|
|
Jedinci s mentálním postižením ve výkonu trestu odnětí svobody
ZEMANOVÁ, Kristina
Diplomová práce se zabývá problematikou kriminality osob s mentálním postižením a konkrétně pojednává o jedincích s mentálním postižením ve výkonu trestu odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že tato problematika nebyla doposud dostatečně zpracována a jedná se stále o opomíjené téma, je cílem práce nejen přiblížit tuto problematiku, ale zároveň zjistit, jak funguje vězeňský systém zaměřený na tuto cílovou skupinu a jakým způsobem je zajišťována speciálně pedagogická péče odsouzeným s mentálním postižením. Diplomová práce rovněž pojednává o účinnosti využívaných metod, tedy zdali aktivity programu zacházení pro odsouzené s mentálním postižením mohou přispět k předcházení či omezení výskytu recidivy. Teoretická část je zaměřena na terminologii a vysvětlení základních pojmů, které s touto problematikou úzce souvisí a praktická část se věnuje výzkumu, který byl realizován v rámci odborné stáže ve Věznici Vinařice a Věznici Stráž pod Ralskem. Jedná se o kvalitativní výzkum, který je proveden formou případové studie dvou zmíněných věznic, konkrétně specializovaných oddílů pro výkon trestu odsouzených s mentálním postižením, přičemž bylo využito dat získaných z rozhovorů se zaměstnanci, které byly doplněné o poznatky z pozorování a poskytnutých materiálů. Na základě výsledků výzkumu byla sepsána doporučení k zajištění prevence kriminality u osob s mentálním postižením.
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Význam vzdělávání v procesu resocializace odsouzených
Hořejší, Šárka ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V současné moderní penitenciární péči představuje vzdělávání společně s výchovou klíčový nástroj resocializace, tj. odborné práce s odsouzenými. První část práce je věnována výkonu trestu odnětí svobody, procesu resocializace a současně edukaci odsouzených v rovině preventivní i v rovině nápravy pomocí integračních nástrojů. V rámci výkonu trestu je vzdělávání neodmyslitelnou součástí programů zacházení, které jsou východiskem pro vytvoření předpokladů k samostatnému způsobu života. Teoretická část se kromě jiného zaměřuje na legislativní ukotvení vzdělávání odsouzených v ČR a best practice ze zahraničí. V deskriptivně-analytické části je pozornost věnována dvěma konkrétním zařízením pro výkon trestu odnětí svobody v České republice: ženské věznici ve Světlé nad Sázavou a věznici Všehrdy, která je profilována jako věznice pro mladistvé odsouzené muže a dospělé odsouzené muže ve věznici s ostrahou s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. Důraz se klade na identifikaci a analýzu vzdělávacích možností těchto zařízení a jejich následnou komparaci. Jsou popsány aktivity formální, které jsou převážně zajišťované školskými vzdělávacími středisky, i aktivity neformální, zajišťované přímo VS ČR či jinými...
|
|
|
Nové přístupy v penitenciární péči - model Otevřené věznice Jiřice
Prokopová, Hana ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Cílem rigorózní práce je identifikovat a charakterizovat inovativní pojetí penitenciární péče aplikované při zacházení s odsouzenými muži v objektu "Otevřené věznice" ve Věznici Jiřice. Důraz je kladen na analýzu prvků inovace v rovině architektonické (úprava venkovních prostor "Otevřené věznice", specifické ubytování pro odsouzené, vybudování chovatelské zóny, pěstitelské zóny, okrasné zahrady) a v rovině sociálně-psychologické. Tato se promítá do odborného práce a aplikace specificky zaměřených aktivit programu zacházení. Vychází z vyšší míry odborné intervence z hlediska aplikace metody "doprovázení" a "case management", otevřeného přístupu zaměstnanců při vzájemné konstruktivní, podporující komunikaci s odsouzenými. V praktické části bude použito kvalitativní šetření, které bude mít za cíl komparovat vybrané oblasti aktivit programu zacházení odsouzených zařazených pro výkon trestu odnětí svobody v oddělení se středním stupněm zabezpečení a v nízkém stupni zabezpečení. Jako výzkumná metoda byly zvoleny případové studie. Záměrem je zjistit, zda aplikované zahraniční trendy penitenciární péče v Otevřené věznici Jiřice korespondují s potřebami odsouzených ve smyslu celkového posilování jejich samostatnosti, zodpovědného jednání a prosociálních vzorců chování. Toto inovativní prostředí směřuje k...
|
|
|
Věznice s ostrahou - oddělení s vysokým stupněm zabezpečení
Kvízová, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces odborného zacházení s důrazem na snižování kriminogenních rizik s odsouzenými muži zařazenými do věznice s ostrahou v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení. Odsouzení pachatelé trestné činnosti vykazují odlišnou míru rizikovosti i různou strukturu kriminogenních faktorů. Aby s nimi mohla Vězeňská služba ČR efektivně pracovat, potřebuje znát jejich kriminologický profil. Za uvedeným účelem analyzuje relevantní anamnestická a speciálně pedagogická data. Na základě jejich hodnocení pak dochází ke stanovení obsahu programu zacházení, který počítá s variací přístupů a metod pedagogických, sociálně-právních a psychologických, se zřetelem ke konkrétně zjištěným rizikovým kriminogenním faktorům a potřebám. Vlastní výzkumná studie, která v rámci diplomové práce tvoří jádro praktické/empirické části, sestává z analýzy self-reported posuzovaných rizikových faktorů a subjektivně vnímané reaktibility (příp. analogicky terapeutické responzivity) a vhodné penitenciárně-pedagogické provázání dostupných aktivit programu zacházení. Design výzkumného projektu je metodologicky zpracován v opoře smíšeného přístupu s vhodným propojením kvalitativních a kvantitativních metod sběru, transformace/operacionalizace a interpretace/vyhodnocení datového souboru. Za...
