|
|
Teorie Ronalda Ingleharta a jejich přínos historické sociologii se zřetelem na publikace od roku 2000.
Zelenka, Jakub ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat dílo, které Ronald Inglehart vydal po roce 2000 a zařadit ho do konceptu historické sociologie. V práci se zabývám celkem sedmi knihami, které podrobuji kritické reflexi a zároveň komparuji s jinými autory, kteří se k daným tématům vyjadřovali. Práce se bude dotýkat teorií modernizace, demokratizace, sekularizace a v menší míře i civilizační analýzy. Připojím i poznámky a postřehy z hlediska kvantitativní metodologie, jelikož Inglehartovy teorie vycházejí z velkého množství kvantitativních dat na základě dotazníkových šetření. První část mé práce se zabývá modernizační teorií, další část se zabývá sekularizací a třetí část se orientuje na civilizační analýzu. U modernizace a sekularizace nejprve představím verze teorií, které Inglehart se spoluautory publikoval během první dekády 21. století. Poté budu vždy reflektovat i tvorbu nedávnou (2017-2021). U civilizační části, která je nejkratší, shrnu jeho poznatky napříč jeho dílem. Inglehart se v závěru svých pouští i do predikcí budoucí společnosti. I tyto poznatky hodlám v diplomové práci rozebrat. V závěru práce hodnotím přínos díla historické sociologii.
|
|
|
Pojetí životního prostředí v expertním myšlení československých architektů 1960-1971
Chmátal, Jonáš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Práce se zabývá reflexí témat životního prostředí v expertním prostředí československých architektů v šedesátých letech dvacátého století. Životní prostředí se od konce padesátých let a zejména v letech šedesátých stalo frekventovaným tématem napříč různými odbornostmi. Českoslovenští architekti patřili právě k jedné z těchto skupin a během šedesátých let toto téma významně rozvíjeli. To se promítlo nejen do architektonické teorie, ale i konkrétních výstupů jako bylo založení specializovaného oboru nebo výrazným podílem na organizaci a účasti na mezinárodních setkání k problematice životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise OSN, UNESCO nebo Mezinárodní unie architektů. Kromě těchto přímých výstupů přineslo promýšlení témat životního prostředí také zajímavé teoretické koncepty, které zapadají do obecného intelektuálního milieu šedesátých let a dále ukazují na prozatím ne zcela prozkoumanou myšlenkovou bohatost československého intelektuálního a odborného prostředí. Architekti taktéž kriticky poukazovali na pokračující degradaci přírodního prostředí Tato analýza, proto nadále ukazuje, že kontinuální problematický stav životního prostředí v době vlády komunistické strany nebyl způsoben nezájmem o toto téma ze strany odborných kruhů či jeho nedostatečnou reflexí. Klíčová slova:...
|
|
|
Cestovní průvodce po Praze, 1789 - 1914: produkce, aktéři, kolektivní paměť.
Pojar, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chodějovská, Eva (oponent)
(česky) Předkládaná studie analyzuje cestovní průvodce po Praze, vzniklé v průběhu "dlouhého" 19. století. Vývoj cestovních průvodců ve sledované době, s ohledem na jejich autory i předpokládané adresáty, nejprve zasazuji do kontextu společenské modernizace. Následně poukážu na aktéry, kteří stáli u vzniku cestovních průvodců a na proměnu jejich intencí především v kontextu vzestupu moderního nacionalismu a masového turismu. Opíraje se o pojetí kolektivní paměti sociologa Maurice Halbwachse, vycházím v poslední části studie z předpokladu, že modernizační proces činil tlak na změny kolektivních pamětí a že cestovní průvodce k těmto pamětem zprostředkovávají přístup. Sleduji v nich proto, jak se v průběhu modernizace proměnily paměti společenských skupin, vztahující se k různým pražským "místům paměti". Předkládaná studie tak má přispět k poznání cestovních průvodců jakožto historického pramene a zároveň poukázat na možné způsoby jejich využití.
|
host ::
RSS.