|
|
VÝZVA JMÉNEM VENKOV
Klumparová, Petra ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dnešním venkovem. Hledáním základních principů v oblasti územního plánování vznikl názorný Manuál, který klade důraz především na urbanistické otázky a na některé z nich se snaží odpovídat srozumitelnou formou. V převážné části se jedná o schémata, skici, vizualizace apod. Jedním z klíčových témat se stala otázka nové výstavby a tzv. satelitů. Manuál pro tento styl zabírání území nabízí alternativu a motivuje ke vzniku kvalitnějšího prostředí. Základní principy jsou aplikovány na konkrétní obec. Přidanou hodnotou práce je konzultování konceptu Manuálu s devíti starosty vesnic, kteří se dělili o své zkušenosti s výstavbou a plánováním v území a podali zpětnou vazbu k některým kapitolám. Podnětné postřehy starostů jsou v Manuálu zapracovány. Přílohu manuálu tvoří “Příklady dobré praxe”, které přinášejí inspiraci pro tvorbu regionální architektury. Záměrem je nabídnout tento Manuál všem, kteří se podílejí na vedení menších obcí.
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
|
|
Kritická místa v českém jazyce na základní škole
Dygrínová, Gabriela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritickými místy výuky českého jazyka na základní škole. Cílem práce bylo identifikovat kritická místa výuky českého jazyka v 6. ročníku základní školy. Identifikace kritických míst probíhala kvalitativní analýzou rozhovorů vedenými s učiteli českého jazyka. Teoretická část práce charakterizuje obsah učiva českého jazyka v 6. ročníku a jeho didaktické pojetí v používaných učebnicích. Vymezen je pojem kritické místo a chyba. Praktická část práce obsahuje analýzu a interpretaci rozhovorů uskutečněných s učiteli. K vyhodnocení získaných dat byl použit program Atlas.ti. Kritickými místy českého jazyka v 6. ročníku základní školy byly vyhodnoceny jevy v oblasti větné skladby, tvarosloví a pravopisu. V oblasti větné skladby měla největší váhu kritická místa: schopnost logického uvažování, znalost základních jazykových jevů, porozumění syntaktickým vztahům a terminologii. V tvarosloví se jeví jako nejkritičtější rozeznávání slovních druhů, určení pádů a rozeznání čísla u podstatných jmen pomnožných a hromadných. Jako kritický byl označen pravopis velkých písmen. Text diplomové práce obsahuje citace z analyzovaných rozhovorů, které dokreslují identifikovaná kritická místa a často odkazují na jejich příčiny.
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost v pořadu Interview Plus
Stupková, Nikola ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat užívání vybraných morfologických jevů ve vysílání pořadu Interview Plus na Českém rozhlase Plus, a to jak u moderátorů, tak u hostů. Zaměřuje se na morfologickou spisovnost, konkrétně na tři tvaroslovné jevy - konkurenci kondicionálových tvarů bychom, bysme, realizaci plurálové shody neuter v nominativu a akuzativu a instrumentál plurálu. Zmíněné jevy jsme zvolili, protože jsou problematické a jejich nekodifikované varianty pronikají do spisovných projevů. Zaznamenávali jsme všechny spisovné a nespisovné výskyty zmíněných jazykových jevů. Výsledky jsme interpretovali z různých hledisek. Zaměřili jsme se na vliv některých sociálních faktorů (profese, pohlaví). Na výsledky jsme se také podívali z hlediska rozložení spisovných a nespisovných variant, to znamená, kolik mluvčích užilo jen spisovný tvar, kolik naopak jen nespisovný a kolik osob kombinovalo obě varianty (u všech třech jevů nejvíce mluvčích užívalo pouze spisovnou variantu a nejméně jen nespisovnou). Stanovili jsme si několik hypotéz. První hypotéza zněla, že u moderátorů budou naprosto převažovat kodifikované tvary. Druhá byla, že u hostů zaznamenáme více nekodifikovaných tvarů než u moderátorů. Třetí hypotéza se týkala novinářů, předpokládali jsme, že novináři budou užívat spisovnou variantu častěji...
