|
|
Dědické tituly v průběhu času
Váňa, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- Dědické tituly v průběhu času Diplomová práce popisuje a rozebírá vývoj dědických titulů od právní úpravy starověkého Říma až po právní stav de lege ferenda. Dědické tituly jsou nezbytnou součástí dědického práva. Prostřednictvím dědických titulů dochází k zachovávání hodnot, když zůstavitelův majetek přechází z generace na generaci. Dědické tituly, resp. dědické právo přispívá k právní jistotě a ke kontinuitě v právních vztazích mezi subjekty soukromého práva. Tématem diplomové práce jsou dědické tituly, které jsou právním důvodem pro nabytí dědictví. Stěžejní částí práce je právní úprava dědických titulů v současném občanském zákoníku a v novém občanském zákoníku a jejich vzájemná komparace. Výklad o ustanoveních dědického práva je doplněn nejdůležitějšími poznatky z judikatury. Historický exkurs začíná v římském právu, které je považováno za základ novodobého soukromého práva a pokračuje krátkým exkursem do středověkého práva. Diplomová práce se poté zabývá všeobecným občanským zákoníkem (ABGB) z roku 1811. Tento civilní kodex se stal první moderní kodifikací občanského práva na našem území. Všeobecný občanský zákoník platil až do počátku padesátých let dvacátého století, kdy byl po nástupu komunistů k moci nahrazen socialistickým právem. Došlo ke zrušení mnoha tradičních právních institutů,...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Závěť
Šťastná, Jana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Závěť Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený rozbor institutu závěti, jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva. Současný občanský zákoník, který silně posílil testovací svobodu zůstavitele, umožňuje testátorovi, aby pomocí závěti sám rozhodl, jak má být s majetkem po jeho smrti naloženo. Druhým cílem pak bylo ve stručnosti porovnat závěť upravenou českým občanským zákoníkem s právním úpravou závěti v Polské republice. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o dědickém právu obecně a blíže přibližuje jeho zakotvení jako součást práva soukromého, a to včetně zásad, na kterých dědické právo spočívá a které se jím prolínají. Práce se také zabývá dalšími dvěma dědickými tituly, tj. dědickou smlouvou a zákonem, a porovnává je se závětí. Druhá kapitola, která je jádrem celé diplomové práce, pak věnuje pozornost samotné závěti, včetně jejích obligatorních a fakultativních náležitostí, přípustných forem závěti, doložek, odkazu či zrušení závěti, přičemž se krátce zamýšlí nad některými instituty blíže z hlediska současné právní úpravy. Třetí a poslední část této práce pojednává o polské právní úpravě dědického práva, především se zaměřením na testamentární dědickou posloupnost a snaží se o komparaci polské a české právní úpravy v této oblasti. Vytyčuje, v...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Dědické tituly
Wagenknechtová, Pavla ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
AAbbssttrraakktt vv ččeesskkéémm jjaazzyyccee Tématem této rigorózní práce jsou dědické tituly, tj. právní důvody dědění, svědčící určité osobě. Mým hlavním cílem při psaní této rigorózní práce bylo postihnout současnou hmotněprávní úpravu dědických titulů v českém právním řádu, zasadit ji do historických souvislostí a konfrontovat ji s návrhy de lege ferenda. Text rigorózní práce sestává z úvodu, pěti dílčích kapitol a závěru. První kapitola přibližuje čtenáři dějinný vývoj celé problematiky. Následují kapitoly věnované platné právní úpravě, a to obecným předpokladům dědění, dědění ze zákona a dědění ze závěti. Závěrečná kapitola se věnuje výkladu úpravy dědických titulů ve vládním návrhu nového občanského zákoníku. Tato rigorózní práce vychází z právního stavu k 1. listopadu 2010.
|
|
|
Dědické tituly v průběhu času
Váňa, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- Dědické tituly v průběhu času Diplomová práce popisuje a rozebírá vývoj dědických titulů od právní úpravy starověkého Říma až po právní stav de lege ferenda. Dědické tituly jsou nezbytnou součástí dědického práva. Prostřednictvím dědických titulů dochází k zachovávání hodnot, když zůstavitelův majetek přechází z generace na generaci. Dědické tituly, resp. dědické právo přispívá k právní jistotě a ke kontinuitě v právních vztazích mezi subjekty soukromého práva. Tématem diplomové práce jsou dědické tituly, které jsou právním důvodem pro nabytí dědictví. Stěžejní částí práce je právní úprava dědických titulů v současném občanském zákoníku a v novém občanském zákoníku a jejich vzájemná komparace. Výklad o ustanoveních dědického práva je doplněn nejdůležitějšími poznatky z judikatury. Historický exkurs začíná v římském právu, které je považováno za základ novodobého soukromého práva a pokračuje krátkým exkursem do středověkého práva. Diplomová práce se poté zabývá všeobecným občanským zákoníkem (ABGB) z roku 1811. Tento civilní kodex se stal první moderní kodifikací občanského práva na našem území. Všeobecný občanský zákoník platil až do počátku padesátých let dvacátého století, kdy byl po nástupu komunistů k moci nahrazen socialistickým právem. Došlo ke zrušení mnoha tradičních právních institutů,...
|
host ::
RSS.