|
|
|
Úloha úřadu práce při reintegrci osob po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Čížková, Marie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Bakalářská práce mapuje nabídku služeb úřadu práce při zprostředkování zaměstnání pro osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Výstupem práce je doporučení na změnu postupu Úřadu práce ČR při zprostředkování zaměstnání osobám po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, tak aby tyto obtížně zaměstnatelné osoby byly úspěšně umístěny na trhu práce. Jedná se pouze o takové změny v postupu zprostředkování zaměstnání, které jsou v působnosti Úřadu práce ČR. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretických východisek a z části výzkumného šetření. Teoretická východiska se zaměřují na výkon trestu odnětí svobody, tzn. na penitenciární pedagogiku a program zacházení ve výkonu trestu odnětí svobody a v druhé polovině popisují služby úřadu práce. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativním výzkumem prostřednictvím dotazníkového šetření mezi uchazeči o zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Kvantitativní šetření mapuje nabídku služeb úřadu práce při zprostředkování zaměstnání pro osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň zjišťuje, jakým způsobem takové osoby hledají zaměstnání, jaké služby úřadu práce při hledání zaměstnání využívají a zda jsou pro ně služby úřadu práce dostatečné. V závěru...
|
|
|
Trest odnětí svobody na doživotí
PEČENKOVÁ, Kateřina
Trest odnětí svobody na doživotí představuje nejpřísnější trestní sankci, kterou lze v českém právním řádu uložit, patří do systému výjimečných trestů, mimořádnou závažnost jeho uložení předesílá sám zákonodárce. V České republice je uložení doživotního trestu převážně ojedinělým jevem, a proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost jeho právní úpravě, která je v Čechách značně rozvinutá. Stejně tak je důležité zajistit těmto osobám, které prochází doživotním uvězněním zajištění sociálních služeb, pomoci a péče sociálního pracovníka, který plní jednu z nejdůležitějších rolí v životě vězněného, umožňuje mu kontakt se sociálním prostředím mimo věznici, stejně tak s orgány veřejné správy a mimo jiné zajišťuje pro odsouzeného návazné sociální služby po případném propuštění i během pobytu ve vězení. Tyto služby směřují ke zvýšení kvality života odsouzeného. Tato bakalářská práce má představovat dokument, který může sloužit budoucím sociálním pracovníkům ve vězeňství jako případný doplňkový materiál ke studiu a přípravu na jejich práci. Obsahuje přehled důležitých informací, které by tento pracovník měl znát, a na které by mohl dále navazovat. Tato práce obsahuje právní úpravu jak doživotního trestu, tak i sociální práce a s tím spojené povinnosti a práva. Dále pak jsou zde definovány důležité pojmy, které je při výkonu funkce sociálního pracovníka potřeba znát a porozumět jim, zejm. zacházení s vězni a programy zacházení. Práce je vypracována metodou analýzy dokumentů, především zákonů, judikatury, odborných časopisů a knih. Představuje syntézu informací, které je potřeba k výkonu funkce sociálního pracovníka znát a ovládat. Právní úprava trestu odnětí svobody na doživotí je v českém právním řádu dokonale uspořádána, což mi zjednodušilo práci se zákony a navazujícími předpisy. Překvapil mě však nedostatek dokumentů obsahující úpravu sociální práce ve vězeňství. Tento nedostatek je podle mého názoru potřeba zdokonalit.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody
OUŘEDNÍKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty u odsouzených mužů, kteří se v důsledku odsouzení za spáchaný trestný čin dostávají do výkonu trestu odnětí svobody. Každý odsouzený, který se dostane do věznice, je vystaven psychickým problémům spojeným s uvězněním. Tyto problémy mohou být spojeny nejen s přijetím viny a trestu ve spojení se spáchaným trestným činem, ale i s přechodem z občanského života do života ve věznici, s přizpůsobením se životu ve věznici, se zvládnutím omezení svobody a kontaktu se svými nejbližšími apod. Práce má teoretickou část rozdělenou do tří kapitol, které jsou doplněny údaji z přepsaných rozhovorů se čtyřmi odsouzenými. První kapitola je zaměřena na charakteristiku průběhu výkonu trestu odnětí svobody, včetně funkcí a účelu výkonu trestu odnětí svobody a na penitenciární psychologii. Ve druhé kapitole je popsaná adaptace odsouzených na výkonu trestu odnětí svobody z pohledu délky a četnosti trestů odnětí svobody i z pohledu osobnosti odsouzeného. Třetí kapitola je zaměřená na psychologické aspekty výkonu trestu odnětí svobody (druhý život vězňů, agrese, šikana, sebevražedné jednání, sebepoškozování, zneužívání a užívání omamných a psychotropních látek, omezení sociálního kontaktu). Cílem diplomové práce je popis důsledků uvěznění z psychologického hlediska a porovnání s výpověďmi z rozhovorů s odsouzenými.
|
host ::
RSS.