Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století
Kavka, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
- Tomáš Kavka Za účelem podpory umění… Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století Tato disertační práce se zaměřuje na proměny vztahu společnosti k umění v průběhu 19. století. Postihuje vývoj ve třech městských prostorech - v Lipsku, Praze a Brně - jako představitelích tří různých národních prostředí. Základem práce je komparace uměleckých spolků, které tato národní prostředí reprezentují. Lipský spolek Leipziger Kunstverein je sondou do německého prostředí, pražská Umělecká beseda přibližuje snahu o rozvíjení českého národního uměleckého diskursu a Mährischer Kunstverein z Brna je ukázkou specifiky němectví v prostředí slovanské majority na Moravě. Práce přináší pohled na středoevropský umělecký provoz, který značně determinovala dynamika společenské modernizace 19. století - proces formování občanské společnosti, národní hnutí a také proměna společenského diskurzu (především estetického a kunsthistorického) o výtvarném umění a jeho provozovatelích.
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
Vojenský umělecký soubor Ondráš
Krejčiříková, Alžběta ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; ČERNÍČKOVÁ, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o Vojenském souboru písní a tanců Jánošík, dnes působící pod názvem Vojenský umělecký soubor Ondráš. Je zaměřena na sledování proměn taneční složky tohoto souboru v dobovém kontextu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První část se pozastavuje nad pojmy folklor a folklorismus, s nimiž vymezený předmět studia úzce souvisí. Další kapitola se zabývá organizační strukturou souboru v souvislosti s jeho historickým vývojem. Nedílnou součástí práce je také zachycení procesu utváření repertoárového profilu a způsobu fungování taneční složky tohoto uměleckého tělesa. Poslední část je věnována významným tvůrčím osobnostem, jejichž práce výrazně ovlivnila celkové formování souboru po umělecké stránce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.