|
|
Modelování dýchací soustavy
Matoušek, Josef ; Roleček, Jiří (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací dýchací soustavy. Cílem studie je porozumění dýchací soustavy lidského organismu, společně s volbou vhodných algoritmů a jejich následnou implementací do matematického modelu. Modely jsou realizovány v rozhraní Simulink, které je součástí prostředí Matlab. Podobné modely jsou v praxi využívány pro výzkum lékařské techniky, především u umělé plicní ventilace. Praktické využití, zejména popsaného kombinovaného modelu v grafickém rozhraní GUIDE - rovněž implementovaného v prostředí Matlab, je vhodné pro názornou výuku a simulaci biologických procesů dýchací soustavy.
|
|
|
Design stojanového plicního ventilátoru
Kolaříková, Eva ; Jelenčík, Branislav (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem designu stojanového plicního ventilátoru užívaného na odborných odděleních nemocnic. Cílem práce bylo zhodnotit poznatky vyplývající z analýzy současných produktů na trhu a tyto poznatky aplikovat při výsledném řešení. Nový koncepční návrh je zaměřen na zlepšení návaznosti těla ventilátoru vzhledem k jeho stojné části a celkové sjednocení estetické stránky medicínského přístroje při zachování jeho ergonomických i technických parametrů.
|
|
|
Podpora ventilace u laboratorních zvířat
Daniš, Václav ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V dnešní době je umělá plicní ventilace nedílnou součástí většiny chirurgických zákroků při použití anestezie. Úvodní kapitoly diplomové práce se zaměřují na teoretické seznámení s problematikou umělé plicní ventilace. Mimo teorii o historii umělé plicní ventilace zahrnuje práce také krátké seznámení s anatomií a fyziologií plic, s tím související definování plicních objemů a samotné plicní ventilace. V praktické části je řešen samotný návrh plicního ventilátoru pro použití na laboratorních zvířatech.
|
|
|
Umělá plicní ventilace pro novorozence
Pohořilský, Marek ; Mlkvik, Marek (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací metody umělé plicní ventilace (CPAP) pro její nejefektivnější využití u novorozenců na neonatální jednotce intenzivní péče. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je popsán základní princip funkce umělé plicní ventilace, onemocnění parenchymu plic, respirační péče u novorozenců a metody zapojení. Druhá část je věnována samotnému výzkumu, který je rozdělen na kapitoly výpočtu tlakových ztrát a samotného experimentu. Poslední část se zabývá srovnáním a vyhodnocením jednotlivých zapojení a doporučením pro nejefektivnější využití v praxi.
|
|
|
Důvody rozpojování ventilačního okruhu a jejich četnost u pacientů na umělé plicní ventilaci
Ševčíková, Klára ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Kravcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá důvody rozpojování ventilačního okruhu a četností jednotlivýchpříčin. Je součástí širší a komplexnější studie,jejímž společným cílem je boj proti ventilátorové pneumonii (VAP). Teoretická část práce stručně popisuje definici VAP a její preventivní prvky. Vyzdvihuje ale zejména střet mezi doporučením výrobců a výsledky nejnovějších studií v intervalu výměn jednotlivých komponent ventilačního okruhu. Dále upozorňuje na malý a nedostatečný důraz, který je na tuto problematiku kladen jak v teoretické sféře, tak v klinické praxi. Praktická část práce předkládá výsledky zúčastněného pozorování, jehož hlavním cílem je odhalit nejčastější příčinu rozpojení ventilačního okruhu. Předpokladem byl vysoký podíl četnosti výměn jednotlivých komponent okruhu, zejména pak pasivního výměníku tepla a vlhkosti, což potvrdily i výsledky výzkumného šetření. Dílčím cílem bylo vypozorovat hygienické postupy v péči o ventilační okruh, které nebyly doposud kompletně definovány. Neméně důležitou částí bylo stanovení podkladů pro vytvoření standardizovaných postupů a upozornění na nynější nedostatky. Tato diplomová práce pomohla odhalit další méně prozkoumané odvětví v prevenci VAP a poukazuje na důležitost sester, které v této problematice hrají významnou roli. I malá změna v postupu může mít...
|
|
|
Léčba vysokoprůtokovým nosním kyslíkem jako alternativa umělé plicní ventilace u COVID+ pacientů v intenzivní péči
Čermáková, Radka ; Juřena, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Klíčová slova: Oxygenoterapie; Umělá plicní ventilace; Highflow; Covid 19; Léčba respiračního onemocnění Diplomová práce se zabývá podpůrnými respiračními, ventilačními a neinvazivními technikami dechové podpory, které souvisejí s celosvětovou pandemií Covid-19, která v období 2020-- 2021 ovlivnila život mnoha lidem. Během této pandemie se v nemocnicích rozmohla terapie vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (Highflow) jakožto možné alternativy umělé plicní ventilace u Covid pozitivních pacientů. Práce se zabývá problematikou přístroje highflow, jakou s ním mají sestry zkušenost a zda může být alternativou umělé plicní ventilace u Covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsou charakterizována témata, jako oxygenoterapie, umělá plicní ventilace, highflow, Covid-19, léčba respiračního onemocnění a Hacor score. Empirická část vyplývá ze dvou provedených kvantitativních výzkumů. V prvním kvantitativním šetření bylo cílem zjistit, zda jsou sestry srozuměné s přístrojem highflow, jejím principem a užíváním a zda se jim dostalo dostatečného školení k tomuto přístroji. V druhém kvantitativním šetření, kde bylo cílem znázorněním ventilačních režimů u všech hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili terapii na umělé plicní ventilaci či highflow, zjistit, zda je highflow alternativou...
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.