|
|
|
Vybrané tvary číslovek 2, 3, 4 a jejich tvaroslovný problém na ZŠ
Kuželková, Tereza ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými tvary číslovek dva, tři a čtyři a tím, jakým způsobem je žáci základních škol skloňují. Cílem bylo zjistit, jestli žáci v písemných cvičeních používají u skloňování číslovek dva/oba častěji spisovné či nespisovné tvary, jak se to během školní docházky vyvíjí, a zdali u číslovek tři a čtyři v genitivu volí spíše spisovné podoby tří a čtyř nebo nověji kodifikované varianty třech a čtyřech. Teoretická část vymezuje pojem číslovky se zaměřením na skloňování číslovek dva, tři a čtyři, zabývá se jejich vývojem, hyperkorektností, kodifikací z roku 1993 a také jejich pojetím v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a v učebnicích pro základní školy. Empirická část obsahuje výsledky šetření, které jsem získala pomocí doplňovacích cvičení od žáků základní školy. Tyto výsledky jsou zpracované v tabulkách a grafech, z nichž jsou následně vyvozené závěry. Práce obsahuje také čtyři rozhovory s učitelkami dvou základních školy, kterých jsem se ptala jich na jejich zkušenosti při výuce skloňování číslovek dva, tři a čtyři na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA Číslovky dva, tři a čtyři, tvarosloví, kodifikace, hyperkorektnost, základní škola
|
|
|
Lingvistická analýza historického textu Augustina Mitise Kázání o povětří
Voráčková, Hana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Předmětem práce Lingvistická analýza historického textu Augustina Mitise Kázání o povětří je jazykový rozbor tisku Kázanj O Powětřj, který pochází z roku 1620 a jehož autorem je utrakvistický kněz Augustin Mitis. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán pravopis a jazyk doby humanismu. V teoretické části jsou představeny výsledky analýzy jazykových rovin: ortografické, fonetické, morfologické, lexikální a syntaktické. Při tvorbě práce byla využita kvalitativní analýza textu, která je doplněna kvantitativní analýzou. Pro potřeby práce byla vytvořena transliterace celé památky, která je přiložena jako příloha práce. Jako doplňkový výzkum byly analyzovány dvě stránky tisku Wýklad Modlitby Boží, který pochází ze stejné tiskárny jako zkoumaný tisk. V kapitole o pravopisu je popsán použitý bratrský pravopis. Větší odchylky od tohoto úzu nalezneme jen u tisku dvojího l, záznamu hlásky j a označování kvantity. Analýza hláskových změn ukázala, že sledované změny se v tisku projevují velmi málo. Kapitola o tvarosloví se zabývá zastoupením jednotlivých slovních druhů a gramatickými kategoriemi jmen a sloves. V kapitole o slovotvorbě jsou popsány způsoby tvoření slov. Syntaktická analýza se zaměřila jak na analýzu souřadného a podřadného souvětí, tak i na analýzu větných...
|
|
|
VÝZVA JMÉNEM VENKOV
Klumparová, Petra ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dnešním venkovem. Hledáním základních principů v oblasti územního plánování vznikl názorný Manuál, který klade důraz především na urbanistické otázky a na některé z nich se snaží odpovídat srozumitelnou formou. V převážné části se jedná o schémata, skici, vizualizace apod. Jedním z klíčových témat se stala otázka nové výstavby a tzv. satelitů. Manuál pro tento styl zabírání území nabízí alternativu a motivuje ke vzniku kvalitnějšího prostředí. Základní principy jsou aplikovány na konkrétní obec. Přidanou hodnotou práce je konzultování konceptu Manuálu s devíti starosty vesnic, kteří se dělili o své zkušenosti s výstavbou a plánováním v území a podali zpětnou vazbu k některým kapitolám. Podnětné postřehy starostů jsou v Manuálu zapracovány. Přílohu manuálu tvoří “Příklady dobré praxe”, které přinášejí inspiraci pro tvorbu regionální architektury. Záměrem je nabídnout tento Manuál všem, kteří se podílejí na vedení menších obcí.
|
|
|
Kritická místa v českém jazyce na základní škole
Dygrínová, Gabriela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritickými místy výuky českého jazyka na základní škole. Cílem práce bylo identifikovat kritická místa výuky českého jazyka v 6. ročníku základní školy. Identifikace kritických míst probíhala kvalitativní analýzou rozhovorů vedenými s učiteli českého jazyka. Teoretická část práce charakterizuje obsah učiva českého jazyka v 6. ročníku a jeho didaktické pojetí v používaných učebnicích. Vymezen je pojem kritické místo a chyba. Praktická část práce obsahuje analýzu a interpretaci rozhovorů uskutečněných s učiteli. K vyhodnocení získaných dat byl použit program Atlas.ti. Kritickými místy českého jazyka v 6. ročníku základní školy byly vyhodnoceny jevy v oblasti větné skladby, tvarosloví a pravopisu. V oblasti větné skladby měla největší váhu kritická místa: schopnost logického uvažování, znalost základních jazykových jevů, porozumění syntaktickým vztahům a terminologii. V tvarosloví se jeví jako nejkritičtější rozeznávání slovních druhů, určení pádů a rozeznání čísla u podstatných jmen pomnožných a hromadných. Jako kritický byl označen pravopis velkých písmen. Text diplomové práce obsahuje citace z analyzovaných rozhovorů, které dokreslují identifikovaná kritická místa a často odkazují na jejich příčiny.
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
host ::
RSS.