|
|
Deformačně napěťová analýza TEP kyčelního kloubu – typ Santori
Huťka, Pavel ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce pojednává o deformačně napěťové analýze proximálního konce femuru s aplikovanou totální endoprotézou kyčelního kloubu – zkráceného typu. K určení deformace a napjatosti bylo použito výpočtového modelování metodou konečných prvků. Byly vytvořeny dva výpočtové modely TEP – typ Santori a typ DePuy Proxima. Model geometrie Santori byl vytvořen na nízké úrovni modelu geometrie pomocí rentgenového snímku. Základem pro model geometrie typu DePuy Proxima byl reálný dřík endoprotéze, který byl naskenován na scanneru ATOS. Geometrie obou těchto endoprotéz byly upraveny v programu Rhinoceros 4.0 a dále zpracovány v programu CatiaV5R17. Data pro model geometrie femuru byla získána z CT řezů. Model materiálu femuru byl vytvořen ve dvou variantách. První zohlednila strukturu kostních tkání, druhá byla vytvořena pomocí Gruenových zón. Dřík byl zatěžován staticky ekvivalentní silovou výslednicí stykové síly působící v kyčelním kloubu. Výpočtový model soustavy a vlastní řešení, včetně vykreslení výsledků bylo provedeno ANSYS Workbench 11.0, pro čtyři modelové varianty.
|
|
|
Deformačně napěťová analýza kyčelního spojení s totální endoprotézou s uvažováním otěru
Ebringerová, Veronika ; Valášek, Jiří (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá tvorbou výpočtového modelu kyčelního kloubu se zavedenou totální endoprotézou a jeho následnou deformačně-napěťovou analýzou. Objemový model pánve a femuru byl vytvořen na základě CT dat. Do tohoto modelu byly zasazeny komponenty kyčelní endoprotézy, tj. femorální dřík a acetabulární komponenta (kovová a polyetylenová vložka) a také cement. Na soustavě bylo následně modelováno skutečné zatížení. Právě při skutečném zatěžování endoprotézy dochází k otěru. Ten má velký vliv na kvalitu kostní tkáně, kterou zhoršuje. Zhoršená kostní tkáň byla simulována pod acetabulární komponentou. Na základě deformačně-napěťové analýzy je posuzováno chování celé soustavy. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální.
|
|
|
Deformačně napěťová analýza TEP kyčelního kloubu – typ Mayo
Rýdel, Jiří ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá kyčelními endoprotézami, zejména pak endoprotézou conservative Mayo. Součástí práce je rešeršní studie zaměřená na anatomii, druhy a moderní trendy v endoprotetice. Na základě informací z rešeršní studie, získaných CT řezů a pomocí systémů Ansys Workbench, Rhino Ceros a Catia byl vytvořen model proximální části femuru a TEP Conservative Mayo. Následně je sestaven celkový výpočtový model na kterém je provedena deformačně – napěťová analýza.
|
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou revmatoidní artritida a po operaci TEP kyčelního kloubu
Páleníková, Vanda ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Jarošová, Hana (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou revmatoidní artritida a po operaci TEP kyčelního kloubu Anglický název práce: Case study of physiotherapy care of a patient with rheumatoid arthritis and after hip replacement surgery Autor práce: Vanda Páleníková Cíle práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení kompletního kineziologického rozboru, navržení terapie a sledovaní jejího průběhu u pacienta s revmatoidní artritidou a před a po operaci TEP pravého kyčelního kloubu a následovné shrnutí efektů provedené terapie. Metody: Tato práce vznikla během odborné praxe, která se konala v Revmatologickém ústavu v Praze v období od 14. 1. 2013 do 8.2. 2013. Práce je rozdělena do dvou částí - obecné a speciální. První (obecná) část práce se zabývá teoretickými poznatky o revmatických nemocích, konkrétně revmatoidní artritidou a revmatochirurgickým zákrokem TEP kyčelního kloubu a způsoby jejich léčby, včetně fyzioterapeutických postupů. Druhá (speciální) část popisuje kazuistiku pacienta s diagnózou revmatoidní artritida a před a po operaci TEP kyčelního kloubu, návrhem a průběhem terapie a jejího zhodnocení. Výsledky: Stav pacienta se celkově zlepšil. Po operaci došlo k úpravě postavení trupu a postavení v pravém kyčelním kloubu. V průběhu terapie došlo ke zvýšení svalové síly a...
