|
|
Výdaje na zdravotnictví-trendy a současnost
Škrobák, Martin ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Diplomová práce "Výdaje na zdravotnictví- trendy a současnost" se zaměřuje na tři dílčí oblasti výdajů na zdravotnictví členských zemí EU a USA. První z nich, financování výdajů na zdravotnictví, je věnována první kapitola, která shrnuje vývoj financování výdajů na zdravotnictví od počátků moderních systémů zdravotnictví až do roku 2014. Druhá část práce je postavena na testování statistických hypotéz o shodě podílu výdajů na zdravotnictví na HDP v letech 2000 a 2014 a o shodě podílu financování výdajů na zdravotnictví veřejnými zdroji v letech 2000 a 2014. Třetí kapitola se zaobírá demografickými faktory, jež ovlivňují výdaje na zdravotnictví, a metodou testování statistických hypotéz usuzuje o shodě struktury výdajů na zdravotnictví v letech 2004 a 2013.
|
|
|
Analýza systému zdravotnictví ve Španělsku a Portugalsku
Stejskalová, Barbora ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Kosák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou zdravotnického systému ve Španělsku a Portugalsku. V rámci teoretické části práce jsou popsány základní typy systémů zdravotnictví a způsob jejich komparace. Následuje charakteristika zdravotnictví obou zemí se zaměřením na způsob jejich financování, poskytování služeb a přehled reforem. Praktická část práce si klade za cíl analyzovat vztah mezi výdaji na zdravotnictví a vybranými ukazateli kvality zdravotní péče ve Španělsku a Portugalsku. K tomuto účelu je použit korelační koeficient a analýza nákladové efektivity, která poskytuje porovnání obou států s vybranými zeměmi OECD.
|
|
|
Komparace zdravotního systému ČR a SR v období 2004 – 2014
Hirňáková, Sára Victoria ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza a komparace zdravotních systémů České a Slovenské republiky v letech 2004-2014. První část práce popisuje modely zdravotnických systémů, subjekty zdravotnického systému a základní přehled obou srovnávaných zemí. Důraz je kladen na financování systémů na základě celkových, veřejných a soukromých výdajů vzhledem k podílu na HDP, absolutní vyjádření apod. Dále jsou země komparovány na základě vybraných demografických ukazatelů. V práci je využita metoda nákladové efektivnosti a Euro Health Consumer Index 2014, které společně napomáhají k novému úhlu pohledu na efektivnost zdravotnických systémů a jsou využity k zodpovězení otázky, zda je český zdravotnický systém efektivnější. Práce shrnuje, jak země hospodaří s finančními prostředky na zdravotnictví a jak se to následně v zdravotnických systémech odráží.
|
|
|
Analýza dopadů zavedení regulačních poplatků po roce 2008 ve zdravotnictví v České republice
Suchomel, Jiří ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopady, které způsobilo zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví v České republice po roce 2008. V teoretické části je představen systém financování zdravotnictví v České republice. Praktická část se zabývá analýzou jednotlivých ukazatelů, které dle Ministerstva zdravotnictví ČR měly zavedení regulačních poplatků ovlivnit. Cílem je pak zjistit, zda ovlivnění těchto ukazatelů bylo jiné, než bylo plánované, a proto došlo k jejich zrušení. V této analýze vyšlo, že ovlivnění bylo ve větší míře takové, jaké se od regulačních poplatků očekávalo a jejich zrušení proběhlo z jiného důvodu.
|
|
| |
|
|
Ekonomie zdravotnictví: Co nás zabíjí a co uzdravuje?
Janovský, Stanislav ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Práce se zabývá produkční funkcí zdraví. Je zkoumán vliv zdravotní péče, životního stylu, socioekonomického statusu a environmentálních faktorů na úmrtnost a očekávanou dobu dožití obyvatel České republiky. Analýza je provedena pomocí lineární regrese časových řad let 1993--2011. Zdravotní péče je měřena pomocí výdajů na zdravotnictví či nefinančními ukazateli, počtem lékařů a spotřebou léčiv v doporučených denních dávkách. Výsledky naznačují, že vyšší výdaje na zdravotnictví zvyšují úmrtnost a snižují očekávanou dobu dožití. Vyšší počet lékařů a vyšší spotřeba léčiv v doporučených denních dávkách naopak zdravotní stav populace zlepšují. To může značit neefektivitu či korupci ve zdravotnictví. Mezi významné faktory pozitivně ovlivňující zdravotní stav populace dále patří bohatství, vzdělání a spotřeba ovoce a zeleniny, negativně působí kouření cigaret. Zdravotní politika by se proto měla zaměřit nejen na efektivní alokaci výdajů na zdravotnictví, ale i na životní styl a socioekonomický status obyvatel. Limitem analýzy jsou krátké časové řady neumožňující užití zpožděných vysvětlujících proměnných.
