Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transformace náhradní rodinné péče v Česku.Pohled liniových pracovníků.
Beranová, Barbora ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Práce s názvem Transformace náhradní rodinné péče v Česku. Pohled liniových pracovníků se venuje sociálne-právní ochráne detí se zámerením ná náhrádní rodinnou peci á umisťování nejmládsích detí do ustávní výchový. Dále se venuje význámným zmenám z predeslých novel v letech 2006 á 2012 á popisuje áktuální novelu c. 363/2021 Sb., která nábýlá ucinnost od 1. 1. 2022, pricemz nekterá ustánovení vejdou v ucinnost od 1. 1. 2025. To se týká uzákonení vekove hránice trí let pro umístení do ustávního zárízení. Ve výzkumu býl tedý brán vetsí zretel práve ná deti ve vekove skupine 0 - 3 roký. Temá se bezprostredne dotýká prácovníku+ první linie, á to tím, ze prácují prímo s rodinámi á detmi á podávájí návrhý soudu. Prácovníci OSPOD provádejí setrení v rodinách, podávájí návrhý k soudu, vedou spisovou evidenci á táke drzí pohotovost, ábý i po prácovní dobe býl nekdo dostupný v prípáde náleháve situáce. Jsou soucástí státní správý á týkájí se jich nektere konfliktý, ktere sebou práce v urednickem ápárátu nese, nápríklád nepruznost sýstemu nebo nedu+verá á nemotivovánost klientu+. Výzkum se opírál o teorii liniových prácovníku Micháelá Lipskýho, respondenti potvrzováli svými odpoveďmi teze týkájící se chronický nedostátecných zdroju+ v podobe personálního podstávu ná urádech á cásove nárocnosti práce. V rámci...
Intervence orgánu sociálně právní ochrany dětí v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany
KOUBOVÁ, Jarmila
V bakalářské práci s názvem "Intervence OSPOD v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany" jsem se v teoretické části, kterou jsem rozdělila do dvou kapitol, věnovala nejprve historii sociálního vyloučení, poté samotnému vysvětlení pojmu sociální vyloučení. S tématem sociální vyloučení souvisí i pojem vyloučená lokalita. Zabývám se skupinami osob, které jsou nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Druhá kapitola přináší informace o sociální práci. Popisuji i historii sociální práce, která vznikla na podnět sociálních problémů ve společnosti. Je vymezeno postavení sociálního pracovníka v platné legislativě a jak je sociální pracovník definován odborníky z praxe. Následující pasáž popisuje úlohu sociálního pracovníka v rodinách s dětmi ve vyloučených lokalitách, vymezuje pracovníka OSPOD. Multidisciplinární spolupráce a nejčastější témata multidisciplinární spolupráce jsou námětem další části. Seznámení s nejvíce používanými přístupy k sociální práci a s pojmem případová konference zakončuje teoretickou část. Na samém počátku praktické části je přiblížena historie města Nýřany, která by měla napomoci pochopit specifika dané oblasti. Jsou charakterizovány vybrané vyloučené lokality v působnosti MěÚ Nýřany. Pro získání informací byl vytvořen výzkumný soubor z žen, které žijí v těchto vyloučených lokalitách a vychovávají zde své děti. Nad rámec zadání bakalářské práce jsem považovala za zajímavé získat i názory sociálních pracovníků, kteří v daných lokalitách vykonávají svoji nelehkou práci. Pokusila jsme se získané informace z obou výzkumných souborů porovnat a tím si vytvořit náhled na jejich vzájemnou interakci a na jejich názory na současnou situaci.
Péče o děti vyrůstající mimo přirozené rodinné prostředí jako předmět činnosti neziskových organizací v ČR
Lazárková, Jana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou ohrožených dětí. Toto téma je velmi aktuální, neboť byla v roce 2013 přijata reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která podporuje rozvoj dětí v rodinném prostředí formou profesionalizace pěstounské péče. Reforma má napomoci snížit počet dětí v ústavní péči, neboť je Česká republika v porovnání s vyspělými státy Evropské unie na špici žebříčku v umisťování dětí do ústavů. Cílem této práce je analyzovat, jak se na financování pěstounské péče a péče o děti v dětských domovech podílí stát a jak se na financování podílí soukromé zdroje. Teoretická část popisuje státní sociální politiku v oblasti péče o ohrožené děti a popisuje právní typy neziskových organizací působících v této oblasti. Praktická část analyzuje a srovnává jednotlivé typy této péče z hlediska jejího institucionálního uspořádání a financování. Práce také zkoumá, jaké jsou náklady na jedno dítě v pěstounské péči a na dítě umístěné v dětském domově.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.