|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Následky "pomluvy" v tisku ve vztahu k relevantním osobnostním právům zejména v oblasti soukromého práva v České republice
Stonjeková, Lenka ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Connelly Kohutová, Radka (oponent)
Diplomová práce - Následky "pomluvy" v tisku ve vztahu k relevantním osobnostním právům zejména v oblasti soukromého práva v České republice, se zaobírá problematikou zásahů do určitých dílčích osobnostních práv ze strany tištěných médií. První kapitola pojednává o historických základech ochrany osobnosti a jejích mezinárodních a evropských souvislostech. Druhá kapitola se týká moci médií a prostředků využívaných k jejímu udržení a posilování. V kapitole třetí jsou k nalezení důvody zveřejňování zpráv v tisku, které balancují mezi oprávněností a difamací, dehonestací. V kapitole čtvrté je rozbor kolize svobody projevu a ochrany soukromí, tudíž kategorií zaručených v Listině základních práv a svobod. Obsah páté kapitoly je stěžejní, jelikož se zabývá důkladnou analýzou právní úpravy ochrany osobnosti zejména v občanském zákoníku, v tiskovém zákoně a v procesněprávních předpisech. Šestá kapitola přináší pohled na pravidla zakotvená v rámci autoregulace. Jde o autocenzuru, etický kodex novináře, autoregulační orgány atd. V sedmé kapitole se autorka zamýšlí nad impulsem k podání žaloby na ochranu osobnosti, kterým může být skutečná a oprávněná obrana poškozeného subjektu, nebo snaha zneužít institut ve svůj prospěch. Poslední kapitola je závěrem diplomové práce, subjektivním pohledem na současný stav...
|
|
|
Tisk sloužící veřejnosti? Radniční periodika Hlavního města Prahy - přehledová studie
Písačková, Kateřina ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. radničních periodik, neboli periodiky územních správních celků, jak je definuje novela tiskového zákona účinná od roku 2013. Podle tiskového zákona je úlohou těchto periodik přinášet objektivní a vyvážené informace o samosprávním celku a zároveň poskytovat přiměřený prostor pro sdělení, které vyjadřují názory členů místního zastupitelstva. V minulosti bývala tato periodika předmětem kritiky převážně z toho důvodu, že je vládnoucí politické reprezentace zneužívaly k vlastnímu politickému PR, které tak bylo hrazeno z veřejných financí. Na funkci těchto periodik pro občanskou společnost a místní komunity bylo dosud nahlíženo především tímto prizmatem. Ve své práci jsem se proto zaměřila mimo jiné na stránku jejich postupné profesionalizace, kterou nedávná novela tiskového zákona podpořila. Metodou dotazníkového šetření mezi redaktory radničních periodik aktuálně vycházejících v Praze zkoumám pozadí jejich vzniku, organizaci a personální zajištění redakcí i mechanismy kontroly plnění zákonných požadavků objektivity a vyváženosti. Kromě dotazníkové šetření předkládám také případovou studii časopisu Hobulet, vydávaného úřadem městské části Praha 7, který lze považovat za případ progresivní praxe na tomto poli. V teoretické části práce detailně popisuje...
|
host ::
RSS.