|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Počátky kultury "Mods" ve Velké Británii
Rajzlová, Eva ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá počátky subkultury Mods ve Velké Británii. Sleduje hlavní znaky této subkultury, životní styl jejích členů a hodnoty, které uznávali. Práce se snaží zařadit Mods do dobového kontextu a najít jejich význam pro britskou společnost. Mods je označení skupiny mladých lidí, jejichž společným zájmem bylo oblečení a klubový život. Objevili se ve druhé polovině 50. let 20. století na londýnských předměstích. Jednalo se převážně o mladíky z nižších sociálních vrstev. Mediálně se proslavili v roce 1964 v souvislosti s výtržnictvím v přímořských letoviscích. Jedná se o první původní britskou subkulturu, která se mezinárodně rozšířila.
|
|
|
Social security vs. Personal liberties. So called normalization and transformation period from Krompachy citizens'perspective. Biographic Narrations
Merjavá, Jana ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cieľom diplomovej práce je postihnúť názory a postoje obyvateľov malého východoslovenského mesta k spoločnosti v období tzv. normalizácie a transformácie. Práca je riešená metódou orálnej histórie a jej hlavným a prvotným prameňom sú údaje získané v životopisných rozhovoroch s ôsmimi obyvateľmi mesta. Ich výpovede sú následne analyzované a interpretované z dvoch protipólov. Na strane normalizácie sú predmetom analýzy sociálne istoty, konkrétne fenomén práce, bývania a sociálneho servisu pre rodiny s deťmi, zatiaľ čo v súvislosti s obdobím transformácie sú analyzované osobné slobody v zastúpení slobody prejavu, pohybu a vierovyznania. Získané závery sú následne porovnávané s dostupnou odbornou literatúrou v danej oblasti. Práca sa snaží postihnúť hlavne to, ako spomínané fenomény vnímali jednotliví narátori a ako sa toto ich vnímanie menilo po roku 1989. V závere sa práca pokúša na základe získaných zistení porovnať skúmané obdobia, pomyselný súboj medzi sociálnymi istotami a osobnými slobodami však ostáva aj naďalej nerozhodnutý. Práca okrem samotnej analýzy obsahuje i metodologickú časť, časť venovanú charakteristikám mesta a skúmaného obdobia a stručné predstavenie jednotlivých narátorov. Kľúčové slová: normalizácia, transformácia, Krompachy, oral history, rok 1989, sloboda, práca, socializmus,...
|
|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
host ::
RSS.