|
|
|
Prožívání bolesti pacienty po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu
HAVLÍN, František
Strach z pooperační bolesti patří k nejvýznamnějším obavám pacientů, kteří postupují operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu, a proto je důležité se věnovat této problematice v lékařské a ošetřovatelské péči. V rámci tohoto výzkumu se zabýváme tím, jak pacienti po operaci totální endoprotézy kyčle prožívají bolest. Diplomová práce je rozdělena na dvě na sebe navazující části, a to na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsán současný stav totální endoprotézy kyčelního kloubu, koxartrózy a managementu pooperační bolesti. Z této časti je patrné, že v léčbě pooperační bolesti dominují především farmakologické metody. V empirické části byly stanoveny hypotézy, které se zabývaly měřením intenzity pooperační bolesti po totální endoprotéze kyčelního kloubu, využitím farmakologických a nefarmakologických metod léčby bolesti a včasností tlumení pooperační bolesti. V praktické části práce bylo využito kvantitativní šetření. Byl vytvořen dotazník, který se následně rozdal pacientům na ortopedickém lůžkovém oddělení. Vyplňování dotazníků probíhalo 1., 3. a 5. pooperační den a účast na něm byla dobrovolná. Z nestandardizovaného dotazníku byla data analyzována statistickým šetřením a výsledky jsou znázorněny graficky v diplomové práci. Z výzkumného šetření vyplývá, že respondenti ženy a muži hodnotí pooperační bolest stejně. Postupné snižování pooperační bolesti je taktéž stejné u obou pohlaví respondentů. Při prvotním setkání s pooperační bolestí zdravotnický personál poučil o možnostech léčby bolesti, využití farmakologické a nefarmakologické léčby bolesti, s označením v dotazníku 87 (81 %) respondentů. Pátý pooperační den uvedlo 101 (94 %) respondentů, že využili 3 a více metod nefarmakologické léčby bolesti. Výzkumným šetřením bylo prokázáno, že pacienti pociťovali každý den menší bolest po operaci a léčba pooperační bolesti byla z pohledu rychlosti podání analgetik všeobecnou sestrou dle ordinace lékaře úspěšná. Každý den se zvyšovalo i využití nefarmakologických intervencí v léčbě bolesti.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou revmatoidní artritidy a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu
Žarković, Dragana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Jarošová, Hana (oponent)
Název práce : Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou revmatoidní artritidy a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu Autor : Dragana Žarković Vedoucí bakalářské práce : PhDr. Tereza Nováková, PhD. Rok obhajoby : 2012 Cíl práce Cílem této práce je zdůraznit úlohu fyzioterapeuta, jako součást odborného týmu v péči o pacienty s revmatoidní artritidou, stejně jako důležitost komplexní rehabilitační péče a možnosti využití fyzioterapeutických postupů. Součástí je podrobná kazuistika pacientky s revmatoidní artritidou a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu. Metodika Bakalářská práce se sestává z obecné a speciální části. Obecná část je rozdělena do úseku problematiky revmatologie, ortopedie a traumatologie, jak již vyplývá z názvu kazuistiky. Popisuje problematiku nemoci a druhy operačních výkonů. Následující kapitola popisuje možnosti fyzioterapeutické péče u revmatiků a zároveň pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Část speciální podrobně popisuje kazuistiku pacientky s diagnózou revmatoidní artritidy a stavu po totální endoprotéze kyčelního kloubu pro traumatickou zlomeninu. Tato kazuistika byla zpracována v průběhu souvislé odborné praxe v Revmatologickém ústavu v Praze, v období 9.1.2012 - 2.2.2012 pod...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu
Čechová, Alena ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cíle: Cílem této práce bakalářské práce je teoretické zpracování diagnózy cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu a vypracování postupu fyzioterapeutické péče o pacienta s těmito diagnózami formou kazuistiky. Metody: V této bakalářské práci je zpracována problematika cévní mozkové příhody a následné implantaci TEP kyčelního kloubu pro frakturu krčku femuru. Práce je rozdělena na dvě části - obecnou a speciální. V obecné části se zabývám jednotlivými diagnózami v souvislosti s onemocněním pacienta. Popisuji etiopatogenezi cévní mozkové příhody, podrobněji popisuji ischémii v karotickém povodí a věnuji se rehabilitaci v chronické fázi CMP. Dále se zabývám anatomii a kineziologii kyčelního kloubu, zlomeninám krčku kosti stehenní a následné rehabilitaci po operačním řešení. Nakonec se věnuji spojitosti těchto dvou diagnóz, a to zlomenině krčku femuru jako jedné z běžných komplikací CMP. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta s diagnózou iCMP a TEP. Je zde podrobně popsána fyzioterapeutická péče, včetně vstupního a výstupního vyšetření, krátkodobého a dlouhodobého plánu a zhodnocení efektu terapie. Kazuistika byla zpracována během mé souvislé...
