|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
|
Kontrola užitkovosti masného stáda charolais
Jelínek, Petr ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Souhrn
V diplomové práci jsem se zabýval kontrolou užitkovosti masného stáda plemene charolais na farmě Chov Charolais spol. s r. o. Slabce. Mým cílem bylo vyhodnotit růstové schopnosti býčků a jaloviček plemene charolais od narození do odstavu v závislosti na pohlaví, pořadí otelení, počtu narozených telat při jednom otelení, měsíce a roku narození na vybrané farmě. Hodnotil jsem kontrolní roky 2012-2015. V tomto období se narodilo 324 zvířat, z nich bylo živě narozeno 162 býčků, 153 jaloviček a 9 mrtvě narozených telat. Hodnocení růstových schopností se týkalo průměrné porodní hmotnosti, průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku, průměrné hmotnosti ve věku 120 a 210 dnů. Podklady pro zpracování byly použity z dat Kontroly užitkovosti masného skotu (KUMP) za stanovené období. Růstové parametry v závislosti na vybraných činitelích byly zpracovány za použití statistického programu SAS 9.3 (SAS 9.3, 2011).
Průměrná hmotnost při narození býčků byla 33,58 kg a jaloviček 32,99 kg. Ve 120 dnech věku dosáhli býčci průměrně 183,66 kg a jalovičky 175,58 kg, což bylo prokázáno jako statisticky průkazné (P < 0,01). Hmotnost u býčků ve 210 dnech věku byla v průměru 288,28kg tedy opět vyšší oproti jalovičkám, které vážily v průměru 264,21 kg (P < 0,05). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl vlivu pohlaví ve prospěch býčků.
Po srovnání průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech a ve 210 dnech věku u dvojčat a u jedináčků je zjevné a také statisticky průkazné (P < 0,01), že námi pozorovaná dvojčata se v průměru rodí menší a pomaleji rostou. Průměrná hmotnost při narození je u jedináčků o 4,48 kg vyšší než u dvojčat. Následná průměrná hmotnost ve 120 dnech věku je u jedináčků o 38,68 kg vyšší než u dvojčat. A konečně průměrná hmotnost ve 210 dnech věku je u jedináčků vyšší o 58,26 kg.
Vliv pořadí otelení na průměrnou porodní hmotnost, stejně tak na hmotnost ve 210 dnech věku nebyl prokázán. Jediná statistická průkaznost byla shledaná mezi pořadím otelení a průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku na 1.,2.,5.,7.,10. pořadí otelení (P < 0,05). Dále jsem zjistil, že telata s pořadím otelení 1. mají významně odlišnou (z dat plyne, že podstatně nižší) průměrnou hmotnost ve 120 dnech, než telata s pořadím otelení 2., 5., 7. či 10. Průměrná hmotnost u telat ve 120 dnech věku od prvotelek je o 9,29 kg nižší než u telat od plemenic na 2. pořadí otelení. Na 5. pořadí otelení je o 18,37 kg průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku vyšší než u telat od prvotelek. Při 7. pořadí otelení jsem zjistil, že je průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku o 13,63 kg vyšší než u telat od prvotelek. A také při 10. pořadí otelení je přírůstek telat ve 120 dnech věku vyšší než u plemenic při 1. otelení a to o 15,78 kg.
U sledování roku narození byla prokázána statisticky významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrné hmotnosti při narození v roce 2013 oproti ostatním rokům, podobně byla prokázána významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrného přírůstku od narození v roce 2013 oproti ostatním rokům. Průměrná porodní hmotnost v roce 2013 byla 34,91 kg. V roce 2015 byla průměrná porodní hmotnost u telat nejnižší a to 31,65 kg. V roce 2012 druhá nejvyšší 32,48 kg, což je ale pořád o 2,43 kg méně než v roce 2013. Při sledování průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku byl v roce 2013 pouze 1046,78 g oproti nejlepšímu roku na přírůstek telat od narození tedy 2014, který představoval 1214,37 g.
Ve sledovaném stádě probíhaly porody převážně od ledna do června. U měsíce narození byl prokázán významný rozdíl (P < 0,05) v průměrné hmotnosti při narození u telat narozených v květnu 31,98 kg oproti telatům narozeným v únoru 32,55 kg či březnu 33,07 kg. Dále byl prokázán významný statistický rozdíl v průměrném přírůstku od narození u telat narozených v červnu 995,28 g oproti telatům narozeným v únoru 1197,87 g (P < 0,01) či březnu 1181,18 g (P < 0,05). Poslední statisticky významný rozdíl (P < 0,01) byl zjištěn u průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku u telat narozených v květnu 199,55 kg a červnu 201 kg oproti telatům narozeným v lednu 282,05 kg, únoru 284,65 kg, březnu 277,21 kg a dubnu 277,76 kg. Na základě statistické analýzy, průkazných výsledků a literárních zdrojů byla potvrzena hypotéza, tzn., že vnitřní činitelé pozitivně ovlivňují růstové parametry telat.
|
|
|
Ekonomické zhodnocení chovu masného skotu
Říhová, Monika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení ekonomických ukazatelů chovu masného skotu v období 2013 až 2015 na rodinné farmě v Bukovině u Čisté, okres Semily. Rodina se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou. Hospodaří se na 110 ha půdy, z toho 54 ha zaujímá orná půda. Živočišná produkce se soustředí na chov krav bez tržní produkce mléka v převodném křížení a navazující výkrm býků. Základní stádo se ve sledovaném období 2013 až 2015 pohybovalo v počtu 23 až 27 kusů. Vzhledem k převodnému křížení se u krav vyskytují plemenné příslušnosti: český strakatý skot (20 %), limousin (72 %) a charolais (8 %). Ve výkrmu býků se nacházelo větší zastoupení plemenné příslušnosti díky nákupu zástavových býků. Jednalo se o plemena: limousin (32 %), český strakatý skot (42 %), blonde d aquitaine (1 %), aberdeen angus (23 %) a černostrakatý holštýnský skot (3 %).