|
|
|
Zdravotní pojištění a připojištění nadstandardní péče
DUBSKÁ, Linda
Zdravotnictví bychom mohli definovat jako soustavu odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotních potřeb obyvatelstva. Základním zdrojem financování zdravotní péče je zdravotní pojištění, které zaujímá přibližně 77 %. Zdravotní pojištění se opírá o článek 31 Listiny základních práv a svobod a je založeno na několika principech. Ze státního rozpočtu plyne do zdravotnictví okolo 3,8 % výdajů. Dalším zdrojem financování jsou soukromé zdroje, mezi které patří například regulační poplatky u lékaře, příplatek za léky a stomatologické výrobky a také nedávno zavedené platby za nadstandardy. Podíl spoluúčasti pojištěnců je nízký a jedná se pouze o doplňkovou formu financování. V současnosti však jejich význam roste. Zdravotnictví je financováno i z jiných zdrojů, které jsou pouze okrajové a zaujímají zanedbatelné 1 % příjmů. Jedná se například o charitativní a dobročinné příspěvky. Financování zdravotnictví je v současnosti problémem, který má celosvětové rozměry. Je tomu tak hlavně díky pokroku a novým medicinským technologiím, jejichž nabídka přesahuje hospodářské možnosti všech států. V rámci zajištění finanční stability systému a udržení nákladů na přijatelné úrovni došlo k reformě českého zdravotnictví. Součástí reformních snah je racionalizace poptávky po zdravotní péči prostřednictvím zavedení regulačních poplatků a díky tomu i získání nových zdrojů. Reforma s sebou přinesla také zavedení tzv. nadstandardů, tj. ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče, která má do systému přinést více soukromých výdajů. Občané České republiky tak mohou vedle základní zdravotní péče hrazené z povinného zdravotního pojištění využít i nadstandardní služby, za které si však musí připlatit. Jedná se např. o možnost získání kvalitnějších materiálů nezbytných k léčbě či ošetření (ekonomicky náročnější varianta zdravotní péče), vlastní volbu lékaře ? operatéra, nadstandardní vybavení pokoje při hospitalizaci apod. Pokud se pojištěnec rozhodne pro ekonomicky náročnější variantu, je ze zákona povinen uhradit rozdíl ceny mezi touto méně hospodárnou variantou a variantou základní. Seznam nadstandardů v současnosti obsahuje 18 položek a měl by se dále rozrůstat. Cílem bakalářské práce je shrnout současnou právní úpravu dané problematiky a zejména zjistit, zda respondenti jsou ochotni využít možnost připojištění za účelem čerpání nadstandardní péče. V teoretické části je nastíněn historický vývoj zdravotního pojištění, principy zdravotního pojištění a jeho institucionální zajištění. Pozornost je věnována výdajům, které plynou do českého zdravotnictví a pro mezinárodní srovnání je stručně popsáno fungování zdravotnických systémů ve vybraných státech. Závěr teoretické části obsahuje informace o problematice nadstandardní péče a o přístupu tuzemských pojišťoven k možnosti připojištění této zdravotní péče. Praktická část práce je zaměřena na zjištění zájmu pojištěnců jednak o využití nadstandardní péče a dále o to, zda respondenti uvažují o možnosti soukromého pojištění pro případ jejího čerpání, popřípadě jaké formy a druhy péče upřednostňují. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda dotazování. V rámci výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
| |
|
|
Analýza systému zdravotnictví ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska
Randová, Jana ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Láchová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem zdravotnictví ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Nejprve je stručně charakterizováno Spojené království a současná podoba systému zdravotnictví včetně určení úloh jednotlivých částí systému. Poté jsou analyzovány zdroje financování zdravotnictví a zachycen jejich vývoj v letech 1999 až 2009. Následuje analýza výdajů, kde je sledován vývoj výdajů v letech 1999 až 2009 a provedeno jejich mezinárodní srovnání. Dále jsou představeny způsoby rozdělování prostředků do jednotlivých segmentů systému zdravotnictví a modely úhrad jednotlivých forem zdravotní péče. V poslední kapitole jsou vyzdvihnuta pozitiva a negativa celého systému a vybrány určité prvky, které by bylo vhodné aplikovat v České republice.
|
|
|
Systém zdravotního pojištění v ČR a okolních zemích
Pinkeová, Jana ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce seznamuje se systémem zdravotního pojištění v České republice a okolních zemích. Aktuálně je zdravotní pojištění a samotné zdravotnictví velmi diskutovaným tématem, a proto je vhodné analyzovat celkové výdaje na zdravotnictví a samotné příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven.Pomocí časových řad a proložení vhodnou trendovou funkcí jsou odhadnuty jednotlivé výdaje a příjmy na rok 2010, které dosud nebyly zveřejněny. V poslední části srovnáme Českou republiku se sousedními zeměmi, kolik ony samy odvádějí na zdravotní pojištění, což je znázorněno na jednoduchém příkladu, a kolik musí platit u lékaře.
|
host ::
RSS.