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek rodu Saccharomyces účastnících se jednotlivých fází kvašení bílého vína. Rychlost, s jakou jsme schopni identifikovat druhy kvasinek, hraje důležitou roli pro posouzení kvality fermentačního procesu i kvality finálního produktu - vína. Rozvoj metod molekulární biologie postupně omezuje využití tradičních metod identifikace především z důvodu jejich časové náročnosti. V této práci byla použita molekulární metoda PCR-RFLP, jako nástroj k přesné a rychlé identifikaci jednotlivých druhů kvasinek. Specifický úsek DNA byl zmnožen pomocí PCR a následně podroben restrikční analýze. Restrikční endonukleasy rozštěpily DNA na fragmenty specifické pro daný druh kvasinky. Fragmenty byly detekovány pomocí horizontální elektroforézy. Srovnáním fragmentů s fragmenty typových kvasinek byla možná identifikace druhu kvasinek a jejich taxonomické zařazení. Literární rešerše obsahuje základní informace o kvasinkách a jejich využití, informace o výrobě vína a princip metody PCR-RFLP.
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Melnyková, Oksana ; Herzanová, Pavla (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo navrhnout objekt pro výrobu vina situovaný na Jižní Moravě v blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny. Kromě potřebných ploch pro odstopkování, skladování, lisování, balení a export vina jsem také navrhla prostory pro návštěvníky a to zejména výstavní prostory, restauraci, prodejnu vina, degustační místnost, apartmá pro ubytování. Součástí budovy je i byt majitele vinařství. Budova je vytvořena s ohledem na ekologické hledisko. Součástí ekologického konceptu je hospodaření s vodou její čištění a také přírodní zdroje energie (např. zemní výměník, solární kolektory). Důležitou složkou je nejen pojetí budovy jako takové, ale i všechny aspekty které s ní souvisí, zejména zakomponování vinařství do krajiny a budoucí využití ploch v její okolí. Je potřeba vytvořit místo, které se stane něčím víc, než samotnou budovou. Také pro posílení cykloturistiky a návštěvnosti oblasti jsem navrhla půjčovnu lodi, která spolu s menší restauraci a úschovnou jízdních kol přispívá k lepšímu využiti nábřeží a vodní nádrže.
|
|
|
Význam a využiie kyslíka vo vinárstve
Jakubec, Martin
Záměrem této bakaláťské práce bylo poukázat na kyslík jako součást každodenního života nas i vína. Vplyv kyslíku v procesu výroby vína. U bílích vín v procesu kvašení, u červených vín v procesu zrení. Dúležitou úlohu má kyslík pri negatívnej oxidaci vína, které se vinař snaží maximálně zabránit. Dále je dobré vědet, jako zabránit negatívnimu púsobení kyslíku a jako použít jeho pozitivních vlastností. zmiňujeme i metody stanovení kyslíku ve víně, které se v praxi běžně nevyužívají. Své místo tady mají i oxidativní typy vín, jako např. Tokajské výbery, Portská vína a Sherry. Jsou to vína, při výrobe kterých je kyslík potřebný.
|
|
|
Management oxidu siřičitého při výrobě bílých vín
Herzán, Jakub
Bakalářská práce se zabývá managementem oxidu siřičitého při výrobě bílých vín, popisuje složky oxidu siřičitého ve víně, jejich vlastnosti a význam. Ukazuje na typy vín, které lze vyrobit právě na základě rozdílného dávkování oxidu siřičitého. V první kapitole došlo k seznámení s oxidem siřičitým jako chemickou látkou, s jejími vlastnostmi a významem pro víno. Dále byly popsány důvody aplikace oxidu siřičitého již na hrozny, poté do moštu a následně do vína. Následující kapitola se zabývala popisem jednotlivých složek oxidu siřičitého ve víně, konkrétně aktivní, volný a vázaný oxid siřičitý a také látkami, které se s ním vážou. Bylo zde také pojednáno o endogenním oxidu siřičitém. V další části práce byly uvedeny formy oxidu siřičitého, kterými lze víno sířit. Zabývala se také reduktivním typem vín, technologickou metodou výroby vína s názvem surlie a problematikou malolaktické fermentace. V experimentální části byla charakterizována odrůda Rulandské šedé. Dále byl popisován průběh zpracování hroznů, fermentace, následné školení vína a také veškeré metody použité k vyhodnocení. Je zde uvedeno také schéma, které znázorňuje průběh celého experimentu. Výsledky uvádí monitoring vývoje obsahu volného i vázaného oxidu siřičitého u jednotlivých variant, jejich základní analytické parametry, potřebu čeřících prostředků pro danou variantu a také senzorické vyhodnocení.
|
|
|
Aditiva ve víně a možnosti jejich detekce
Čuta, Jaromír
Předmětem této bakalářské práce je popis aditivních látek ve vínech a možnosti jejich detekce. Bakalářská práce byla vypracována na Ústavu posklizňových technologií, Zahradnické fakulty v Lednici na Mendelově univerzitě v Brně v letech 2012 - 2014. V jednotlivých kapitolách jsou popsány aditivní látky, jak zákonem povolené, tak i látky které jsou ze zákona zakázány přidávat. Vyličuje legislativní požadavky vztahující se na vinohradnictví a vinařství v rámci České republiky a Evropské unie. Dále se zabývá vybranými analytickými metodami sloužícími k detekci aditivních látek a kontrole autenticity vín.
|
|
|
Mikrorobiologie ve vinařství
Marvánek, Tomáš
Diplomová práce se zabývá sledováním počtu vybraných skupin mikroorganismů, které se vyskytují na bobulích hroznů a v technologii výroby vína. V teoretické části jsou popsány jednotlivé kroky výroby vína a významné skupiny mikroorganismů uplatňující se během celé vinifikace. Dále pojednává o vadách vína způsobených činností nežádoucí mikroflóry a prevenci. Praktická část se věnuje vyhodnocení výsledků získaných během analýz tří odrůd Pálava, Veltlínské zelené a Rulandské modré. Stanovován byl celkový počet mikroorganismů, bakterie mléčného kvašení, kvasinky a plísně.
|
host ::
RSS.