Zpracování a vyhodnocení ekonomických výsledků předcházelo zkoumání faktorů ovlivňujících ekonomiku chovu. Z oblasti reprodukce se jednalo o délku mezidobí, věkovou strukturu krav a rozložení porodů během roku. U výkrmu býků bylo zkoumáno zastoupení plemen jatečných býků, věková struktura a váha JUT. Samotné ekonomické ukazatele se skládaly z ocenění nákladů, tržeb, výsledku hospodaření a míry rentability. V závěru práce proběhlo zhodnocení chovu a doporučení návrhů na zlepšení.
Délka mezidobí u sledovaného chovu krav bez tržní produkce mléka v roce 2013 trvala v průměru 408 dní, v roce 2014 klesla o 9 % na 373 dní a v roce 2015 se snížila o dalších 9 % až na hodnotu 337 dní. Prvotelky při porodu dosahovaly věku 3 let. Nejstarší krávy byly ve věku 11 let a nejpočetnější věkovou strukturou s 27 % zastoupením byla skupina krav ve věku 7 let. Chovatel dává přednost zimnímu až jarnímu telení. V roce 2013 trvalo období porodů od února do července, v roce 2014 od března, s výjimkou června a srpna, až do října a v roce 2015 od února do srpna. Za celé období proběhlo 76 % porodů v zimovišti a 24 % porodů na pastvě.
Výkrm býků probíhal ze 42 % z vlastního chovu a částečně byl tvořen nákupem zástavových býků. Nejpočetnější skupinou jatečných býků byli ze 42 % nakoupení býci plemenné příslušnosti český strakatý skot. Býci plemen limousin a aberdeen angus byli tvoření z 21 % a ze 79 % vlastními kusy. Průměrná hmotnost JUT ve sledovaném období vyšla nejlépe u býků plemene aberdeen angus s hodnotou 399 kg. Hodnota JUT u býků plemene limousin byla o 8 % nižší, u býků českého strakatého skotu až o 20 % nižší. Jateční býci byli prodáváni v průměrném věku 23 měsíců a hmotností JUT 344 kg v roce 2013, v roce 2014 ve věku 24 měsíců a hmotnosti 379 kg, v roce 2015 ve 22 měsících věku a hmotnosti 330 kg. Nejvyšší variabilita byla naměřena v roce 2015 o hodnotě 34,63 % a nejnižší v roce 2013 s 8,80 %.
Největší nákladovou položku tvořila krmiva, která byla ve sledovaném období v každém roce stejná, pouze s jiným podílem. V roce 2013 se podílela z 61,7 %, v roce 2014 z 68,89 % a v roce z 52,30 % na celkové výši nákladů. U krmiv se z 95,7 % jednalo o náklady na krmiva vlastní. Hodnota nákladů v roce 2013 vystoupala na celkovou výši 912 919 Kč, v roce 2014 klesla na 845 368 Kč a v roce 2015 dosáhla výše 1 213 190 Kč. Náklad na krmný den a jeden kus skotu v roce 2013 činil 28,10 Kč, v roce 2014 klesl na 26,02 Kč a v roce 2015 vzrostl na 37,35 Kč.
Výše tržeb byla ovlivněna prodejem jatečných zvířat. V roce 2013 bylo prodáno 21 kusů jatečného skotu v celkové výši 545 040 Kč, v roce 2014 se jednalo o 32 kusů jatečných býků v celkové hodnotě 977 643 Kč a v roce 2015 o jatečné kusy v počtu 36 ve výši 867 885,60 Kč. Prodej jatečných kusů se na celkové výši příjmů v roce 2013 podílel z 68,61 %, v roce 2014 se zvýšil na 72,25 % a v roce 2015 klesl na 59,20 %. V roce 2015 se na tržbách za jatečné býky podílel z 30 % prodej býků v živém do Rakouska. Celkové tržby v roce 2013 dosáhly hodnoty 823 517 Kč, v roce 2014 vzrostly o 39 % na 1 353 080 Kč a v roce 2015 se zvýšili o dalších 7 % na 1 466 062 Kč.
Hospodářský výsledek chovu byl vypočítán v roce 2013 jako ztrátový v hodnotě 89 402 Kč. V dalších letech byl zaznamenán zisk, v roce 2014 ve výši 507 712 Kč a v roce 2015 klesl na 252 872 Kč. Míra rentability v roce 2013 dosahovala záporné hodnoty - 10 %, v roce 2014 vzrostla na 60 % a v roce 2015 poklesla na 21 %.
|
host ::
RSS.