Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
Srovnání zobrazení olympijských vítězství Věry Čáslavské v dobovém tisku
Rybářová, Adéla ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Srovnání zobrazení olympijských vítězství Věry Čáslavské v dobovém tisku je zaměřena na rozbor novinových článků týkajících se olympijských vítězství Věry Čáslavské na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964 a v Mexiku v roce 1968. Na základě analýzy těchto článků je porovnán mediální obraz těchto vítězství v obou sledovaných obdobích mezi sebou i v jednotlivých sledovaných denících. Mediální obraz je také zasazen do dobových souvislostí, zejména je pak sledováno jeho využití k politické propagandě. Mezi zkoumané deníky, které práce analyzuje, patří Rudé právo: Orgán Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Lidová demokracie: Orgán Československé strany lidové a Mladá fronta: Deník mladých lidí. Sledované období bylo stanoveno vždy na týden před a dva týdny po olympijských hrách. Analýza článků se zabývá jak obsahem, tak částečně i použitým jazykem.
Mediální obraz devíti mistrovství světa v ledním hokeji na československém a českém území v dobovém tisku
Velikovská, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz devíti mistrovství světa v ledním hokeji na československém a českém území v dobovém tisku" se zabývá způsobem informování tisku o devíti světových šampionátech v hokeji pořádaných na území Československa a později České republiky, a to pomocí kvalitativní analýzy článků z dobového tisku. Jde jak o specializované sportovní deníky a týdeníky, tak o deníky nespecializované. Práce má za cíl dokázat na příkladech z denního tisku, jak se v průběhu sedmi desetiletí, které dělily první šampionát v roce 1933 a ten zatím poslední v roce 2004, měnil styl informování sportovních novinářů o vrcholné sportovní akci pořádané na domácím území. Všímá si kromě míry a cílení kritiky a stylu informování také toho, jaký vliv měla na sledovaný tisk aktuální politická situace či propaganda. Ať už v meziválečném období, těsně po druhé světové válce, po okupaci v roce 1968 či těsně po revoluci v roce 1989. Sledované období bylo ohraničeno na měsíc před začátkem každého turnaje a dva týdny po jeho skončení. Práce analyzuje v případě meziválečných šampionátů v roce 1933 a 1938 deníky Rudé právo, České slovo a Národní politika, u pozdějších šampionátů deníky Československý sport, Mladá fronta, Rudé právo a Svobodné slovo a týdeníky Stadión a Gól. Po revoluci následně z nich vzniklé deníky...
Srovnávací analýza pojetí olympijských vítězství Emila Zátopka a Věry Čáslavské v dobovém tisku
Velikovská, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce Srovnávací analýza pojetí olympijských vítězství Emila Zátopka a Věry Čáslavské v dobovém tisku se zabývá komparací způsobu informování tisku o olympijských vítězstvích dvou úspěšných českých sportovců - atleta Emila Zátopka a gymnastky Věry Čáslavské. A to pomocí analýzy a komparace článků čtyř dobových deníků týkajících se jejich sportovních úspěchů a olympijských her jako takových. Má za cíl dokázat na příkladech z denního tisku, že olympijská vítězství Emila Zátopka v době utužování komunistického režimu v Československu byla výrazně zatížena propagandou, která ovlivňovala také sportovní zpravodajství, jehož kvalita a objektivnost tím byla ovlivněna. V 60. letech, kdy naopak docházelo k postupnému uvolňování režimu, měly podle stanovené hypotézy sledované deníky o olympijských úspěších Věry Čáslavské informovat výrazně méně propagandisticky. Sledované období bylo ohraničeno na čtrnáct dní před začátkem her a měsíc po jejich skončení. U Emila Zátopka práce analyzuje sportovní zpravodajství v Rudém právu, Mladé frontě a Svobodném slově, u Věry Čáslavské také v Československém sportu. Analýza se zabývá zejména obsahovou stránku zpravodajství, lehce se dotýká i uveřejněných fotografií.
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.