|
|
Estimating the effective lower bound for the Czech National Bank’s policy rate
Kolcunová, Dominika ; Havránek, Tomáš
V tomto článku odhadujeme efektivní dolní hranici repo sazby stanovované Českou národní bankou. Tato hranice je determinována hodnotou, pod kterou by byla držba peněz v hotovosti preferovanější než držba peněz na bankovních účtech se zápornými úrokovými sazbami. Tuto hranici aproximujeme na základě nákladů na uskladnění, pojištění a transport hotovosti a nákladů ztráty pohodlnosti spojené s bezhotovostními transakcemi. Tento odhad doplňujeme výpočtem pomocí úrokových nákladů zohledňujících dopad záporných sazeb na ziskovost bank. Náš centrální odhad se nachází těsně pod úrovní –1 % při intervalu spolehlivosti přibližně (–2,0 %, –0,4 %). Kromě toho pomocí vektorové autoregrese ukazujeme, že potenciál záporných sazeb není dostatečný pro uvolnění měnové politiky srovnatelné s efektem kurzového závazku České národní banky v letech 2013–2017.
Plný text:  PDF
|
|
|
Monetary Transmission: Are Emerging Market and Low-Income Countries Different?
Bulíř, Aleš ; Vlček, Jan
Článek testuje transmisi úrokových sazeb na výnosových křivkách vládních dluhopisů v rozvíjejících se a rozvojových zemích. K tomu využívá dvě reprezentace výnosových křivek, jejichž autory jsou Litterman and Scheinkman (1991) a Diebold and Li (2006). Výsledky ukazují na robustní přenos krátkodobých měnověpolitických a mezibankovních sazeb do výnosů dluhopisů s dlouhodobou splatností. Jejich implikace pro měnovou politiku jsou dvojího druhu. Zaprvé, přítomnost rozvinutého sekundárního trhu zřejmě neovlivňuje transmisi krátkodobých sazeb do výnosové křivky. Zadruhé, sílu transmisního mechanismu zřejmě ovlivňuje výběr měnověpolitického režimu, protože v rozvinutých zemích s kredibilním inflačním cílením pozorujeme „lépe se chovající“ výnosové křivky ve srovnání s ostatními měnovými režimy.
Plný text: PDF
|
|
|
Bank Efficiency and Interest Rate Pass-Through: Evidence from Czech Loan Products
Havránek, Tomáš ; Iršová, Zuzana ; Lešanovská, Jitka
Důležitou součástí transmise měnové politiky je průsak změn sazeb finančního trhu, které přímo ovlivňují nebo cílují centrální banky, do sazeb, které banky stanovují pro firmy a domácnosti. Dosavadní výzkumné studie naznačují, že síla a rychlost tohoto průsaku se liší mezi zeměmi, časovými obdobími, a dokonce i mezi jednotlivými bankami. V tomto článku analyzujeme mechanismus průsaku na unikátním souboru dat, který pokrývá české depozitní a úvěrové produkty. Zaměřujeme se na roli determinant cenové politiky jednotlivých bank, a to zejména na roli nákladové efektivity bank, kterou odhadujeme pomocí stochastické hraniční analýzy a analýzy obalu dat. Naše hlavní výsledky jsou následující: Zaprvé, dlouhodobý průsak úrokových sazeb byl před krizí u většiny produktů téměř kompletní, ale poté výrazně zeslábl. Zadruhé, banky, které poskytují vysoké úrokové sazby na depozita, také často vyžadují vyšší rizikové prémie na úvěry. Zatřetí, nákladově efektivní banky často oddalují reakce svých sazeb na změny mezibankovních sazeb, čímž vyhlazují úrokové míry pro své klienty.
