|
|
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol
Šuda, Petr ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních kompetencí u učitelů základních škol. Cílem práce je porovnat sociální kompetence u vybrané skupiny respondentů. Teoretická část se věnuje tématu sociálních kompetencí ve vztahu k učitelské profesi, se zaměřením na obecnou charakteristiku problematiky sociálních kompetencí. Dále pak samotnému významu a roli sociálních kompetencí. Ve stručnosti je charakterizována námi využitá výzkumná metoda a obecná charakteristika profese učitele a učitelství z hlediska osobnostních požadavků. Praktickou část tvoří výsledky standardizovaného dotazníkového šetření pomocí testu Inventáře sociálních kompetencí-ISK. Cílem výzkumného šetření je zjistit, nalézt a porovnat odlišnosti v sebehodnocení úrovně dosažených sociálních kompetencí u vybrané skupiny respondentů. Položky ISK sytí 17 primárních škál, které můžeme spojovat do čtyř hlavních sekundárních škál. Mezi sekundární škály následně patří: sociální orientace (SO), ofenzivita (OF), sebeovládání (SE), reflexibilita (RE). Na základě výzkumu jsou formulovány závěry a doporučení, využitelná v praxi andragogiky a managementu vzdělávání. Samotná výzkumná část je realizována na vzorku 112 učitelů základních škol, z toho je 12 mužů (9 %) a 100 žen (91 %). Z hlediska proměnných výzkumného šetření jsou reflektovány především...
|
|
|
Analýza profesní dráhy a průzkum názorů učitelů základních škol na zavedení kariérního řádu
Schutová, Žaneta ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou profesní dráhy a průzkumem názorů učitelů základních škol na zavedení kariérního řádu. V teoretické části vymezuje pedagogickou praxi, další vzdělávání a profesní rozvoj pedagogických pracovníků a kariérní růst učitele. Hlavním cílem empirické části bylo popsat názor pedagogických pracovníků na zavedení navrhovaného kariérního řádu a identifikovat současné společenské vlivy, které ovlivňují pedagogické pracovníky při implementaci kariérního řádu do praxe. Vedlejšími cíli bylo popsat, jak probíhá profesní dráha učitele na základní škole a identifikovat rozdíly profesní kariéry učitelů v kontextu jejich zkušeností a věku. Výzkumné šetření bylo založeno na kvalitativním přístupu a ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Hlavní cíl práce byl naplněn na základě výzkumného designu Zakotvené teorie a vedlejších cílů bylo dosaženo prostřednictvím otevřeného kódování. Z výsledků Zakotvené teorie vyšlo najevo, že pedagogičtí pracovníci mají k implementaci kariérního řádu do praxe negativní postoj, který je zapříčiněný jejich obavami z náročnosti skládání atestací, sestavování portfolií a vykazování dalších dokumentů, nedostatky byly také shledávány v procesu vyhodnocování vyjmenovaných procedur. Na základě toho byl sestaven návrh změny kariérního...
|
|
|
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol
Šuda, Petr ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních kompetencí u učitelů základních škol. Cílem práce je porovnat sociální kompetence u vybrané skupiny respondentů. Teoretická část se věnuje tématu sociálních kompetencí ve vztahu k učitelské profesi, se zaměřením na obecnou charakteristiku problematiky sociálních kompetencí. Dále pak samotnému významu a roli sociálních kompetencí. Ve stručnosti je charakterizována námi využitá výzkumná metoda a obecná charakteristika profese učitele a učitelství z hlediska osobnostních požadavků. Praktickou část tvoří výsledky standardizovaného dotazníkového šetření pomocí testu Inventáře sociálních kompetencí-ISK. (Hoskovcová, Vašek, 2017) Cílem výzkumného šetření je zjistit, nalézt a porovnat odlišnosti v sebehodnocení úrovně dosažených sociálních kompetencí u vybrané skupiny respondentů. Položky ISK sytí 17 primárních škál, které můžeme spojovat do čtyř hlavních sekundárních škál. Mezi sekundární škály následně patří: sociální orientace (SO), ofenzivita (OF), sebeovládání (SE), reflexibilita (RE). Na základě výzkumu jsou formulovány závěry a doporučení, využitelná v praxi andragogiky a managementu vzdělávání. Samotná výzkumná část je realizována na vzorku 112 učitelů základních škol, z toho je 12 mužů (9 %) a 100...
|
|
|
Problematika školní kázně z pohledu učitelů
VETÝŠKA, Jakub
Diplomová práce se věnuje problematice školní kázně z pohledu učitelů. V teoretické části jsou představeny základní poznatky, které jsou v souvislosti s problematikou školní kázně významné (školní kázeň, autorita učitele, osobnost učitele, strategie řešení kázeňských prohřešků a výzkumy školní kázně). Empirická část, která má podobu kvantitativního výzkumného šetření, si za hlavní cíl klade prozkoumat, jakým způsobem vnímají školní kázeň dvě skupiny respondentů - učitelé druhého stupně základních škol a učitelé "nižšího stupně" víceletých gymnázií. Dalším cílem je odpovědi respondentů z obou skupin porovnat a zjistit, zda mezi nimi existují statisticky významné rozdíly. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor je tvořen 396 respondenty (199 z druhého stupně ZŠ a 197 z nižšího stupně VG). Statistické testování hypotéz prokázalo, že se učitelé druhého stupně ZŠ s nekázní žáků setkávají statisticky významně častěji než učitelé nižšího stupně VG (subjektivní pohled respondentů). Dále byla prokázána statisticky významně vyšší neukázněnost žáků druhého stupně ZŠ v porovnání se žáky nižšího stupně VG (subjektivní hodnocení respondenty). Výsledky také prokázaly, že jsou učitelé druhého stupně ZŠ méně spokojeni s kázní žáků než jejich kolegové z nižšího stupně VG (subjektivní pohled respondentů). V neposlední řadě bylo prokázáno, že jsou učitelé druhého stupně ZŠ v porovnání s učiteli nižšího stupně VG více zatížení kázeňskými problémy žáků (subjektivní pohled respondentů). Výsledky výzkumu se shodují s teoretickými východisky popsanými v teoretické části práce.
|
|
| |
host ::
RSS.