Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Formování struktury třídy v důsledku třídního ideálu krásy
Klasová, Karolína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi ideálem krásy a fungování školní třídy u dětí v 9. Ročníku ZŠ. Přímo se výzkum zaměřoval na podobu "třídního ideálu krásy" a na míru vlivu, který má na strukturu třídy - hierarchii a rozdělení rolí v kolektivu. Data získaná od dětí byla porovnána s dostupnou literaturou prezentující celospolečenskou normu ideálu krásy. Hlavními metodami empirického šetření bylo pozorování, dotazování k ideálu krásy, sociometrie B3 a doplňující rozhovory. Výzkumný vzorek čítal celkem 2 třídy pražské základní školy v Praze 8 s celkovým počtem 41 žáků a žákyň. Dotazování k ideálu krásy vyplnilo 29 dětí - 17 chlapců a 12 dívek a na sociometrický dotazník odpovídalo celkem 34 žáků a žákyň - 21 chlapců a 13 dívek. Zbylí žáci a žákyně buď neměli informovaný souhlas, nebo byli během dotazování nepřítomni. Získaná data z dotazníku k ideálu krásy byla analyzována prostřednictvím metody tzv. otevřeného kódování a sociometrický dotazník B3 byl vyhodnocen pomocí počítačového programu. Pozorování a rozhovory byly využity spíše jako doplňkové metody pro ověření a objasnění informací z dotazníků. Z dat můžeme vidět, že třídní pojetí ideálu krásy je velmi podobné celospolečenské normě, která vyplývá z dostupných studií. Jmenované aspekty jsou též v souladu s tradičním genderovým dělením...
Formování struktury třídy v důsledku třídního ideálu krásy
Klasová, Karolína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi ideálem krásy a fungování školní třídy u dětí v 9. Ročníku ZŠ. Přímo se výzkum zaměřoval na podobu "třídního ideálu krásy" a na míru vlivu, který má na strukturu třídy - hierarchii a rozdělení rolí v kolektivu. Data získaná od dětí byla porovnána s dostupnou literaturou prezentující celospolečenskou normu ideálu krásy. Hlavními metodami empirického šetření bylo pozorování, dotazování k ideálu krásy, sociometrie B3 a doplňující rozhovory. Výzkumný vzorek čítal celkem 2 třídy pražské základní školy v Praze 8 s celkovým počtem 41 žáků a žákyň. Dotazování k ideálu krásy vyplnilo 29 dětí - 17 chlapců a 12 dívek a na sociometrický dotazník odpovídalo celkem 34 žáků a žákyň - 21 chlapců a 13 dívek. Zbylí žáci a žákyně buď neměli informovaný souhlas, nebo byli během dotazování nepřítomni. Získaná data z dotazníku k ideálu krásy byla analyzována prostřednictvím metody tzv. otevřeného kódování a sociometrický dotazník B3 byl vyhodnocen pomocí počítačového programu. Pozorování a rozhovory byly využity spíše jako doplňkové metody pro ověření a objasnění informací z dotazníků. Z dat můžeme vidět, že třídní pojetí ideálu krásy je velmi podobné celospolečenské normě, která vyplývá z dostupných studií. Jmenované aspekty jsou též v souladu s tradičním genderovým dělením...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.