|
|
|
Časná rehabilitace po totální endoprotéze kyčelního kloubu - rozdíl u pacientů operovaných z anteriorního a z anterolaterálního přístupu.
Piruchtová, Karolína ; Teyssler, Petr (vedoucí práce) ; Ježková, Martina (oponent)
Totální náhrada kyčelního kloubu je jednou z nejčastějších operací v ortopedii. Úplnou náhradu kyčelního kloubu lze řešit několika odlišnými typy operačních přístupů. V této práci se zabýváme především přístupem anteriorním a anterolaterálním. V teoretické části této práce jsou shrnuty základní poznatky o anatomii, kineziologii kyčelního kloubu a o preartrotických příčinách vedoucích k úplné náhradě kyčelního kloubu. Dále jsou zmíněny typy operačních přístupů, typy totálních endoprotéz a také jsou zde shrnuty poznatky ohledně hojení měkkých tkání a o časné pooperační rehabilitaci. Cílem práce je zjistit to, zda bude rehabilitace v prvních dnech po operaci u pacientů operovaných anteriorním přístupem rychlejší, v závislosti na šetrnosti přístupu a respektování anatomických struktur, oproti přístupu anterolaterálnímu. Prezentujeme soubor 24 pacientů, z nichž 12 bylo operováno anteriorním přístupem a 12 anterolaterálním přístupem. V praktické části hodnotíme a porovnáváme časnou pooperační rehabilitaci u obou přístupů. Parametry, které hodnotíme jsou svalová síla abdukce, flexe a extenze v kyčelním kloubu. Dále pak pasivní a aktivní rozsah pohybu v kyčelním kloubu při abdukci, flexi a extenzi. Hodnotíme také vertikalizaci, chůzi a chůzi po schodech. Ve všech hodnocených parametrech se ukázalo, že jsou...
|
|
|
Paraartikulární osifikace po endoprotéze kyčelního kloubu. Možnosti předoperační a pooperační intervence k jejich odstranění
Debre, Ján ; Dungl, Pavel (vedoucí práce) ; Tuček, Michal (oponent) ; Dufek, Pavel (oponent)
Úvod Heterotopické osifikace jsou častou komplikací po primární implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. Prevence je prioritní, jelikož po vyzrání osifikací je jedinou terapeutickou modalitou revizní operace s jejich exstirpací. Modality profylaxe dělíme na předoperační, perioperační a pooperační. Tato práce má za cíl zefektivnit profylaxi. Cílem předkládané studie 1 je zhodnotit pozitivní vedlejší efekt podání kyseliny tranexamové na redukci výskytu heterotopických osifikací v rámci primární prevence. Cílem předkládané studie 2 je zhodnotit redukci výskytu HO při modifikaci operačního postupu zavedením elektromyotomie v rámci sekundární prevence. Cílem předkládané studie 3 je dotazníkové šetření profylaxe na ortopedických pracovištích v ČR. Materiál a metoda Studie 1 Prospektivní hodnocení 401 primárních elektivních TEP kyčelního kloubu s detekcí heterotopických osifikací. Stratifikace jednotlivých stupňů dle Brookerovi škály, pohlaví, laterality a typu fixace implantátu. Průměrná délka sledování činila 6,10 roku (40 měsíců - 113 měsíců). Rok 2012 je referenční a rok 2016 je s užitím protokolu podání kyseliny tranexamové. Pacienti s přidruženými typy sekundární (farmakoprofylaxe a radioterapie), terciární (revizní operace) prevence a úrazový pacienti byly ze sledování vyloučeni. Následně bylo...
|
host ::
RSS.