|
|
Vědomé zvládnutí expresivního projevu
Shvachko, Elizaveta ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vědomým zvládáním vlastní expresivity na jevišti. Autor nejdříve vytyčuje základní problémy související s psychickýma fyzických přepětím při hereckém výkonu, následně definuje základní pojmy týkající se přepětí a trémy. Jádrem práce je aplikování poznatků nabytých při studiu na DAMU, uvedení prvních zkušeností s publikem během studia i prvních zkušeností v profesionálním prostředí v divadle a filmu. Autor dále analyzuje osobní témata týkající se konkrétně jeho osoby, coby možné překážky při vykonávání herecké profese.
|
|
|
Úzkost a strach ve škole
Rybářová, Kateřina ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Úzkost a strach ve škole si klade za cíl zjistit, jak se cítí být samotní pedagogové připraveni a schopni řešit a odhalit situaci úzkostného dítěte ve škole, jehož úzkost je způsobována konkrétními školními situacemi. Zabývá se otázkou školy jako zdroje úzkosti a strachu, kdy popisuje konkrétní situace, které tento jev mohou způsobovat. Další aktuální problematikou, která je v textu nastíněna je pedagogicko-psychologická diagnostika a s ní související diagnostické kompetence učitele. Teoretické poznatky jsou podpořeny výzkumem, prováděným mezi pedagogy a obohaceným o dvě případové studie, jež ukazují kazuistiky lidí, kteří zažili strach a úzkost ve škole, způsobeným specifickými školními situacemi. Sledují, s jakým řešením se setkali a uvádějí i pozdější následky, které tato neblahá zkušenost na žácích zanechala. Příprava pedagogů na vysokých školách v oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky se ukazuje jako nedostačující a pro praxi obtížně aplikovatelná. Situace úzkostného dítěte ve škole tak učitelé řeší spíše intuitivně, než profesionálně. S rozvojem informačních technologií se neškoleným pedagogům dostávají do rukou metody na poznávání žáka a celého kolektivu, které když se ale nesprávně použijí a interpretují, mohou situaci úzkostného dítěte zhoršit, dokonce na...
|
|
|
Osobní psychologie herce
Firlová, Izabela ; SAJFERTOVÁ, Zdeňka (vedoucí práce) ; PLEŠTILOVÁ, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobní psychologií herce. Je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se věnuje celkovému rozboru psychologie herce ? člověka. Pojednává o tom, co znamená v psychologii osobnost herce a jaké další faktory jsou pro ni příznačné. Praktická část pojednává o trémě, mých zkušeností s ní, a jak se s touto problematikou moje osobnost vyrovnává.
|
|
|
Tréma. Psychická příprava na koncertní vystoupení.
Slobodníková, Barbora ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje problematice trémy před a po dobu koncertního vystoupení. Zkoumá předpoklady a podmínky, které umožňují její vznik. Dále se věnuje psychickým podmínkám, které jsou nutné pro kvalitní umělecký výkon. Mezi ty nejdůležitější patří správná motivace, koncentrace a zkušenost. Klíčovou složkou pro vyrovnaného muzikanta je hluboká koncentrace. Tento pojem však není vždy chápán správně. Jedním z účelů práce je přiblížit jeho význam a dopad na umělecké kvality hráče.
Abych zjistila, jak se s trémou vypořádávají studenti uměleckých škol, vypracovala jsem dotazník. Jeho úkolem bylo komplexně pojmout problematiku trémy a dopátrat se tak k hlavním příčinám psychických potíží, které studenty postihují.
V závěru práce píši o důležitosti psychické přípravy a navrhuji několik mentálních a dechových cvičení.
|
|
|
Tréma u klavíristů a její prevence ve vz dělávacím systému Definice a prevence trémy
Stevanović, Ena ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Tréma nebo strach od veřejného vystupování je zvláštní forma úzkosti, která se objevuje u hudebníků kdyţ musí vystupovat před publikem. Její obvyklé příčiny jsou konkurenční povaha povolání, touha k dokonalé interpretaci, blízkost kritiků a posluchačů, silná potřeba, aby se kontrolovali přesně ty mentální funkce, na které tréma nejvíce působí (pamět´, koncentrace, svalová koordinace). Mnozí autoři se domnívají, ţe kognitivní faktory jsou nejdůleţitější pro vysvětlování úzkosti, hlavně negativní automatické myšlenky které se objevují těsně před vystoupením.Takovéto disfunkční myšlenky deformují realitu, emotivně znepokojují a ničí umělecký výkon hudebníka. Jako nejúčinější řešení tohoto problému se v literatuře uvádí psychologická péče a konzultace (identifikace emocí a myšlenek před vystoupením) a krátkodobá a dlouhodobá organizace cvičení. Ve vzdělávacím systému se zdůrazňuje význam správného cvičení paměti a rozvíjení hudebních představ.
|
|
|
Psychická zátěž a tréma umělců na pódiu
JELÍNKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je zaměřena na hudebně psychologický fenomén trémy u hudebních umělců před veřejným vystoupením. Cílem práce je prozkoumat individuální prožívání trémy hudebníků, jejich zkušenosti s veřejným vystupováním a copingové strategie při jejím zvládání. V teoretické části je zpracována problematika trémy a další psychologické kategorie, které s trémou souvisí. Dále jsou přehledově uvedeny některé možnosti prevence a eliminace nežádoucích vlivů trémy a možné strategie jejího zvládání. Empirická část se zaměřuje na vhled do individuálního prožívání trémy u jednotlivých respondentů, snaží se zachytit specifika a jedinečné zkušenosti každého z nich.
|
host ::
RSS.