Plný text: PDF
|
|
|
Explaining the Strength and Efficiency of Monetary Policy Transmission: A Panel of Impulse Responses from a Time-Varying Parameter Model
Matějů, Jakob
Tento článek analyzuje prostorovou i časovou variaci v transmisi měnové politiky od nominálních krátkodobých úrokových sazeb do úrovně cenové hladiny. S použitím bayesovských TVP-VAR modelů, kde jsou strukturální měnověpolitické šoky identifikovány kombinací krátkodobých a znaménkových restrikcí, ukazuji, že transmise měnové politiky v posledních dekádách zesilovala. Tento závěr je robustní napříč vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami. Náklady měnověpolitické restrikce (ztráta výstupu v důsledku dezinflace vyvolané zpřísněním měnové politiky) se během posledních čtyř dekád také snížily. Analýza prostorové a časové variace v transmisi měnové politiky za pomoci panelových regresí ukazuje, že zavedení režimu cílování inflace bylo provázeno zesílením měnové transmise a snížením nákladů restriktivní měnové politiky. V obdobích bankovních krizí byl přenos šokových změn měnověpolitických sazeb do cenové hladiny naopak slabší a náklady restriktivní politiky vyšší. Ekonomiky s vyšším poměrem domácího soukromého zadlužení k HDP vykazují silnější transmisi úrokových šoků.
Plný text: PDF
|
|
|
Adverse Effects of Monetary Policy Signalling
Matějů, Jakub ; Filáček, Jan
Za předpokladu informační asymetrie mezi soukromými subjekty a centrální bankou ohledně stavu ekonomiky neočekávaná změna úrokových sazeb signalizuje, jak centrální banka vnímá aktuální a budoucí stav ekonomiky, a napomáhá protichůdnému – a možná nezamýšlenému – přizpůsobení očekávání soukromých subjektů. Tento „informační kanál“ měnové politiky může působit proti standardní transmisi úrokových sazeb do inflace a výstupu. Pro teoretické odvození protichůdných efektů signalizace měnové politiky jsme sestavili jednoduchý model. Dále zjišťujeme existenci informačního kanálu v datech o inflaci očekávané soukromými subjekty pro panel vybraných zemí OECD.
Plný text: PDF
|
|
|
What We Know About Monetary Policy Transmission in the Czech Republic: Collection of Empirical Results
Babecká Kucharčuková, Oxana ; Franta, Michal ; Hájková, Dana ; Král, Petr ; Kubicová, Ivana ; Podpiera, Anca ; Saxa, Branislav
Pohled na transmisi měnové politiky v České republice z hlediska dostupných empirických poznatků. Kromě celkového dopadu měnové politiky na inflaci a produkci je užitečné podívat se na jednotlivé kanály transmise, konkrétně na úrokový kanál, kurzový kanál a kanál bohatství. Výsledky potvrzují, že transmise měnových impulsů do reálné ekonomiky funguje v souladu s intuicí, co se týká směru i intenzity. Analýzy však zároveň ukazují, že globální finanční a ekonomická krize mohla transmisi poněkud zpomalit a oslabit. Náznaky takových změn ve fungování transmise jsme našli u úrokového kanálu, kde hlavní roli hrají zvýšené rizikové prémie.
Plný text: PDF
|
|
|
Transmission Lags of Monetary Policy: A Meta-Analysis
Havránek, Tomáš ; Rusnák, Marek
V článku shrnujeme literaturu, která odhaduje, jak dlouho trvá, než se akce centrální banky plně promítnou do cenové hladiny. Průměrné zpoždění transmise měnové politiky prezentované v empirických studiích je 29 měsíců, přičemž průměrný efekt na cenovou hladinu odpovídá poklesu o 0,9 % v reakci na zvýšení úrokové míry o 1 procentní bod. Transmise v zemích střední a východní Evropy je rychlejší než ve velkých vyspělých ekonomikách. Naše výsledky naznačují, že tyto rozdíly nejlépe vysvětluje odlišná úroveň rozvinutosti finančního systému: rozvinutější finanční systém je spojen s pomalejší transmisí měnové politiky do ekonomiky.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.